Za současné ceny ropy pohybující se na hranici 18letého minima mohou dvě věci. Předně je to aktuální krize způsobená pandemií nebezpečného koronaviru, v důsledku níž tráví lidé daleko více času zavřeni doma a dálnice, železnice, potažmo nebe zejí takřka prázdnotou. Tím druhým faktorem pak je nedávná roztržka mezi Ruskem a Saúdskou Arábií, kdy Moskva odmítla požadavek Rijádu na omezení vlastní produkce, v důsledku čehož se představitelé této blízkovýchodní země na oplátku rozhodli těžbu navýšit, čímž její cenu srazili.
Obě tyto skutečnosti následně vyústily v situaci, kdy se severomořská ropa Brent prodávala pod hranicí 23 dolarů za barel, přičemž jen o několik týdnů dříve cena atakovala 60 dolarů.
Že něco takového je z dlouhodobého hlediska neudržitelné, muselo být všem zainteresovaným stranám jasné, i přesto se ale konečná dohoda nerodila snadno. Podle informací agentury Reuters jí totiž předcházel týden bilaterálních jednání a telekonferencí mezi zástupci dotčených států, v nichž coby zprostředkovatel sehrál údajně významnou roli i šéf Bílého domu Donald Trump, jemuž se podařilo přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina a saúdskoarabského krále Salmána, aby s návrhem souhlasili.
Právě Trump pak v návaznosti na uzavření této „bezprecedentní“ dohody uvedl na svém twitteru, že se tak v USA podařilo zachránit „stovky tisíc pracovních míst v energetickém průmyslu“. Jenže podle Dmitrijeva byl evidentně až příliš skromný. Šéf Ruského fondu přímých investic si totiž myslí, že se ve skutečnosti jedná o řádově vyšší číslo.
„Věříme, že výsledkem vůdčích schopností prezidenta Trumpa
bude ve Spojených státech zachráněno dva miliony míst,“ cituje web CNBC
Dmitrijeva. „Celkové množství pracovních míst v ropném a plynném průmyslu
Spojených států je 10 milionů. Když ale započítáte… další průmyslová odvětví,
která tím budou ovlivněna, mluvíte tu o obrovském množství pracovních míst,“
dodal.
Dohoda pomohla stanovit potřebný „práh“
Bezprostředně poté, co bylo dosažení dohody znamenající omezení těžby o 9,7 milionu barelů denně v rámci OPEC+ zveřejněno, vyletěla cena ropy nahoru. I když možná ne tolik, jak někteří předpovídali, neboť ve srovnání s počátkem roku je její současná hodnota stále o více než o polovinu nižší. Navzdory výše zmíněnému nicméně zůstává šéf Ruského fondu přímých investic přesvědčen o tom, že uzavření paktu bylo nesmírně důležité.
„Bez dohody by ceny ropy poklesly hodně pod 10 dolarů za barel,“ doplnil s tím, že nelze vzhledem k současné situaci kolem pandemie očekávat, že se černé zlato bude prodávat dráž, neboť světové trhy pociťují významný propad poptávky po této strategické surovině. Podle Dmitrijeva šlo především o stanovení jakéhosi „prahu“, pod který se cena nedostane.
Skutečný pokles muže být ještě o polovinu větší
Navíc se dá očekávat, že reálný pokles těžby bude celosvětově nakonec o poznání vyšší, než jak zaručuje dohoda, pakliže se vezme v potaz i snížená produkce dalších zemí, které mají k ropě přístup a které se jednání neúčastnily. Jako příklad Dmitrijev uvedl Norsko, Brazílii, ale i samotné Spojené státy americké, jejichž redukované dodávky nebyly do nového paktu formálně zahrnuty.
„Když se podíváte na ostatní národy, tak když k tomu připočtete i tyto poklesy, budete mít více než dalších pět dodatečných milionů barelů,“ dodal.
Zdroj: www.cnbc.com, www.reuters.com, www.cnn.com, www.tradingeconomics.com