Jen v roce 2019 by měly podniky po celém světě investovat do projektů své digitální transformace až 1,7 bilionu dolarů. To je téměř padesátiprocentní nárůst oproti 1,2 bilionu dolarů, které na letošní rok předpovídá analytická společnost IDC. Do roku 2021 by pak mělo jít celkem o ohromujících sedm bilionů dolarů, přičemž právě pro rok 2021 odhaduje IDC investice ve výši 2,1 bilionu.
Nejvíce budou do digitální transformace investovat podniky z oblasti průmyslové výroby a dopravy, masivní investice se ale očekávají i v oboru zdravotnictví a poskytování profesionálních služeb. Tato odvětví by měla představovat více než polovinu z celkově vynaložených investic, zatímco zbývajících 46 procent bude realizováno firmami z dalších oborů podnikání.
Nezbytnost transformace
Obrovské investice do moderních technologií jsou pro firmy nezbytné nejméně ze dvou důvodů. Předně musejí udržet krok s konkurencí, která často nestaví na stejných základech. Typicky jde o narušitele tradičních byznysových modelů, kteří od svého počátku sázejí na masivní využití moderních technologií, jako je analýza dat, sociální interakce zákazníků nebo třeba využití mobilních zařízení. Právě díky tomu například Uber hravě likviduje trh taxislužbám a Airbnb poskytovatelům ubytovacích služeb. Obrana proti vysoce inovativním službám v podobě legislativních překážek nemůže být dlouhodobě úspěšná a celý trh se bude muset transformovat - pokud se na něm chtějí současní hráči do budoucna udržet.
Druhým zásadním důvodem velkého tlaku na digitální transformaci je pracovní síla, resp. změny v jejím složení a také její nedostatek. Mladí zaměstnanci chtějí i v práci používat technologie, na které jsou zvyklí ze svého soukromého života, a vyhnout se z jejich pohledu zbytečným a rutinním činnostem, které mohou být vykonávány s využitím IT. Stále častěji je třeba digitální transformací (typicky robotizací nebo automatizací výroby, logistiky a dalších úloh) řešit nedostatek pracovních sil. Digitální transformace ve výrobě může navíc řešit nejen problém s nedostatkem pracovníků, ale také umožnit mnohem vyšší pružnost produkce a možnost přizpůsobení produktů individuálním požadavkům zákazníka.
Co umí digitální transformace?
Typické projekty digitální transformace začínají u přenosu běžných IT systémů a jejich úloh z firemních serverů do cloudu. Značný vliv na efektivitu běžného provozu firmy má také kompletní digitalizace dokumentů a jejich oběhu, schvalování i archivace. Právě tato oblast se dnes transformuje i pod vlivem evropské direktivy GDPR, protože je mnohem jednodušší a spolehlivější kontrolovat pohyb dokumentů a databází obsahujících osobní údaje a řídit jejich zabezpečení, pokud jsou v elektronické podobě. Další velkou oblastí digitální transformace je využití mobilních zařízení při každodenní práci mimo kancelář a s využitím zařízení, které si zaměstnanci sami zvolí nebo rovnou pořídí (v rámci BYOD - Bring Your Own Device - iniciativ).
Využití cloudu, digitalizace firemních dokumentů a mobilita je ale dnes již prakticky samozřejmostí, a proto se pozornost podniků upírá k daleko podstatnějším zdrojům konkurenceschopnosti. Patří mezi ně například analýza obrovských objemů dat z různých zdrojů, na základě které lze v reálném čase získávat podklady pro kvalifikované manažerské rozhodování a odhalovat nové souvislosti ve vztahu mezi zákazníky a nabízenými produkty či službami. Oblastí s obrovským potenciálem je také využití umělé inteligence a učících se systémů, například při komunikaci se zákazníky v rámci prodejní a technické podpory. Díky postupnému rozšiřování svých znalostí jsou inteligentní systémy schopné odbavovat stále širší okruh požadavků a dotazů zákazníků, aniž by bylo nutné do komunikace zapojit lidské operátory zákaznické podpory. K těm se eskalují pouze záležitosti, se kterými si systém umělé inteligence (zatím) neporadí.
Praktické modely využití nachází také technologie virtuální a rozšířené reality.
Zákazníkům je možné prezentovat virtuální modely nových vozů, developerských projektů i jakýchkoli jiných fyzických produktů, vytvářených na zakázku podle individuálních přání klientů. Chytré brýle pro rozšířenou realitu pak výrazně zjednodušují a zefektivňují montáže či servisní zásahy, když se příslušná dokumentace promítá přímo do zorného pole techniků.
Stále větší množství dat k analýze a dalšímu zpracování bude plynout i ze systémů tzv. internetu věcí, který propojí celé sítě senzorů, detektorů a dalších inteligentních zařízení. Stroje opatřené senzory si pak samy řeknou o doplnění materiálu nebo servisní zásah - ať už půjde o obrábění kovů ve výrobním podniku, nebo třeba chytrou pračku připojenou k internetu, která si na základě vyhodnocení provozních údajů objedná servis čerpadla nebo nové balení pracího prášku. O stroje, které nebudou umět komunikovat s dalšími systémy, přestane být ve věku digitální transformace zájem mezi výrobci i koncovými spotřebiteli.
Naopak moderní stroje svým uživatelům poskytnou komfort, automatickou údržbu a minimální rozsah neplánovaných odstávek.
Než si zaměstnanci pomohou sami
Digitální transformace s sebou nese i značná rizika. Například nezávislá konzultační společnost 6point6 oslovila na 300 IT ředitelů firem ve Spojeném království a Spojených státech a zjistila, že přibližně 12 procent nových IT projektů skončí neúspěchem. Jen ve Velké Británii dosahují škody z těchto neúspěchů desítek miliard liber ročně. Mnoho projektů digitální transformace je velmi ambiciózních, ale během své realizace naráží na problémy při implementaci, nejčastěji kvůli propojování se zastaralými, zakázkově vyvinutými IT systémy.
Transformační projekty také postupně narážejí na limity dostupného rozpočtu a času, který je možné jim věnovat.
Zásadním rizikem digitální transformace je také ponechání iniciativy na samotných zaměstnancích, bez existence jasné a centrálně řízené podnikové strategie pro nasazování a rozvoj IT systémů. Mladší generace zaměstnanců je zvyklá na práci se sociálními sítěmi, cloudovými službami a samozřejmě i mobilními technologiemi. Pokud jim tedy firma neposkytne například nástroje na elektronickou komunikaci a sdílení dat s kolegy, najdou si vlastní cesty a řešení -často extrémně nebezpečné, pokud jde o ochranu firemních dat či dodržování předpisů typu GDPR.
Při absenci firemních nástrojů začnou zaměstnanci sdílet citlivá firemní data přes veřejné, volně dostupné cloudové služby, posílat si je přes nezabezpečené freemaily a do firemní sítě se budou volně připojovat svým vlastním smartphonem. Výsledkem je zásadní narušení bezpečnosti firemní sítě a doslova hazardní nakládání s důležitými firemními daty.
Úspěšná digitální transformace
Úspěšným projektům digitální transformace předchází pečlivé plánování, jsou důsledně řízeny a především mají podporu u top managementu. Nová řešení se vyplatí zavádět postupně - nejprve v rámci pilotních projektů ve vybraných odděleních. Získané zkušenosti lze pak využít při následných krocích.
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
