Kniha Jana Kavana, Zdeňka Matějky a Alexandra Orta ozřejmuje mezinárodní politiku
Publikace zabývající se diplomacií patří vždy ke čtenářsky populárním. Zdánlivě sice sledujeme jednání státníků takřka v přímém přenosu - tiskové konference, projevy, publikovaná stanoviska a podobně - ale zásadní rozhodnutí se provádějí za zavřenými dveřmi a často mezi čtyřma očima. Navíc je proces diplomatických jednání pro „běžné smrtelníky“ institucionálně i jazykově obtížně srozumitelný. Kniha Diplomacie aurorů Jana Kavana, Zdeňka Matějky a Alexandra Orta se snaží mnoho věcí ozřejmit. Všichni tři autoři (byť v různé míře) prošli aktivní diplomatickou službou, působením na ministerstvu zahraničí a také akademickou dráhou - minimálně jako hostující učitelé. Právě díky těmto zkušenostem mohli připravit publikaci, která dokáže oslovit i čtenáře ze širší veřejnosti.
Historie
Kniha je rozdělena do čtyř základních částí. První, Ortova, seznamuje se základními historickými etapami diplomacie, s vývojem pojmů (stát, území, hranice), různými přístupy ke zkoumáním mezinárodních vztahů, vznikem mezinárodního práva a tak dále. Zkušenost učitele ve výkladu nezapře - ať již z hlediska struktury výkladu nebo propojením obecných informací s konkrétními příklady. Alexandr Ort se nebrání vyjádřit k mnoha aktuálním mezinárodněpolitickým problémům. Kriticky hodnotí nejen některé aspekty vývoje československé, popřípadě české diplomacie po roce 1989, ale i rysy současné politiky USA. Celou část uzavírá rozbor dvou základních dokumentů významných pro současnou diplomacii - Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích (1961) a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích (1963). To umožňuje čtenáři hlouběji pochopit mezinárodněprávní a institucionální prostředí, v němž se diplomacie odehrává.
S důrazem na institucionální prostředí pokračuje Matějkova kapitola, která stručně rozebírá historii vzniku „ministerstev zahraničí“. Čtenář získává základní informace o fungování ministerstev světových velmocí i našich nejbližších sousedů. Zajímavé jsou úvahy o evropské diplomatické službě, v níž autor vidí perspektivní budoucnost, která by mohla snížit náklady jednotlivých ministerstev a zároveň zvýšit efektivitu a „komfort“ pro Evropany pohybující se v cizích zemích. Matějka upozorňuje i na názory kritiků těchto procesů, zejména v souvislosti s procesy ratifikace „ústavní“ a Lisabonské smlouvy.
Jádro knihy
Jádro publikace představuje Kavanova studie - rozbor jeho ročního působení ve funkci předsedy Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN). Snaží se je analyzovat v souvislostech s institucionální strukturou OSN, s vymezením úlohy valného shromáždění a v kontextu klíčových mezinárodněpolitických událostí. Nutno říci, že české předsednictví působilo ve velmi složité mezinárodněpolitické situaci podzimu 2002 až léta 2003. Mimo jiné zahrnovalo i moment zahájení války v Iráku a nejasné stanovisko české vlády k ní, což také komplikovalo Kavanovu situaci. Pro širší veřejnost je důležité, že popis některých dramatických jednání Kavan dává do souvislosti s obecnějšími úvahami o soudobé mezinárodní politice: preventivní válka, právo na intervenci, problematika lidských práv a tak dále.
Na rozdíl od předchozích dvou kapitol, které jsou „emotivně“ neutrální, působí Kavanova studie trochu jako obhajoba. Je to pochopitelné, pokud si vzpomeneme na tehdejší reakci části médií. Novináři většinou tuto funkci zcela marginalizovali (možná i upřímně, protože o ní nic nevěděli), nebo úplně ignorovali. Přitom pro českou diplomacii šlo o funkci nesmírně významnou. Využití navázaných formálních i neformálních kontaktů mohlo být do budoucna velmi podstatné. To se však příliš nestalo.
Drobná výtka
Publikaci uzavírají čtyři eseje Alexandra Orta - zamyšlení nad uplatněním diplomacie - které jistě přitáhnou pozornost čtenářů.
Publikace je velmi dobře připravena. Osloví studenty i širší veřejnost, která se zajímá o zahraniční politiku. Snad jen drobná výtka na závěr. Křídový papír oceňuji při zveřejňování fotografií z působení Jana Kavana ve funkci předsedy Valného shromáždění OSN, ale proč je na něm tištěna celá publikace, mi zůstalo utajeno.
