Diskont jako dobrý byznys

Optimalizace má většinou negativní konotaci, propouštění...

Když jsem v rámci koncernu začal mluvit o zlepšování produktivity a kontrole nákladů, první reakce byly veskrze negativní, očekávalo se, že se v Česku bude „cutovat“, tedy ořezávat náklady. Ale můj princip je opačný, se stávajícím týmem dělat podstatně víc práce. To pomáhá v růstu tržeb, ve zvyšování zisku a následně jsme schopni dobře odměnit naše ruce a hlavy.

Takže vaši lidé jsou více vytíženi, ale také lépe placeni?

Lépe než v minulosti jsou zaplaceni všichni lidé v českém KiKu a ještě lépe jsou na tom ti, kteří jsou opravdu pracovití.

Potřebujeme, aby zaměstnanci, kteří jsou v práci, byli permanentně vytíženi, a to třeba i činností, jako je úklid okolo prodejny. Klíčové z hlediska produktivity je, abychom věděli, co se kde v KiKu děje, a aby lidé své úkoly plnili důsledně. V ten moment se nám otvírají možnosti pro opravdu zajímavé ohodnocení zaměstnanců. Zatím jsme zhruba v polovině tohoto procesu, ale hmatatelně to pocítili i lidé -jen za poslední dva roky jsme zvýšili mzdy zaměstnanců na provozovnách o více než 20 procent.

Zmiňoval jste obměnu sortimentu řetězce. Co se v poslední době nejvíc uchytilo?

Každý rok se snažíme přijít s něčím novým, s produkty, které zajímají primárně zákazníka, ale i nás. Z podstaty jsme řetězec textilního diskontu, ale v poslední době dostáváme největší zpětnou vazbu od zákazníků za non-food segment, nejvíc za domácí potřeby, ale paradoxně i krmivo pro domácí mazlíčky. Toto zboží máme v podstatě jen okrajově, ale roste exponenciálním tempem.

Kolik procent z třímiliardového obratu dělá textil?

Přibližně 75 procent. Skupina „nonfood“ roste permanentně, ale textil není schopna dohnat. Tím, že máme centrálně řízený nákup pro celý koncern, tak u nás najdete stejné oblečení jako v Berlíně, Amsterdamu či Dubrovníku, ale i za stejné, tedy atraktivní ceny.

Liší se vnímání značky KiK v Česku a jinde v Evropě?

Velmi. S každým novým trhem, kam vstupujeme, je vnímání KiKu lepší, protože přicházíme s modernějším konceptem obchodů, novým zbožím i příjemnější atmosférou. Tam, kde máme dlouhodobější kořeny, bojujeme s minulostí. Proto jsme se pustili do postupné renovace prodejen, ať už se to týká orientace, či zavádění klimatizace. Snažíme se z našich obchodů udělat příjemné místo k nákupu. Následný nárůst tržeb každé zrenovované prodejny ukazuje, že se to daří.

Proč tedy nezrenovujete všechny obchody najednou?

Drží nás ekonomická realita, musíme to dělat postupně. V loňském roce jsme měli přes 60 projektů a bylo to opravdu hraniční.

V Česku máte 191 prodejen, na Slovensku 75. Zahuštění prodejnami KiK je u nás obdobné jako v západní Evropě.

Máte ještě prostor pro růst?

Vždy je kam růst. Co se týká nových obchodů, tak primárně vždy hodnotíme zásah na zákazníka. Cena pronájmu či konkrétní lokace z hlediska velikosti města obce nejsou tak důležité parametry jako to, ke kolika zákazníkům jsme schopni se dostat. Příkladem je obchod v Březiněvsi na severním okraji Prahy. Malá městská část by prodejnu určitě neuživila, ale kolem obchodního parku vede důležitá silnice, po které projedou desítky tisíc aut. I proto je Březiněves naše zdaleka nejúspěšnější nově otevřená prodejna za poslední tři roky.

Dokážete to dopředu odhadnout či spočítat?

Používá se takzvaný geomarketing, což zahrnuje propočet několika parametrů, jako je velikost oblasti kolem zvažované prodejny, vizibilita obchodu, dojezdové a docházkové vzdálenosti a samozřejmě nějaké interní parametry, které by se daly označit jako určité zkušenosti z českého a slovenského trhu (úsměv). Máme své zákazníky, část z nich je opravdu věrná, takže jsme majiteli obchodních domů a retailparků vnímáni jako garant návštěvnosti včetně poměrně pravidelné frekvence návštěv.

Kdo je přímou konkurencí KiKu na českém trhu? Lidl, který prodává stále víc textilu, nebo vietnamští maloobchodníci?

Určitě všechny obchody, které zmiňujete. Na národní úrovni nejsem schopen přesně zacílit a říci jedno konkrétní jméno. Pro nás je konkurentem v podstatě každý jednotlivý lokální obchod, který prodává textil nebo domácí potřeby.

Jak týdeník Euro informoval již před časem, vy osobně českou pobočku v následujících měsících opustíte a zamíříte budovat KiK v Itálii...

Je to tak. Prozatím je ta pozice zčásti sdílená, ale česko-slovenský KiK dostane do konce roku nového jednatele a mé další profesní kroky povedou výhradně na Apeninský poloostrov, kde na podzim vstupujeme na zbrusu nový, 63milionový trh. Centrála je na severu Itálie, poblíž Benátek, ale do budoucna předpokládáme přítomnost v celé zemi.

Probíhal v rámci skupiny nějaký tendr, komu bude tento úkol svěřen?

Byl jsem osloven napřímo. Matce, respektive mým šéfům, se líbí vývoj, kterým se český a slovenský KiK ubírá, aněco podobného by rádi viděli i v Itálii. Tam začínáme úplně od nuly.

Čím to, že byl italský trh pro vás uzavřený?

Nebyl uzavřený, spíš se Itálie všichni báli. Nehledejte za tím nic výjimečného, jen čistě ekonomická čísla. A týká se to víc řetězců, obchodníci se tam dříve báli expandovat.

Ale strach v poslední době opadl a italský trh se po maloobchodní stránce hodně otevírá. Nastupuje tam jak KiK, tak i spousta dalších řetězců. Itálie je velmi silnou ekonomikou a potenciálně to může být vysoce profitabilní trh, speciálně na severu, kde je enormně vysoká hustota obyvatelstva.

Italové jsou považováni za národ, který si extrémně potrpí na módu. Myslíte si, že běžné portfolio KiKu může mít v Itálii úspěch?

Máte pravdu. Italové jsou velmi citliví na módu, snad víc než kterýkoli jiný národ na světě. Ale žije tam i spousta lidí, již hlídají poměr cena/kvalita, a podle mne jsou připraveni náš koncept velmi dobře akceptovat.

Je logické, že se nebudeme tvářit jako módní značka, ale sami sebe můžeme deflnovat jako „fun značka“, tedy oblečení pro zábavu a volný čas.

Jak vnímá Ital, že mu šéfuje někdo z východní Evropy?

To zjistím časem, ale určitě lépe, než by vnímal Němce. Můj hlavní úkol, vedle toho, že je potřeba rozjet podobně úspěšný byznys jako tady, je být mediátorem mezi německou centrálou a italskými zaměstnanci.

Kolik prodejen plánujete mít otevřeno na konci roku?

Cíl je poměrně měkký - prozkoumat celý trh, otevřít první prodejny, určit si místa pro další rozvoj a vyzkoušet si reálný život na tamním trhu. Ambice je mít na konci roku 19 prodejen, ale jestli jich bude polovina hotová, budeme rádi, protože má skluz otvírání obchodních parků, kde máme být přítomni. Realita je tedy na třetině, tedy zhruba pěti až šesti prodejnách. Výhledově ale máme v Itálii připraveno 70 projektů.

---