Český finanční trh se otřásá v základech. Přichází fintechový uragán
Digitalizace průmyslu a finančních trhů, fintechová evoluce, inovace v platbách, investice do startupových firem a jejich podpora ze strany vlád. Bankovní legislativní revoluce i bezpečnost dat. To byla hlavní témata mezinárodního fóra CEE Innovation & Startups Forum 2017, které uspořádal týdeník Euro ve spolupráci s Media Events Company.
Řečníci se museli v jedné z panelových diskusí například popasovat i s tím, jak vůbec pojem fintech definovat. Podle výkonné ředitelky společnosti Roklen Andrey Lauren fintech příliš hranice nemá. „Může to být jakýkoli produkt nebo řešení, které používá moderní technologie,“ zmínila. Doručit službu zákazníkovi rychleji, levněji a lépe, tak si představuje fintech Lucie Tvarůžková ze společnosti Zonky. Podle ředitele finanční společnosti Suri Pavla Jechorta zase fintech umožňuje dělat ve 35 lidech to, co by dříve nezvládl ani trojnásobný počet.
Podobně na věc nahlíží i manažer transakčních služeb Citibank Europe Pavel Knecht. „Fintech nám umožňuje dělat složité věci a zprostředkovat je zákazníkovi jednoduchou a neviditelnou formou,“ sdělil. Hyder Jumabhoy z White & Case zmínil, že se dá fintech rozdělit na oblasti podle toho, s čím interaguje zákazník či systémy a jak fungují řešení finančních institucí. A právě bankovní domy budou muset najít způsob, jak se k fintech společnostem postavit. Mohou například nakupovat od fintech firem jen konkrétní služby nebo rozvíjet technologické společnosti od úplných začátků. „Banka Santander má speciální fond, který investuje do fintech společností, které mohou reagovat na nové trendy na trhu.
Máte datovou schránku? Používejte ji, jinak hrozí pokuty
Koupí a investují,“ zmínil další možnost Hyder Jumabhoy. Podle něj se v současnosti hodně investuje do fintech firem, které se zabývají zlepšením infrastruktury bank. Fintech ale zatím není vidět v pojišťovacích produktech. „Vývoj produktů v pojišťovnách a bankách má velmi dlouhou setrvačnost,“ zdůraznil Pavel Jechort. Produktoví manažeři se podle něj nedívají na to, co chce klient, ale na to, co nabízí konkurenční pojišťovna.
Podobně kriticky se k tuzemskému pojišťovacímu trhu vyjádřila rovněž Andrea Lauren.
Bezhotovostní budoucnost
Manažer společnosti Mastercard Michal Čarný vidí budoucnost plateb jednoznačně bezhotovostní.
„Společnost se tímto směrem výrazně posouvá a Česká republika je na špici, co se týká přijímání inovací v platbách,“ konstatoval. Podle ředitele firmy Twisto payments Michala Šmídy by měla být platba zejména neviditelná a zcela automatická. V případě „neviditelných“ plateb ale podle Petra Dvořáka z vývojářského studia Lime hrozí, že budou mít zákazníci kvůli tomu finance méně pod kontrolou. Trend přesouvání plateb z fyzického do virtuálního světa vnímá i advokát Ondřej Kramoliš z Allen & Overy. „Na co se primárně dívám, je regulace, která začíná otázky a rizika související s přesunem finančního světa a vypořádáváním finančních transakcí mnohem více řešit,“ uvedl. A ať už se nám to líbí nebo nelíbí, tak firmy budou muset brát tuto regulaci na zřetel, dodal. Pavel Knecht spatřuje budoucnost platebního styku jako mnoho řešení, která se dají kombinovat. Bouřlivou diskusi vyvolalo téma API a evropské legislativní směrnice PSD2, která bankám přikazuje API otevřít. Petr Dvořák ze společnosti Lime konstatoval, že každá racionální firma, která funguje v digitálním prostředí, dříve či později dojde k úvaze, že je pro ni výhodné se otevřít a stát se součástí širšího ekosystému. Michal Čarný uvedl, že API představuje pro banky jak příležitost, tak zároveň i riziko vstupu konkurence a nových hráčů na trhu. Jako příležitost pro banky vidí směrnici PSD2 Michal Šmída, podle něhož se jí instituce bojí právě kvůli konkurenci. Petr Dvořák ale připomněl, že například ve Spojených státech mají banky otevřenou API od roku 1997, Německo od roku 2004 a rozhodně s tím problém nemají. „Pozorujeme dobu, kdy moderní firma už nechce internetové bankovnictví využívat. My už máme API otevřené a standardizované,“ zmínil Pavel Knecht ze Citibank Europe.
Kam s penězi?
O stavu startupové scény v zemích V4 informovaly Petra Dzurovčinová a Maria Staszkiewicz z Aspen Insitute Prague. Jejich studie například ukázala, že v České republice a na Slovensku
má globální ambice 75, respektive 79 procent startupových firem, zatímco v Polsku je to jen 47 procent. Rozdíly panovaly ohledně podpory ze strany státu. „Veřejná podpora je populárnější v Polsku a na Slovensku než v České republice,“ uvedla Maria Staszkiewicz.
Panelové diskuse se zúčastnili ipředstavitelé státní správy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Kromě státní podpory se na fóru řešila i otázka financování začínajících technologických firem ze strany soukromých investorů. „Máme spoustu peněz, ale nemáme je kam investovat,“ prohlásil například David Špinar, výkonný ředitel investiční společnosti Miton. Vzhledem k riziku spojenému s investováním do začínajících technologických firem jsou jiná i očekávání investorů. Za dvanáct až osmnáct měsíců má firma podle investičního partnera Rockaway Ventures Viktora Fischera zdvojnásobit svou hodnotu. „V USA očekávají investoři až desetinásobný nárůst,“ dodal Fischer.
Experti se rovněž zabývali digitalizací průmyslu a finančních trhů. Nejčastěji se zmiňoval příchod finančně-technologických neboli fintech společností.
„V Česku mají finance a IT tradici. Vidíme řadu fintech společností, které vznikají,“ uvedl Miroslav Lukeš, šéf Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
Podle něj se však potýkají s tím, kdo je jejich zákazník. Potenciál vidí zejména v maloobchodu. Digitalizace přitom podle bývalého šéfa České spořitelny Pavla Kysilky bude mít „jednoznačný přínos zejména pro uživatele“. Prosadí se modely, které budou efektivní.
O autorovi| Václav Herz Tereza Čapková, herz@mf.cz capkova@mf.cz
