Krkonošská obec Horní Maršov vznikla díky těžbě dřeva a v jejím okolí fungovalo hned několik dřevařských podniků. Jedním z nich byla i Dixova brusírna v místní části Temný Důl, která je nyní na prodej.
Autor: Výzkumné centrum průmyslového dědictví
Areál bývalé Dixovy brusírny dřeva stojí při řece Úpě v severozápadní části Horního Maršova. Dominuje mu hlavní trojkřídlá budova, postavená z opracovaných rulových kvádříků, která má cihlami obložená okna a dveře. Třípodlažní správní budova má zachovalá kovová okna se zbytky původních omítek. K továrně náleží také vysoký osmiboký komín a bývalý vodní náhon.
Téměř celý areál se zachoval v dobrém stavu, bez výraznějších stavebních úprav. Pouze některá okna byla nevhodně zazděna a také vnitřní dispozice je částečně narušena. Stavebně velice zchátralá je ovšem zadní část s někdejším náhonem, která hrozí zřícením. Interiéry jsou nově zrekonstruované včetně oken, z původního strojního vybavení se dochovalo jen několik brusných kamenů, vystavených u nedalekého penzionu.
Majitelem brusírny, která je od roku 1996 kulturní památkou, je společnost Orea-Invest. S objektem ale nemá žádné další plány a nabízí ho k prodeji. Cena je 5,9 milionu korun.
POPIS OBJEKTU
- *název - Dixova brusírna dřeva kraj - Královéhradecký adresa - č. p. 71 kult. památka - ano vlastník - Orea-Invest cena - 5,9 milionu Kč výhody nákupu - zajímavá stavba, dobrý stav, výhodná poloha možné problémy - velikost objektu, obnova náhonu, kult. památka Horní a Dolní
Horní Maršov tvoří nejsevernější část někdejší jednotné vsi Maršov. Ta vznikla v důsledku těžby stříbra, zlata a železa, která se v kraji rozvíjela v průběhu 14. a 15. století. Roku 1465 je zde doložen hamr, v první polovině 16. století ale obec v důsledku úpadku hornictví zanikla.
Obnovena byla teprve po roce 1550, tentokrát ovšem již jako dřevařská osada. Roku 1654 se rozdělila na Horní a Dolní Maršov a obě části se nadále vyvíjely samostatně. V průmyslovějším Horním Maršově vzniklo několik dřevařských manufaktur a ve druhé polovině 19. století také přádelna lnu a sklárna.
Roku 1874 byla v místní části Temný důl založena také velká brusírna dřeva s papírnou (Holzschleife & Papierfabrik), kterou vybudoval místní podnikatel Ignáz Dix. Zpočátku sloužila pouze k broušení smrkových špalků na dřevěnou vlákninu a brusnými nástroji v ní byla velká pískovcová kola se zdrsněným povrchem.
Od dřeva ke stěračům
Po roce 1905 se areál rozšířil o novou třípodlažní výrobní halu a továrna začala kromě dřevoviny vyrábět i pevný balicí papír (tzv. patentní) a později také lepenku. V podniku se šesti brusy a jedním papírenským strojem již tehdy pracovalo kolem čtyřiceti lidí. K získávání energie sloužil vodní náhon na řece Úpě. Voda z něj poháněla dvě Francisovy turbíny, které roku 1912 doplnil ještě parní kotel.
Po druhé světové válce byla továrna zkonfiskována a roku 1947 se stala součástí národního podniku Krkonošské papírny. Papírenský provoz byl ale již po několika letech zrušen a závod nadále sloužil pouze jako brusírna dřeva. Po požáru roku 1965 ho získalo výrobní družstvo Mechanika Praha, které zde začalo vyrábět ocelovou střešní krytinu a mechanické stěrače. V zadním traktu fungovala lakovna.