Průměrný věk dopravních prostředků
Průměrný věk likvidovaných dopravních prostředků činil v České republice v letech 1995 až 1999 17,4 roku a byl vyšší než věk strojů a zařízení. Znamená to, že v uvedeném období se likvidovaly výrobní prostředky pořízené ještě v hlubokém socialismu – koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let. Uvádí to Český statistický úřad v analýze vývoje hrubých hmotných investic.
Průměr ovšem skrývá dramatické rozdíly mezi odvětvími. Nad střední hodnotou (viz tabulka) jsou dobývání nerostných surovin, doprava, pošty, telekomunikace, pohostinství a ubytování, veřejná správa, naopak hluboko pod průměrem je peněžnictví a pojišťovnictví. Při porovnání odvětvových subkategorií bylo extrémně nejnižší stáří likvidovaných dopravních prostředků v činnostech souvisejících s úvěry a pojišťovnictvím (2,9 roku), v peněžnictví (3,9 roku) a výrobě tabáku (4,2 roku). Nejletitější dopravní prostředky se likvidovaly ve výrobě kovů včetně hutního zpracování (třicet let), ve výrobě nekovových minerálních výrobků (26,8 roku), dobývání uhlí (23,7 roku), poštách a telekomunikacích (dvacet let) a v dopravě a potrubní přepravě (19,8 roku).
Statistický úřad v této souvislosti připomíná, že dopravní prostředky představují soubor fixních aktiv často diametrálně odlišných funkcí a mnohdy používaných bezprostředně ve výrobním procesu. V odvětvích, kde mají velkou váhu kolejová vozidla, letadla nebo lodě (doprava, dobývání nerostných surovin …), je průměrná doba obratu dopravních prostředků delší než tam, kde převládají osobní automobily, navíc sloužící nikoli k dopravě zboží, ale především lidí (bankovnictví, pojišťovnictví). V této souvislosti je ovšem zajímavé zdravotnictví, v němž je téměř třináct let na dopravu osob dost. Příčinou jsou zřejmě dosluhující „dvanáctsettrojky“. Také třináctileté stáří likvidovaných dopravních prostředků ve výrobě dvoustopých motorových vozidel je pozoruhodné číslo.
