DLOUHÝ SOUMRAK BANKOVNÍCH ÚŘEDNÍKŮ

Propouštění zdaleka nekončí

Bankovní sektor byl ještě před pár lety otevřenou náručí pro velké množství „šaltrových úředníků, jejichž sebevědomí a chování ke klientům bylo většinou nepřímo úměrné jejich znalostem o produktech banky. Údaje Českého statistického úřadu uvádějí, že v roce 1995, který lze označit jako vrchol nárůstu počtu lidí zaměstnaných v bankovnictví, v něm pracovalo 78 589 úředníků. Od té doby se jejich množství snižuje. Jak snaha o dosažení vyšších výnosů na jednoho zaměstnance, tak především další rozvoj informačních technologií potlačí počty pracovníků bank nadále dolů. Šanci v budoucnosti budou mít pouze lidé s velmi dobrými znalostmi o všech produktech banky, schopní poskytovat především poradenské služby. A tak se objevují fámy o plošném propouštění. Statistické údaje říkají, že loni pracovalo v peněžních institucích už „pouze přes 51 tisíc lidí. To je o 6,7 procenta méně než o rok dříve. Přitom průměrná mzda v sektoru činila v loňském roce 23 573 koruny, což představuje meziroční nárůst o celých 9,5 procenta. Ovšem výnosy peněžních institucí loni meziročně poklesly o 6,3 procenta. Zatím tedy žádná sláva. Redukční dieta. Na konci roku 1995 pracovalo například v České spořitelně téměř dvacet tisíc zaměstnanců. O rok později přistoupila banka k optimalizaci své pobočkové sítě a na konci roku 1997 měl tento peněžní ústav jen sedmnáct a půl tisíce pracovníků, o rok později ještě o tisícovku méně a na konci loňského roku zaměstnávala spořitelna již jen něco přes patnáct tisíc lidí, tedy o čtvrtinu méně než v roce 1995. „V žádném případě nešlo o plošnou redukci, hodnotí tento trend mluvčí banky Martin Maňák. „Česká spořitelna v roce 1997 zahájila proces optimalizace pobočkové sítě, v jehož rámci docházelo i ke snižování počtu zaměstnanců. Základním kritériem přitom byla efektivita provozu jednotlivých poboček, dodal pro týdeník EURO. Nicméně i pro letošní rok je naordinována tomuto největšímu správci drobných vkladů dieta. Bude dokončen projekt reorganizace centrály, který bude znamenat redukci počtu jejích zaměstnanců zhruba o pět set. V pobočkové síti by se letos měl počet pracovníků snížit o osm set. „Cílovým stavem konce roku 2000 je čtrnáct tisíc zaměstnanců, potvrdil Maňák. „Pokud jde o plán na příští rok, lze říci, že nastartovaný trend bude pokračovat, konkrétní tempo je však závislé na dalším postupu modernizace informačních a dalších zejména podpůrných činností především v pobočkové síti, dodal. Minulý týden generální ředitel České spořitelny Dušan Baran uvedl, že počet pracovníků by se měl snížit v následujících dvou letech vždy o deset procent, tedy zhruba o tři tisíce lidí. Po spirále. Druhým největším retailovým hráčem na trhu je Investiční a Poštovní banka. Ačkoliv objem jí spravovaných aktiv dosahuje jen o něco menšího objemu než u spořitelny (ČS spravuje kolem 350 miliard korun, IPB přes 320 miliard korun aktiv), zaměstnává zhruba o dvě třetiny zaměstnanců méně. Je ale potřeba si uvědomit, že pobočky Poštovní spořitelny jsou vlastně na poště, kde tedy pracují zaměstnanci pošty. I to ovšem naznačuje trend, kterým se zřejmě budou banky ubírat. Počet zaměstnanců IPB se zatím příliš neměnil. Například v roce 1994 v ní pracovalo 4325 lidí, v roce 1996 na 5300 lidí a o dva roky později zhruba o tři sta méně. Ke konci letošního prvního kvartálu zaměstnávala IPB 5057 lidí, ovšem fúzovala s Bankou Haná. „Snižování stavů předcházela analýza a následná radikální změna pobočkových technologických postupů a činností. Pobočky jsou nyní členěny do čtyř skupin podle místa, charakteru klientely a podle poptávky po produktech v tom kterém regionu. Různé činnosti se soustředily do jednoho místa, zaměstnanci byli vyškoleni a přeškoleni tak, aby dokázali nabízet jakékoli produkty IPB i dceřiných společností a činnosti bankovního zázemí (back–-office) se soustředily do několika center, uvedl mluvčí banky Karel Tejkal. Dodal, že dalšímu snižování stavu zaměstnanců obecně nahrávají nové trendy, jako je přímé bankovnictví, kdy klient ovládá své účty prostřednictvím internetu a mobilního telefonu. Podobná čísla jako u IPB lze najít i u Československé obchodní banky. Ke konci roku 1998 měla banka pět tisíc zaměstnanců, o rok později zhruba o 250 méně. I přes výrazný útok na retail neplánuje přibírání nových lidí. Ke konci letošního roku má v plánu zaměstnávat 4700 pracovníků. Uvidíme. Obdobnou redukční kúru prožívá i Komerční banka, neboť počet jejích pracovníků poklesl za čtyři roky zhruba o čtvrtinu a další pokles lze očekávat. V roce 1995 pracovalo v bance 16 368 lidí, další rok přibližně o čtyři sta méně, přičemž už výroční zpráva za rok 1997 hovořila o nutnosti dosáhnout cílového stavu dvanácti tisíc zaměstnanců. V roce 1998 banka zahájila racionalizaci své centrály a na konci roku zaměstnávala čtrnáct tisíc lidí. Další rok následovala redukce o dalších 500 pracovníků, koncem letošního března banku opustilo 480 lidí plus 170 dalších, kteří odešli do nové dcery Konsolidační banky – společnosti KONPO. „Stejně jako v minulosti ani pro následující období není naším cílem plošné propouštění. Ovšem Komerční banku čekají další strukturální změny, které pravděpodobně ovlivní také počet zaměstnanců, uvedla mluvčí Marie Růžičková. Školení. Ačkoliv k plošné redukci počtu bankovních úředníků asi nebude docházet, plošné zřejmě přece jen něco bude. A to propouštění lidí, kteří nebudou schopni absorbovat novou kulturu chování, nezvládnou celou škálu produktů své banky a nezmůžou se na poradenské služby. Šanci ovšem dostávají zřejmě všichni. Banky ve větší míře školí své pracovníky na nové podmínky a nové informační technologie. Nárůst nákladů na školení svých lidí odhaduje letos například Československá obchodní banka podle svého mluvčího Jana Stolára na patnáct procent. „Chtěli bychom se ještě více zaměřit na zlepšování dovedností pracovníků při obsluze klientů, tvrdí Martin Maňák za spořitelnu. Ta chce do vzdělávání zaměstnanců investovat kolem miliardy korun. „Banka klade, a také v minulosti kladla, mimořádný důraz na kvalitu svých zaměstnanců. Proto probíhají celé baterie školení – prodejní dovednosti, jazyková výuka, obsluha vnitřních účetních systémů banky. V letošním roce přejde IPB na novou verzi svého vnitřního účetního systému Profile, tudíž bude třeba vyškolit všechny zaměstnance, kteří ho obsluhují, řekl mluvčí IPB.