„Detektivní práci už dělám vlastně jenom jako koníčka a vybírám si případy, které mě zajímají,“ říká bývalý kriminalista a první soukromý detektiv v ještě socialistickém Československu František Brabec. Nyní je v důchodu a volný čas vyplňuje také přednáškami a psaním odborných textů.
František Brabec – první soukromý detektiv: „Detektivní práci už dělám vlastně jenom jako koníčka a vybírám si případy, které mě zajímají,“ říká bývalý kriminalista a první soukromý detektiv v ještě socialistickém Československu František Brabec. Nyní je v důchodu a volný čas vyplňuje také přednáškami a psaním odborných textů.
František Brabec si u kriminální policie, konkrétně u tehdejšího předchůdce Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, odsloužil pětadvacet let. V roce 1986 odešel po neshodách s kolegy do civilu. O dva roky později mu vládní nařízení o drobném podnikání umožnilo otevřít vůbec první soukromou detektivní kancelář v Československu. Tehdy se však ještě ukrývala pod oficiálním názvem Informační referenční společnost. „Už před revolucí byl v Československu zájem o detektivní služby,“ vypráví Brabec. „Především lidé ze zahraničí se ozývali s žádostmi o vyhledání příbuzných nebo majetků,“ dodává.
Politici nás neměli rádi
Krátce po revoluci Brabec společně s několika kolegy založil první profesní sdružení v oblasti detektivních a bezpečnostních služeb: Asociaci detektivních a bezpečnostních služeb Čech, Moravy a Slezska. Stal se také jejím prezidentem. Zanedlouho se asociace rozpadla na tři samostatné subjekty. Jedním z nich byl Český klub soukromých bezpečnostních služeb, jemuž opět šéfoval Brabec. Protože se klub zaměřoval spíše na bezpečnostní služby, založil společně s Jiřím Kameníkem Českou komoru detektivních služeb. Ta se nakonec osamostatnila a získala akreditaci u Hospodářské komory ČR.
Pozice soukromých detektivů po revoluci však nebyla dobrá. „Především mezi politiky nebyl o soukromé detektivy zájem,“ tvrdí Brabec. „Tehdejší ministr obrany Luboš Dobrovský dokonce prohlásil, že detektivové a bezpečnostní agentury jsou zločinecké organizace, které nehodlá podporovat,“ říká podnikatel. I přes negativní postoj politiků ale začaly vzhledem k velkému zájmu veřejnosti tyto služby fungovat. „V devadesátých letech to bylo zkrátka něco nového,“ konstatuje Brabec.
Asociace detektivních a bezpečnostních služeb Čech, Moravy a Slezska se pokoušela už na počátku 90. let prosadit speciální zákon, který by jejich obor reguloval. „Vypracovali jsme jak návrh zásad, tak paragrafové znění. Ale nebyl o to zájem. V roce 1993 se zákona chytil tehdejší poslanec Oldřich Kužílek. Jenže ten přišel například s takovým návrhem, že by měl být soukromý detektiv při výkonu činnosti označený vizitkou se jménem a rodným číslem,“ vypráví Brabec.
Asociace proti sporným bodům návrhu lobbovala, ale parlament zákon stejně neprojednal. „Pak přišel Jan Ruml opět s původním návrhem, opět jsme lobbovali. Tehdy měl zákon podporu sociální demokracie, s návrhem vyrukoval tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross. Ale i sociální demokracie se k němu nakonec obrátila zády. Od prosince 2000 se kolem toho neděje nic,“ dodává Brabec.
Detektiv v důchodu
V současnosti je František Brabec už v důchodu a práci soukromého detektiva dělá spíš pro zábavu. „Dnes už si vybírám jen případy, které mě opravdu zajímají,“ říká. „V současné době dělám na starém případu z roku 1999. Tehdy se v jisté pražské rodině stala vražda a byli odsouzeni tři lidé: vrah, dále ten, který vraždu zprostředkoval, a majitel domu, který byl v jistém sporu se zavražděnou ženou. Tomu nakonec přišili, že si vraždu objednal. My dnes víme, že to bylo jinak. Jenže on byl odsouzen k 15 letům na základě jedné jediné vynucené výpovědi zprostředkovatele. Ten přitom vraždu vyřizoval z jiného důvodu,“ tvrdí Brabec.
Vedle detektivní práce se František Brabec věnuje také publikační činnosti. Společně s Jiřím Kameníkem napsali odbornou knihu. Přednáší také na odborných konferencích a univerzitách.
