Ministerstvo odmítá transformaci zadlužených krajských nemocnic
Přestože i nadále existují obecní a státní nemocnice, kraje nyní spravují přibližně 80 z celkového počtu přibližně 136 veřejných nemocnic. Kraje se ze zákona staly zřizovateli těchto zařízení, a převzaly tak odpovědnost za poskytování zdravotní péče. Spolu s nemocnicemi, fungujícími jako příspěvkové organizace, zákon převedl na kraje i jejich závazky, jejichž výše se odhaduje na pět až šest miliard korun. Kraje tak byly postaveny do situace, kdy se musí vypořádat s dluhy z minulých let a do budoucna zajistit financování - nyní ztrátového - provozu nemocnic. Na úhradu těchto závazků nemají dostatečné prostředky, a hledají proto cesty, jak vzniklou situaci řešit při zajištění funkční a efektivní zdravotní péče.
Cesta transformace.
Jedním z kroků, které mají napomoci řešení tíživé situace krajů, je i zamýšlená transformace převzatých nemocnic na obchodní společnosti (nejčastěji akciové, někde též spol. s r.o.). Tato myšlenka získala podporu na úrovni jednotlivých krajů (podporuje ji například královéhradecký kraj) a byla příznivě přijata i v rámci Asociace krajů. Podstatou návrhu je převedení čistých aktiv nemocnic (bez závazků) na nové subjekty – obchodní společnosti, které budou nadále poskytovat zdravotní péči. Tyto nové subjekty tak dostanou šanci začít s čistým štítem, zatímco staré závazky zůstanou krajům, které o jejich uhrazení budou vyjednávat se státem.
Pokud odhlédneme od problematiky očištění od starých dluhů, má činnost nemocnic formou obchodních společností (oproti příspěvkovým organizacím) několik dalších výhod. Kromě snadnější možnosti přechodu k vícezdrojovému financování či možnosti případné budoucí privatizace některých nemocnic nebo jejich částí je výhodou zprůhlednění hospodaření, posílení odpovědnosti managementu a možná zainteresovanost zástupců zaměstnanců. Kraje by mohly kontrolovat vlastněné nemocnice prostřednictvím účasti v dozorčích orgánech a měly by větší flexibilitu v personální a mzdové politice. Nemocnice by ve formě obchodní společnosti mohly získat případné externí financování, či podílet se na projektech PPP (public private partnership), včetně přímé majetkové účasti dalších subjektů.
Právní rámec.
Způsob provedení transformace představuje právně komplikovanou otázku. Přímá změna právní formy z příspěvkové organizace na obchodní společnost není možná. Jako prakticky jediné právně schůdné řešení se jeví zrušení příspěvkové organizace rozhodnutím kraje, přechod majetku a závazků na kraj a následný vklad majetku do existující obchodní společnosti. Jediným akcionářem či společníkem příslušné obchodní společnosti by byl kraj, případně právnická osoba zřízená krajem. Jednou z variant je postup, při němž by na obchodní společnost byl převeden pouze movitý majetek, zatímco nemovitý majetek by zůstal ve vlastnictví kraje a nemocnicím by byl krajem pouze pronajímán. Klíčový je časový aspekt přechodu činnosti nemocnice na obchodní společnost. Z hlediska hladkého fungování nemocnic, přechodu soukromoprávních vztahů (například se zaměstnanci) a vztahů se zdravotními pojišťovnami a z hlediska souladu s veřejnoprávní regulací je nutné zajistit, aby zrušení příspěvkové organizace, přechod majetku na kraj a jeho převod na obchodní společnost na sebe bezprostředně navazovaly. Zároveň je nutné, aby příslušná obchodní společnost byla v okamžiku, kdy na ni bude majetek převáděn, oprávněna poskytovat zdravotní péči v požadovaném rozsahu. Úskalími plánu transformace nemocnic jsou zejména administrativní náklady a některé daňové otázky.
Problematický nesouhlas.
Proti tomuto plánu hlasitě protestuje ministerstvo zdravotnictví. Připravilo dokonce návrh zvláštního zákona, který by krajům uvedenou transformaci výslovně zakázal. Z pohledu krajů jde samozřejmě o paradoxní situaci: týž stát, který na ně převedl nemocnice včetně všech jejich dluhů, jim nyní brání v řešení vzniklé situace. Na pováženou je také otázka zásahu státu do práva krajů na územní samosprávu, zaručeného ústavou, dokumenty Rady Evropy a chráněného i v současné Evropské unii. Obdobnou otázku řešil i Ústavní soud, který předminulý týden zrušil ustanovení zákona, které krajům a obcím zakazovalo po dobu deseti let disponovat s majetkem, který na ně byl převeden státem. Nelze vyloučit, že podobný osud by mohl postihnout i návrh ministerstva zdravotnictví.
