Menu Zavřít

Ditrych z Mavericks: Investice do startupů navzdory době nezpomalují. Jejich zakladatelé ale musejí dávat pozor na řadu nástrah

27. 12. 2022
Doba čtení: 5 minut
Autor: Mavericks

Se zakládáním startupů mají v advokátní kanceláři Mavericks několikaleté zkušenosti. Ostatně platí, že právě tato problematika patří společně s IT, e-commerce či M&A transakcemi mezi hlavní oblasti, na něž se pražská společnost specializuje. Mavericks, jejichž seznam klientů čítá stovky jmen, založil v roce 2020 Tomáš Ditrych. A právě on ve svém komentáři pro web Euro.cz popisuje, na jaká úskalí si musejí zakladatelé mladých nadějných firem vzhledem k současné ekonomické situaci dávat obzvláště velký pozor, myslí-li to se svým podnikáním vážně.

Listopadová inflace v Česku se v meziročním srovnání zvýšila o více než 16 procent, což má na tuzemskou ekonomiku výrazné dopady. Půjčování peněz je dražší, predikce nejisté a valuace některých globálních technologických společností divoce kolísají. Přesto všechno zatím v naší advokátní kanceláři nepozorujeme, že by se investice zastavily nebo zpomalily. Naopak, investoři hledají kvalitní a odolné startupy ještě intenzivněji.

Dokládá to mimo jiné fakt, že v posledních měsících proběhla na české startupové scéně řada zajímavých transakcí. Tatum získalo obří investici, FTMO koupilo velkého německého brokera, DEPO Ventures otevřelo svůj třetí andělský investiční fond. A dobře se daří i early-stage startupům. Sami jsme v uplynulých měsících asistovali u investic například do Dronetagu, ChoiceQR nebo u změn ve vlastnické struktuře Impact Hubu.

Česká ,továrna na blockchain‘ hlásí velkou finanční vzpruhu. Tatum získal od skupiny investorů v přepočtu jednu miliardu korun
Přečtěte si také:

Česká ,továrna na blockchain‘ hlásí velkou finanční vzpruhu. Tatum získal od skupiny investorů v přepočtu jednu miliardu korun

Co se v posledních letech změnilo, je přístup investorů k hodnocení rizika. Českým startupům se dařilo a peníze se hrnuly ze všech stran. V současné situaci, kdy je těžké predikovat ekonomický vývoj, se investoři musejí zaměřit i na to, jak startup plánuje překlenout případnou krizi. Bude je zajímat unikátnost produktu, rychlá škálovatelnost, rozumný výhled dosažení profitability a zdravé nastavení společnosti. Co naopak bude hrát do karet startupům, je větší nabídka na trhu práce. Po dlouhém období nízké nezaměstnanosti budou mít společnosti z čeho vybírat.

Omezené ručení, akciovka, či něco zcela jiného?

Jak dobře se tuzemské startupy s nastalou ekonomickou situací vypořádají, závisí pochopitelně hlavně na jejich zakladatelích. Zkušenosti nicméně ukázaly, že některých z největších chyb se dopouštějí stále dokola. Tak například v začátcích si podnikatelé namlouvají, že nic neriskují, nijak se nezadlužují a do projektu dávají pouze svůj čas. Proč tedy zakládat společnost?

Investice do startupů lákají čím dál víc. Michal Ciffra z Depo Ventures radí, na co si při nich dát pozor
Přečtěte si také:

Investice do startupů lákají čím dál víc. Michal Ciffra z Depo Ventures radí, na co si při nich dát pozor

Projekty rostou často nečekaně rychle a v takové situaci je zakládání společnosti to poslední, na co onen čas zbude. Riziko přitom nenápadně roste a než se nadějete, můžete si nasekat pořádné dluhy. Proto je důležité, aby hned na počátku odborník posoudil, jaká rizika jsou s podnikáním spojena nejen v dané chvíli, ale hlavně jaká mohou nastat do budoucna, a na základě toho se poradil s výběrem vhodné právní formy společnosti.

Dalším problematickým bodem bývá výběr názvu (právničinou ,obchodní firma‘) společnosti. Společníci musí brát v úvahu kromě obchodních a marketingových aspektů také ty právní. Před finálním výběrem názvu byste měli ověřit, jestli vámi zvolené nebo podobné slovo či sekvenci slov nepoužívá v názvu své společnosti už někdo jiný, nebo je nemá zaregistrované jako ochrannou známku. Pokud máte mezinárodní ambice, je třeba prověřit i dostupnost ochranné známky (a ideálně i internetové domény) na trzích, na které cílíte.

Odkládání právních záležitostí zadělává na problémy

V období startupových líbánek, tedy na začátku projektu, vypadá vše růžově. Spoluzakladatelé proto často podceňují nastavení vzájemných vztahů. Jak si rozdělí podíly? Jaké role v projektu mají? Co se stane, když jeden z nich ze společnosti odejde? To jsou otázky, které je třeba vyřešit, dokud je projekt ještě mladý. Jinak se vystavujete zbytečnému riziku sporů, soudů a zničených vztahů. Každý si myslí, že se to právě jemu stát nemůže, ale ze své právní praxe můžeme potvrdit, že riziko je mnohem větší, než si většina startupistů připouští. Dokud nejsou věci na papíře, mají lidé sklon nebrat dohody za závazné. Začnou mít pocit, že zastanou mnohem více práce než jejich parťáci, a tedy si i zaslouží větší podíl. Takto vzniklé spory často vedou až k rozpadu projektu.

K jedné z nejvíce podceňovaných záležitostí dále patří ochrana duševního vlastnictví. Práce na technologickém produktu stojí mnoho úsilí, času a peněz, proto je nutné tuto investici náležitě chránit. Mezi nejčastější nástroje ochrany duševního vlastnictví patří autorské právo, patenty, průmyslové a užitné vzory, ochranné známky, označení původu nebo třeba obchodní tajemství. Jednotlivé nástroje se liší svou využitelností a nákladností, a proto by každá inovativní společnost měla implementovat řešení šitá na míru svým potřebám. Bohužel, zkušenosti z praxe ukazují, že nejednu investici do nadějného startupu zhatily nedostatky, nebo dokonce chyby v oblasti ochrany duševního vlastnictví.

Překážky do cesty klade i legislativa

Rapidní rozvoj naší startupové scény klade stále vyšší nároky i na právo, které by mělo na tyto změny reagovat. Již z podstaty samotného legislativního procesu však vyplývá, že ne vždy se podaří technologické změny zachytit včas. Jinak tomu není ani v Česku.

Své investice už ohlídáte i z chytrého telefonu. Český startup Fondee spustil mobilní aplikaci
Přečtěte si také:

Své investice už ohlídáte i z chytrého telefonu. Český startup Fondee spustil mobilní aplikaci

Jeden z největších nedostatků zdejší legislativy z pohledu startupů vidíme v zastaralé právní úpravě problematiky zaměstnaneckých opčních programů (takzvaných ESOPů). ESOP (z anglického Employee Stock Option Plan) je zaměstnanecký motivační program, který zaměstnancům, členům managementu a spolupracovníkům umožňuje nabýt podíly ve společnosti, pro kterou pracují, a podílet se tak na jejím úspěchu. V ČR jsou však zaměstnanecké opční programy daňově nevýhodné, hlavně kvůli demotivujícímu daňovému režimu, který ,trestá‘ nejen startupy, ale i samotné zaměstnance.

Startupům by navíc brzy mohla přibýt i další legislativní překážka. Ministerstvo práce a sociálních věcí nedávno zveřejnilo návrh novely zákoníku práce upravující pravidla pro home office. Podle novely by zaměstnanec získal právo žádat zaměstnavatele o umožnění práce na dálku, ten by pak měl povinnost případné zamítnutí písemně odůvodnit. Ještě výhodnější postavení by získali zaměstnanci pečující o děti do 15 let a těhotné ženy. Těm by zaměstnavatel práci z domova umožnit musel, ledaže by jí bránily vážné provozní důvody nebo povaha práce. Je otázka, jestli novela – pokud bude přijata – skutečně vyřeší nějaký problém, nebo startupům jen přidá další zbytečnou administrativu. V pandemii se totiž stal home office běžnou součástí práce ve většině startupů, a to i bez zvláštní zákonné úpravy.

bitcoin_skoleni

Neusnout na vavřínech

Jakkoli současná ekonomická situace zpřísnila nároky investorů a vyjednávání s nimi jsou náročnější, detailnější a soustředí se na jiné priority než dříve, českým startupům se stále daří. A nevypadá to, že by v nastoleném tempu měly nějak polevit. Co je naopak brzdí, je podceňování právních aspektů jejich činnosti a neadekvátní legislativa, která jim do cesty klade zbytečné překážky. 

Abychom se zase o krok přiblížili k západním startupovým velmocem, jsou právě tyto výzvy tím, nač by se měl celý náš startupový ekosystém v příštích letech zaměřit především.

  • Našli jste v článku chybu?