Dlužníci na prodej

28. 5. 2010

České spořitelně letos přibyly nesplácené úvěry v objemu více než sedm miliard korun

Dvě největší tuzemské banky se každý měsíc začaly zbavovat rizikových pohledávek. Komerční banka (KB) prodává špatné půjčky už od loňského roku, Česká spořitelna (ČS) začala letos. Donutil je k tomu nárůst nesplácených úvěrů, který pokračoval i letos. Během prvního čtvrtletí 2010 hlásí pět největších bank přírůstek úvěrů, jež jsou více než 30 dnů po splatnosti, ve výši 9,7 miliardy korun. Více než dvě třetiny patří ČS. Té se špatné pohledávky zvedly o 7,1 miliardy korun a tvoří nyní 12,9 procenta z objemu jejích finančních pohledávek. Ve srovnání s konkurencí je to nejvíc – i při zohlednění celkového portfolia poskytnutých půjček.
„Růst úvěrů po splatnosti způsobila pokračující ekonomická krize v České republice. Tento vývoj je v souladu s očekáváním banky,“ vysvětlil Pavel Voříšek, ředitel úseku kontrolingu úvěrového rizika a řízení portfolia České spořitelny. Podrobná data o délce nesplácení pohledávek zveřejnily finanční domy na svých internetových stránkách, což jim ukládá vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank.

Hypotéky neprodáme

Česká spořitelna prodala loni více než čtrnáct tisíc pohledávek. Jejich objem však banka nezveřejnila. Nyní se každý měsíc zbavuje především nezajištěných úvěrů. „Prodáváme pravidelně spotřebitelské úvěry, u nichž by další vymáhání nebylo ekonomicky efektivní,“ upřesnil Voříšek. Předmětem pravidelných měsíčních prodejů jsou však i dluhy z kreditních karet a banka uvedla, že se prý nejčastěji k tomuto prodeji využívá aukcí. „Hypotéky vymáháme vlastními pracovníky a nejsou předmětem prodejů,“ dodal Voříšek.
Měsíčně začala už loni prodávat své špatné úvěry i KB. „Banka zahájila pravidelné měsíční prodeje malých nezajištěných pohledávek z drobného bankovnictví vybraným investorům. Každý balík byl prodán za nejvyšší dosažitelnou míru na základě přísného hodnocení nabídek investorů,“ píše KB ve výroční zprávě za rok 2009. Její mluvčí Monika Klucová upřesnila, že tato portfolia určená k prodeji „většinou tvoří pohledávky za fyzickými osobami z titulu spotřebitelských úvěrů, kreditních karet a debetů“. Dle některých expertů to může být důvod, proč se KB daří přírůstek rizikových půjček krotit. Za první letošní čtvrtletí se jí zvedly úvěry déle než 30 dnů po splatnosti „pouze“ u 0,5 miliardy korun. Jde o čtrnáctkrát pomalejší růst než u ČS, přestože má KB jen o necelou třetinu menší portfolio pohledávek než spořitelna.

Posilujeme i vymáhání

O něco hůř než Komerční banka je na tom UniCredit Bank. Té během prvního letošního čtvrtletí narostl objem pohledávek po splatnosti ve výši 1,1 miliardy korun, což ji řadí hned za Českou spořitelnu. Banka tvrdí, že tento nárůst jde na vrub podnikovému financování včetně malých podniků a živnostníků. Objem klasifikovaných úvěrů domácnostem prý naopak stagnoval. „Část z nárůstu objemu klasifikovaných úvěrů vůči podnikovým dlužníkům není z titulu nesplácení úvěru do 90 dnů po splatnosti, ale z důvodu obezřetnosti banky zařazující pohledávky za dlužníky s oslabenou úvěruschopností jako sledované,“ vysvětlil mluvčí banky Tomáš Pavlík.
Jako sledované se dle vyhlášky o obezřetném podnikání bank označují dluhy po splatnosti maximálně do 90 dnů. Banky však mohou zařazovat do určitých kategorií půjček po splatnosti i řádně splácené, u nichž však spatřují jakákoli jiná rizika. Celý přírůstek rizikových půjček přesahující miliardu korun se v případě UniCreditu týká právě kategorie zpoždění se splácením do 90 dní, tedy těch sledovaných. Naopak půjčky s delším prodlením se bance podařilo srazit o 130 miliard korun – na sedm miliard korun. Banka však tvrdí, že letos neprodala žádnou pohledávku a že za zmiňovaný pokles může lepší vymáhání.
Už během loňského roku finanční domy výrazně posilovaly odbory vymáhání. A dle expertů to rovněž mohlo mít nezanedbatelný vliv na přibrzdění tempa růstu nesplácených půjček. Strategii vymáhání namísto prodeje zvolila i ČSOB. Té se za první letošní čtvrtletí zvedly půjčky 30 a více dní po splatnosti jen o tři sta milionů korun. „K prodeji pohledávek přistupujeme jen sporadicky a jde o marginální objemy,“ tvrdí její mluvčí Ivo Měšťánek. „Některé banky se domnívají, že se jim víc vyplatí zlepšit vymáhání než půjčky prodat, a proto se do prodeje rizikových pohledávek nepouštějí. Některé si naopak spočítají, že je vyjde levněji špatné dluhy prodat. Důvodem prodeje však může být třeba i strach o pověst banky. Případné masivní vymáhání by ji totiž mohlo poškodit,“ konstatoval analytik společnosti Cyrrus Milan Lávička.

Bude hůř

Loni investovaly tři největší tuzemské finanční domy do rezerv a odpisů nesplácených půjček více než dvacet miliard korun. A i letos si budou muset připravit miliardy korun. Dle odhadů by to však mělo být méně než loni i díky prodejům těchto pohledávek nebo důslednému vymáhání. „Objem špatných úvěrů sice neustále roste, ale je vidět zpomalení tohoto tempa. Už ve třetím čtvrtletí by se mohla situace otočit a tyto pohledávky by mohly začít mírně klesat,“ domnívá se analytik Lávička. Z údajů České národní banky (ČNB) vyplývá, že veškeré půjčky domácností a firem po splatnosti tvoří zhruba jedenáct procent. Dle odhadů analytiků by se podíl mohl na konci letošního roku dostat ke dvanácti procentům.
Objemy rizikových půjček by měly začít klesat i v celém regionu střední a východní Evropy až příští rok. S takovým scénářem přišla poslední studie zaměřená na státy střední a východní Evropy vypracovaná společností UniCredit Group. Mimo jiné makroekonomické aspekty se zaměřují i na rizikové pohledávky v jednotlivých zemích. ČR prý letos dosáhne podílu horších úvěrů, tedy po splatnosti delší než 90 dnů, 7,3 procenta. A příští rok by mohl klesnout mírně pod sedm procent, uvádí studie. V současné době je přitom tato kategorie půjček dle údajů ČNB okolo šesti procent. Ze studie společnosti UniCredit Group rovněž vyplývá, že zatímco loni na tom bylo Česko ve srovnání se Slovenskem, Maďarskem a Polskem v případě rizikových půjček nejlépe, letos by se před ně mělo dostat Slovensko. Zde by letos podíl zmiňovaných rizikových půjček měl dosáhnout 6,7 z loňských 5,5 procenta.

Graf (sloupcový)
Rizikové úvěry
Objem půjček, které klienti bank nespláceli déle než 30 dnů (v mld. Kč)

Banka*Objem úvěrů po splatnosti k 31. březnu 2010*Objem úvěrů po splatnosti k 31. prosinci 2009
Česká spořitelna*63,7*56,6
UniCredit Bank*16*14,9
Raiffeisenbank*12,8*12,1
Komerční banka*35,1*34,6
ČSOB*18,5*18,2

Pramen: banky