Do sci-fia zase zpátky. Zatímco ve světě vznikají plně digitální nemocnice, v Česku se připravuje teprve koncepce elektronického zdravotnictví
U vchodu do nemocnice se pacient zastaví u digitální tabule, takzvaného automatického kiosku, kde se ohlásí.
O tom, že přichází na plánovaný zákrok, se v ten moment dozví recepce i operační tým. Zároveň se na seznam úkolů pro zaměstnance připíše, aby pacientovi připravili pokoj.
Systém také potvrdí praktickému lékaři e-mailem, že jeho pacient přišel do nemocnice. Tak to vypadá v plně digitální nemocnici Humber River v Torontu, která se oficiálně otevře 18. října. Provincie Ontario do projektu zainvestuje až 2,13 miliardy dolarů (51 miliard korun). Jedná se o první plně digitální nemocnici v Severní Americe.
Po chodbách jezdí roboti. Přibližují ze skladu vozíky s krabicemi potřebného materiálu, které si v různých odděleních vyžádali. Pacienti mají u lůžka k dispozici dotykový terminál, na kterém mohou prohlížet informační materiály ke své nemoci. Mohou sledovat televizi, zavolat sestru, přečíst si svou zdravotní dokumentaci včetně aktuálních výsledků z laboratoře, vést videohovor se svou rodinou. Zároveň také mají možnost vybrat si a objednat z jídelníčku odpovídajícího svým dietním omezením.
Bez papíru
Také objednávání léků pro pacienty je elektronické.
Automatický systém nemocniční lékárny vybere ze skladu pomocí čárových kódů léky, na oddělení přijdou balíčky se správným počtem tablet označené jmény. Jednak se tím předchází pochybením při podávání léků, jednak se centrálním rozdělováním šetří peníze. Také laboratoř je automatická.
Označené vzorky tu putují po tratích podle instrukcí na čárových kódech k přístrojům. Výsledky po kontrole odborníkem odcházejí ke zdravotníkům opět elektronicky.
Papírové formuláře jsou minulostí. „Používání elektronických formulářů umožní zdravotníkům vést záznamy a ordinovat v reálném čase. Péče o pacienty je bezpečnější a efektivnější. Digitální systémy zkrátí dobu, kterou zaměstnanci tráví administrativními úkoly,“ popisuje Barb Collinsová z nemocnice Humber River. Za měsíc, co přešli na elektronickou dokumentaci, prý nemocnice ušetřila paletu krabic papíru.
Elektronizace je v nemocnicích světovým trendem už pár let. „Prožíváme vzrušující časy. Mění se každý aspekt péče o pacienta, a to k lepšímu,“ říká Jim Davies, profesor softwaru z Oxfordské univerzity. V poslední době tento trend vyvrcholil v několika plně digitálních nemocnicích, jako je ta Humber River.
Ve vyspělých zemích je motorem elektronizace nemocnic nejen snaha o zvyšování bezpečnosti zdravotní péče, ale také vysoké platy zdravotnického personálu. Systémy, které ušetří čas potřebný na papírování, přinášejí úspory.
Koncept plně digitální nemocnice se ale zatím naplňuje jen na několika místech na světě. Více je takových, které aspoň odložily veškerou papírovou dokumentaci. V Evropě jsou tři nemocnice, které dosáhly u neziskové organizace HIMSS nejvyššího stupně certifikace elektronické dokumentace. A nejenže shromažďují data v digitální podobě, ale sdílejí je i s ostatními zařízeními. Sídlí v Německu, Španělsku a Nizozemsku.
I ty nejodvážnější české nemocnice jsou o několik let pozadu. Míří k bezpapírovému chodu, tedy zaznamenávání nejen rentgenových nebo jiných snímků, ale celé zdravotní dokumentace rovnou v elektronické podobě. Nemají to však jednoduché. I když přes čtyři pětiny ředitelů českých nemocnic plánuje významné investice do IT, přicházejí překážky ve chvíli, kdy se začne mluvit o sdílení dat mezi různými poskytovateli péče.
Česko pokulhává
Za příklad je u nás dáván Kraj Vysočina. Od roku 2009 na elektronizaci zdravotnictví pracuje a pro začátek propojil všechny svoje nemocnice a záchranku, kterou rovněž řídí. Posádka záchranky tedy v momentu, kdy zná totožnost pacienta, má v ruce také jeho emergenční zdravotní dokumentaci, což je jakýsi „výcuc“ toho nejdůležitějšího, co o něm v krajské nemocnici vědí. Jestli se třeba jedná o diabetika, jestli má alergie a podobně.
A jakmile dokončí svůj zákrok, může poslat základní informaci o něm do nemocnice, kam pacienta veze. „Stát nebyl schopen představit v této oblasti žádné skutečně funkční řešení. Kraje suplují jeho funkci a řeší problematiku celoplošné výměny elektronické zdravotní dokumentace, lepší informační podpory posádek zdravotnické záchranné služby či online systémů objednávání pacientů do nemocnic,“ říká vysočinský hejtman Jiří Běhounek. Doufá, že jednou bude možné sdílet dokumentaci pacientů nejen v rámci zařízení, která řídí kraj, ale i s fakultními nemocnicemi a praktickými lékaři. A nabízí k tomu státu svůj krajský systém. „Dostupnost informací významnou měrou přispívá ke zvýšení kvality poskytované zdravotní péče,“ říká Běhounek.
Proč se u nás nedotáhl ani projekt elektronických receptů a kompletního lékového záznamu pacienta? Proč nejsou elektronické neschopenky? Proč není dokonce ani registr zdravotnických pracovníků, který by sloužil k jejich bezpečné elektronické identifikaci v různých aplikacích? Zkrátka proč to v Česku s elektronizací zdravotnictví vázne? „Nemohu se zbavit dojmu, že nikdo z uživatelů ani politiků tyto produkty nechce. Mám nepříjemný pocit, že důvodem jsou obavy z transparentnosti procesů,“ míní hejtman a poslanec Běhounek, známý svou přímou povahou.
„Je to také otázka lenosti a konzervativního přístupu. Češi jsou konzervativní národ, lékaři ještě více. Máme problém se starší generací, která nepříliš ochotně přijímá tyto změny,“ říká Miloš Táborský, předseda České kardiologické
společnosti a odborník na dálkové sledování kardiaků.
Také podle předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpána Svačiny není tak zle. Některé projekty se povedly. Třeba zmiňované sdílení obrazové dokumentace mezi nemocnicemi. „Dnes už po nemocnicích nepobíhají pacienti se snímky v tlustých obálkách. Když věc není zpolitizovaná, funguje,“ říká Svačina. Právě politizace je podle něj významná brzda centrálních projektů elektronizace u nás. V současnosti vrcholí práce na národním plánu elektronizace zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví prosadilo elektronizaci a registry dat mezi projekty, na něž bude možné čerpat prostředky z evropských fondů. To by mohla být dobrá motivace, aby byl plán, jenž se vytváří již poněkolikáté, dokončen.
2,13 mld. dolarů, tedy 51 miliard korun, zaplatí celkem kanadská provincie Ontario za plně digitální nemocnici.
O autorovi| Adéla Čabanová, cabanova@mf.cz
