Kupé z Ingolstadtu oslňuje designem i jízdními vlastnostmi
Číselná mezera mezi modely A4 a A6 dlouho volala po zaplnění. Audi má dnes v nabídce téměř všechno od hatchbacku, přes offroad po limuzínu, výjimka však přece existuje – chybí kupé. Tedy vlastně chybělo, ingolstadtská automobilka právě jedno uvádí na trh. Audi A5 je zcela nový vůz, který by měl přesvědčit ty, jimž připadá model TT příliš sportovní a raději by si pořídili ještě trochu elegance navíc. A5 jim přání s přehledem splní, a co se týká sportovních vlastností, nepůjde ani o velký kompromis.
Nové Audi aspiruje na titul designového krále. Alfa Romeo Brera, zhusta označovaná za nekrásnější auto na světě, má v A5 hodně silnou konkurenci. Agresivní příď a maska se šikmo umístěnými světlomety evokují dojem dravosti, agresivity a rychlosti. Světlomety mají na spodní podélné hraně umístěnou řadu vysoce svítivých LEDek, které plní roli denního osvětlení. Bohužel si této skvěle vypadající libůstky na našich silnicích neužijete, protože dle názoru hlídky dopravní policie, která namísto lovu dálničních letců pojídala koblihy a zevlovala na parkovišti u supermarketu, musíte mít při jízdě rozsvícená světla i vzadu. Což A5 s denními světly nesplňuje. Ale nešť. Podobně jako maska je vynikajícím způsobem ztvárněná i záď vozu, do níž se promítají hluboce vnořené mohutně vypouklé blatníky zadních kol. Auto drží designovou linii TT a R8, která se snaží kopírovat dravce přikrčeného ke skoku. Pohled z boku vyvolává dojem té nejdramatičtější chvíle, kdy se napružený panter vrhne na kořist. Vůz je zajímavý ze všech stran, což s sebou nese i nutnost strpět civící lid kolem. Na cestě z Prahy do Brna si dokonce nějaký „dobrák“ vůz za jízdy několikrát vyfotil. Bohužel s bleskem.
Popisovat interiéry Audi už je trochu nudné. Dokonalé zpracování, naprosto perfektně slícované díly, ergonomicky rozvržená plocha palubní desky, pohodlné sedačky s dobrým bočním vedením. K tomu není co dodat. Jen systém MMI, tedy Machine Man Interface, rozhraní člověka a vozu, jak u Audi nazývají ovladače všech technologických vychytávek v autě, mi k srdci příliš nepřirostl. Kdo si kdy stěžoval na obdobný systém iDrive od BMW, ať si vyzkouší MMI. Tam, kde si BMW vystačí s jedním tlačítkem a joystickem, Audi knoflíky a tlačítky posype celý středový tunel. Na ovládání se dá zvyknout, ovšem asi nebudu sám, kdo by v příští generaci ingolstadtských vozů uvítal nějaké zjednodušení.
Testoval jsem dieselový třílitr V6, přeplňovaný turbodmychadlem s variabilní geometrií turbíny a chlazením stlačeného vzduchu. V motoru používá Audi čtyřventilovou techniku se dvěma vačkovými hřídeli v hlavách válců. Agregát přenáší výkon na podvozek Quattro, tedy s pohonem všech čtyř kol. A přenáší ho parádně. Po nastartování se sice ozývá typický klapot dieselu, ovšem motor rychle ztichne a pak už vydává jen tichý, téměř benzínový zvuk. Po rozjezdu a pár kilometrech pro zahřátí motoru na pracovní teplotu lze rovnou zhodnotit úspornost vozu. Třílitr v centru Prahy při poklidné jízdě nechtěl víc než 8,5 litrů nafty na sto kilometrů, což je na poměrně velké auto velmi slušná hodnota, zejména vzhledem k výkonovému potenciálu, který má řidič k dispozici. Auto navíc velmi dobře filtrovalo všechny nerovnosti, až by se jeden obával, že na sportovní jízdu bude podvozek příliš měkký.
Zahřátý vůz značí, že je ta pravá chvilka podívat se na zoubek jeho dynamice. Řadím za jedna, plyn a následuje brutální zrychlení, končící omezovačem. Ručička otáčkoměru doletěla k červenému poli za necelé dvě vteřiny. Takže znova. Jednička, dvojka, trojka a je nejvyšší čas brzdit ze stodvacetikilometrové rychlosti. Nevím, jak u Audi měřili zrychlení, já jsem naměřil 5,3 vteřiny oproti továrním 5,9. Krátce odstupňovaný diesel, který nutí kvůli mírnému turboefektu často řadit, řidiče nenechá chvíli na pokoji. Jezdit s A5 je jako mít neustále na rameni malého ďáblíka, který našeptává: přidej, předjeď, tuhle zatáčku jeď pod plynem… Obrovský kroutící moment umožňuje s vozem řádit v širokém rozsahu otáček, a auto tak umí odpustit i lecjaký prohřešek oproti správnému načasování brzd a následného zrychlení. A5 vede fantasticky přesnou stopu, při ostrém brzdění z vysokých rychlostí nemá snahu roztančit zadní nápravu, jako to s oblibou dělá mnichovská konkurence. Jediný náznak nestability jsem pocítil při opravdu ostrém průjezdu zatáčkou, kdy lehčí záď projevila tendenci odejít do smyku. Všechno ale napravila pouze drobná korekce volantem. Stejné místo se zapnutým stabilizačním systémem vůz projížděl s téměř neznatelným přibrzděním vnější strany. Podvozek vozu se chová naprosto předvídatelně, o nějakých náklonech nemůže být ani řeč.
Rychlý, precizní, skvěle vybavený stroj pro každodenní jezdění i zábavu za volantem. Tak by se dala shrnout A5 jednou větou. Zatím se prodává poměrně krátce, takže nejsou k dispozici relevantní data o zájmu zákazníků, ovšem můj osobní tip je, že tohle auto udělá pro Audi opravdovou díru do světa.
Klady
dokonalý design
motor
výbava a zpracování
jízdní vlastnosti
Zápory Ovládací systém MMI
Audi A5
- motor vznětový šestiválec do V
- objem 2967ccm
- nejvyšší výkon 176kw
- převodovka manuální šestistupňová
- nejvyšší rychlost 250
- zrychlení 5,3
- cena 940 000 - základní, 1 400 000 - testovaný vůz