Humanitární pomoc ekonomickou situaci Pákistánu neřeší. Země má větší zájem o investice a její trh skýtá obrovský potenciál
Útok na mladou aktivistku Malalaj Júsufzaiovou zasáhl počátkem října celý Pákistán. Desetitisíce lidí protestovaly v ulicích, skandovaly hesla, ozývala se i kritika Tálibánu. Patnáctiletou Malalaj postřelili cestou ze školy do hlavy a krku kvůli jejímu blogu na serveru BBC, který psala tři roky pod pseudonymem. Ve svých příspěvcích odsuzovala praktiky Tálibánu, který ovládl její domovské údolí Svát. Malalaj stále leží v nemocnici v britském Birminghamu. Po hlavním podezřelém, třiadvacetiletém studentu chemie Attovi Uláh Khanovi, policie stále pátrá.
Malalaj byla postřelena ve městě Mingora. Napětí na kmenových územích pákistánského pohraničí, kde působí povstalecké skupiny s přímým vlivem na bezpečnostní situaci v Afghánistánu, přetrvává. A tamní situace má dopady i na zbytek země. Potvrzuje to i Salím Mandvivall, předseda pákistánské vládní Rady pro investice, který nedávno pobýval v Praze. „Jak v té staré válce, která propukla ještě za sovětské éry, tak i v této nové je Pákistán obětí tohoto konfliktu. Situace se vyvinula tak, že se z toho stala i naše válka. Pociťujeme to denně, je to problém i pro naše občany. Válka nepřináší nic dobrého pro žádnou zemi,“ uvedl Mandvivall pro týdeník Euro.
Jak dodal, politickou situaci v zemi lze považovat za relativně stabilní, ovšem tzv. válka s terorismem byznysu škodí.
Bez reforem to nepůjde Za loňský fiskální rok (skončil letos koncem června) vykázala ekonomika Pákistánu nárůst reálného HDP o 4,2 procenta. Kvůli hospodářské krizi ve světě, která má přímý dopad na prodej pákistánských surovin a výrobků do Evropy a do Spojených států, se v roce 2013 počítá s poklesem růstu HDP na tři procenta. Pro rok 2014 je však již plánován růst o pět procent. Mezinárodní měnový fond (MMF) přesto varuje Pákistán před možným zhoršováním ekonomické situace v zemi a před návratem dvouciferné inflace. Ta hrozí podle MMF v případě, že bude vláda pokračovat v tištění peněz, kterými se snaží zalepit narůstající deficit.
Koncem roku 2008 MMF svým zásahem a odsouhlasením finanční pomoci v celkové výši 11,3 miliardy dolarů zachránil Pákistán od hrozícího státního bankrotu. Nicméně Pákistán půjčku nevyčerpal celou a nyní se nachází vůči MMF v režimu stand-by arrangement. Loni v srpnu měnový fond rozhodl o zastavení finanční pomoci z důvodu neplnění dohodnutých podmínek z pákistánské strany. Šlo především o rostoucí rozpočtový deficit, chybějící daňové reformy a porušení závazku o zamezení dalších výpůjček od Státní banky Pákistánu. Nad pokračováním spolupráce s MMF nyní visí otazník.
Jednou z hlavních příčin potíží pákistánské ekonomiky je neochota vlády uskutečnit zásadní fiskální reformu. Pákistán patří mezi státy s nejméně efektivním výběrem daní.
Doposud ale žádný kabinet nenašel odvahu prosadit nutné, avšak sociálně citlivé a nepopulární daňové reformy.
Pákistán navíc čekají v nejbližších měsících změny. Do příštího března by se měly uskutečnit parlamentní volby a následně mají poslanci volit i nového prezidenta. Není pochyb o tom, že jejich zdárný průběh by přispěl k bezpečnostní stabilizaci země.
Investoři vítáni Navzdory potížím, které region Jižní Asie sužují, má Pákistán značný potenciál. Vláda šesté nejlidnatější země světa se snaží přilákat do země investory. Především ty, kteří by pomohli rozvoji energetiky a těžby surovin, jako jsou ropa, plyn, hnědé uhlí či lignit. Deficit celkového instalovaného výkonu pákistánských elektráren se totiž odhaduje na 4500 megawattů a je limitujícím faktorem dalšího ekonomického rozvoje. Nejenže omezuje průmyslovou výrobu, vyvolává i napětí ve společnosti. Domácnosti mimo hlavní město běžně zůstávají dlouhé hodiny bez elektřiny.
Již počátkem devadesátých let Pákistán v rámci liberalizace pustil na trh investory ze zahraničí. Ve většině oborů nemusejí vytvářet společné podniky s místními partnery a mohou vlastnit sto procent společnosti.
Vláda odstranila strop na platby tantiém a technických poplatků. Došlo i ke zjednodušení procedury udělování pracovních povolení pro zahraniční manažery a techniky. Pouze v případě výroby zbraní, munice, výbušnin a radioaktivních materiálů a tisku cenin je potřeba účast státu.
Navzdory úsilí vlády v loňském fiskálním roce (trval od července 2011 do června 2012) klesly přímé zahraniční investice (FDI) o polovinu z 1,634 miliardy na 812,6 milionu dolarů. Do země proudilo neporovnatelně méně peněz než v letech 2007 až 2008, kdy výše investic dosáhla zatím rekordních 5,41 miliardy dolarů.
Mezi největší investory v Pákistánu dlouhodobě patří Spojené státy, Velká Británie, Švýcarsko, Rakousko, Spojené arabské emiráty, Čína a Japonsko. Zvláště spolupráce s Čínou nabírá v posledních letech na dynamice. Číňané v Pákistánu stavějí silnice, revitalizují strojírenské továrny, dovážejí do země spotřební zboží, stroje, stavební materiál a také potraviny. Budují tam také patnáct velkých vodních elektráren a podílejí se na dostavbě jaderných elektrárenských bloků Chashma 4 a 5.
Rakve – biče – olejovky „Pákistán pokračuje v budování průmyslové základny a uvítáme, když se na tom budou podílet i české podniky, které mají tradičně v zemi vynikající pověst,“ uvádí Salím Mandvivall. Podle něj však byznys nelze dělat z Prahy. „Je důležité, aby firmy přijely přímo do Pákistánu,“ zdůrazňuje.
První kontakt je nejlepší učinit přes obchodní oddělení zastupitelského úřadu, ať již českého v Islámábádu nebo pákistánského v Praze. Začít byznys bez místního zástupce je složité. Nicméně rychlé uzavření exkluzivní zastupitelské smlouvy se nemusí vyplatit. Většina „obchodních firem“ v Pákistánu totiž prodává sortiment „rakve – biče – olejovky“, a není tudíž schopna poskytovat adekvátní podporu dodávaným výrobkům.
„Servis na dálku z ČR se dělat nedá. Manažeři těchto firem jsou většinou příbuzní ministra, nebo s ním alespoň studovali. Prověřte si jejich reference, kontaktujte cizí firmy, které mají také zastupovat,“ radí Zdeněk Prokop, ředitel společnosti Aero Trade. Zemi navštívil poprvé v roce 1994, od roku 2004 tam jezdí kvůli byznysu pravidelně několikrát ročně. Pákistánská strana jej jmenovala dokonce honorárním poradcem pro investice.
Česká republika byla podle zastupitelského úřadu Pákistánu v Praze zařazena do prioritní zájmové skupiny, a to jak z ekonomického, tak politického hlediska. „S ministrem Mandvivallem jsem se dohodl, že spolupráci firem obou zemí podpoříme novým smluvním rámcem ve formě dvoustranné dohody o hospodářské spolupráci,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. K podpisu by mohlo dojít počátkem příštího roku.
Pákistánské firmy mají zájem o kontakty na české subjekty vyrábějící strojírenské výrobky, chemikálie, generátory, produkty papírenského průmyslu nebo zdravotnické nástroje a přístroje. Tamní průmysl se podílí na tvorbě HDP přibližně 29 procenty. Největší boom v posledních letech zažívá textilní výroba, země je jedním z hlavních dodavatelů bavlněných textilních výrobků na světový trh.
„Někdy pro BRICS nevidíme jiné partnery, s nimiž můžeme udělat velmi zajímavé obchody. Jednou z těchto zemí může být i Pákistán se svými 181 miliony obyvatel. Máme s ním dlouhodobé vztahy včetně ekonomických,“ říká náměstek MZV Tomáš Dub, který s Mandvivallem také jednal. „Doufám, že návštěva ministra bude silným signálem pro naše firmy, aby šly na pákistánský trh,“ dodal.
Energetika i doly Z české strany přichází v úvahu rozšíření možnosti vývozu investičních celků v tradičních oblastech, jako jsou energetika, těžké strojírenství a těžební průmysl. A nově textilní, automobilový průmysl a export environmentálních technologií. Dosud nejvýznamnější investiční aktivitou českého subjektu v Pákistánu je účast společnosti Moravské naftové doly z Hodonína na nálezu významného ložiska zemního plynu v chajpúrském distriktu provincie Sindh. ČKD Export (dříve Škoda Export) postavil v pákistánském Balloki paroplynovou elektrárnu (225 MW) v celkové hodnotě 147 milionů dolarů. Do provozu byla uvedena v květnu roku 2010.
Na brněnském veletrhu podepsala firma Vítkovice Heavy Machinery dohodu o výstavbě ocelárny u pákistánského města Karáčí v hodnotě 6,1 miliardy korun. A jako nejnovější v řadě uzavřela firma Wikov Wind v říjnu smlouvu s vládou pákistánské provincie Sindh na dodávku 50 větrných elektráren za zhruba čtyři miliardy korun.
„Jednání trvala relativně krátce, řádově několik měsíců. Významně nám však v tomto konkrétním případě pomohla firma Swissforfait, která nám k zákazníkovi otevřela cestu,“ říká ke kontraktu majitel firmy Martin Wichterle. V Pákistánu je to podle něj „hodně o osobních vztazích a dlouhodobém budování vzájemné důvěry“. Největším překvapením byla pro něj technická vyspělost místních firem a zejména vysoká vzdělanost jak politických elit, tak lidí z byznysu. Firma se hodlá ucházet i o další projekty v zemi. S výjimkou severních oblastí sousedících s Afghánistánem považuje Pákistán za relativně bezpečnou zemi. „Pákistánský trh má ohromný potenciál zejména v energetice a v důlním průmyslu. A nejenom pro nás, pro řadu českých exportérů,“ uvedl Wichterle.
Méně byrokracie Pákistán podle ředitele společnosti Aero Trade Zdeňka Prokopa doplácí na svoji strategickou polohu v „neklidném regionu“. „Známy jsou krize kolem Červené mešity, útok na hotel Marriott, při kterém zahynul český velvyslanec Ivo Žďárek, a konečně operace Geronimo vedoucí k dopadení a zabití Usámy bin Ládina. To by vnitřně neustála žádná země, demokratická, nebo nedemokratická,“ domnívá se Prokop.
Společnost Aero Trade vyváží do Pákistánu kompletační výrobky pro letecký průmysl, především havarijní letecké zapisovače, takzvané černé skříňky. „Na dodávky celých letadel jsme bohužel přišli do Pákistánu příliš pozdě. Strategická spolupráce byla uzavřena s leteckým průmyslem Čínské lidové republiky. Přesto si české výrobky vydobyly respekt a uznání svou pokročilostí i technickým řešením,“ popisuje ředitel Prokop.
Podle něj lze v Pákistánu uspět „s dobrým výrobkem za konkurenceschopnou cenu“. Tamní byznysmeni očekávají dodržování dohody, termínu a i kvality. Podle Zdeňka Prokopa neodpovídá bilance obchodní výměny mezi Českem a Pákistánem častým prohlášením o „otevřené vyspělé české ekonomice založené na vysokém podílu průmyslu a vývozu“. Příčinu vidí v dlouholeté orientaci na obchod s Indií. „Pákistán je ale určitě zajímavý a velký trh. Rozhodně méně byrokratický, alespoň u státních zakázek,“ dodává Prokop.
Pákistán nevyčerpal celou půjčku od Mezinárodního měnového fondu a nyní se nachází v stand-by arrangement. Neplnil totiž dohodnuté podmínky. Pákistánské firmy mají zájem o kontakty na české subjekty vyrábějící například chemikálie
O autorovi| Dáša Hyklová, hyklova@mf.cz
