Jde o událost, na kterou se fanoušci po celém světě těší dlouhé čtyři roky. Událost, na níž si politici té které země přihřívají pověstnou polívčičku spoustu let dopředu – a v případě jejího úspěchu i dlouho potom. Událost, jež má přesah daleko za hranice sportu. Ale také o událost, nad kterou se právě vzhledem k jejím rozměrům pozastavuje v poslední době nejeden ekonom. V negativním slova smyslu, sluší se dodat.
Že z pohledu financí bývají olympijské hry nerentabilní, je dlouhodobě známá věc. Lze to doložit čísly, ale také prostým faktem, že kdyby tomu bylo naopak, počítali by se zájemci o jejich pořádání v desítkách, a nikoliv v nižších jednotkách. Přičemž i to je na dnešní poměry číslo spíše nadsazené.
Koneckonců platí, že Paříž coby dějiště Her XXXIII. olympiády, dostala jejich organizaci na starosti zejména díky skutečnosti, že ostatní kandidátská města, jmenovitě Boston, Řím, Budapešť a Hamburk, svoji přihlášku v uplynulých letech stáhla. Ve třech ze čtyř zmíněných příkladů se tak přitom stalo kvůli odporu místních obyvatel.
Pařížané tehdy tolik prozíraví nebyli. Nebo možná byli, ale nedali svůj názor dostatečně najevo. A tak ze svého bydliště musí nyní řada z nich na čas „utíkat“. A to zejména kvůli velkým omezením a rozsáhlým bezpečnostním opatřením, která si pořádání olympiády žádá – tím spíš ve Francii, jež má s nejrůznějšími teroristickými útoky historicky velmi neblahé zkušenosti.
„Od června je to noční můra pro všechny Pařížany. Radši jedu na dovolenou. Pryč z Paříže,“ ocitoval Deník majitele tří obchodů ve francouzské metropoli Sebastiena Villeroye. A podobných případů je pochopitelně celá řada, podotkl zmíněný server.
„Olympiáda v Paříži je určitě super projekt, ale pro Pařížany a turisty se změnil opravdu v noční můru. Opatření jsou neakceptovatelná pro současný byznys, normální život a krásu města,“ nechala se slyšet Véronica Thimonová, rodačka z Paříže, která rovněž během olympiády nebude doma: „V žádném případě! Máme možnost utéct a odejít na venkov.“
Ztráty sčítají hoteliéři i knihkupci
V den slavnostního zahájení střežilo ulice Paříže přes 75 tisíc policistů, vojáků a pracovníků bezpečnostních agentur, jak s odkazem na BBC uvedla Česká televize. Dalších 30 tisíc jich pak bude ve městě hlídkovat každý jednotlivý den, připomněl web Politico. Kromě toho se navíc v metropoli nachází na 44 tisíc zátarasů, kvůli nimž je doprava z jednoho jejího konce na druhý komplikovanější než kdy jindy.
VIDEO: Zapálení olympijského kotle v Paříži 2024
„Pohybovat se po centru města je v podstatě nemožné,“ potvrdil Rodolphe, který z důvodu uzavření cyklostezky na bulváru Rue de Rivoli musel vzít se svým elektrokolem zavděk přilehlý, leč přeplněný chodník.
Netřeba připomínat, že podobná omezení mají pochopitelně negativní dopad i na samotný byznys vně francouzské metropole, takže dochází ke zcela opačnému efektu, než jaký politici před zahájením olympiády často veřejně proklamují – tedy že v důsledku přílivu turistů zažije město ekonomický boom. „Paříž je prázdná,“ řekl na toto téma jeden manažer knihkupectví nacházejícího se poblíž Palais Royal.
A jak vidno, strádají také hoteliéři a provozovatelé restaurací. Dle jejich zástupců soustředěných v organizaci UMIH přicházejí ta zařízení, jež leží v omezených zónách, denně až o 60 procent svých běžných tržeb. Francouzská vláda jim sice slíbila ztrátu kompenzovat, jejich žádosti ale budou dle Politica schvalovány až dodatečně speciálně vytvořenou komisí.
Aerolinky přicházejí o miliardy
Ačkoliv každá olympiáda přiláká do svého dějiště zpravidla stovky tisíc, respektive miliony návštěvníků, faktem je, že ještě víc jich ve výsledku odradí. Tím spíš pokud se jedná o olympiádu letní, která se tradičně koná na samém vrcholu turistické sezóny, tedy uprostřed prázdnin. Taková skutečnost však bývá podle Johna Granta, hlavního analytika společnosti OAG, jež platí za jednoho z předních poskytovatelů dat z leteckého průmyslu, často přehlížena.
Londýn, Athény i Atlanta – to vše jsou dle něj města, která během období konání letních Her zažila propad co do počtu zahraničních návštěvníků. „Nikdy to zkrátka nedosáhne toho, co se od nich očekává,“ sdělil webu CNBC.
Kterou z následujících sportovních akcí se letos chystáte navštívit?
Ostatně, i některé velké letecké společnosti se již ústy svých šéfů nechaly slyšet, že ve třetím letošním čtvrtletí očekávají právě kvůli „pařížské“ olympiádě citelný pokles svých tržeb. Ten by se konkrétně v případě dopravce Air France-KLM mohl pohybovat mezi 150–170 miliony eur (3,75–4,25 miliardy korun).
A podobně se vyjádřili i zástupci amerických Delta Air Lines. „Pokud lidé necestují vyloženě na olympiádu, Paříži se vyhýbají,“ konstatoval šéf zmíněných aerolinek Ed Bastian s tím, že jeho společnost přijde ve sledovaném období na tržbách o asi 100 milionů dolarů, respektive 2,3 miliardy korun.
Jsou náklady a náklady
Z květnové studie Oxfordské univerzity vyplývá, že náklady na pařížskou olympiádu se vyšplhají na částku 8,7 miliardy dolarů (počítáno v reálných cenách roku 2022 – pozn. red.). To je sice ve srovnání s předchozími letními Hrami o poznání méně, i tak by ovšem měly přesáhnout původně stanovený cíl o zhruba 115 procent. Navíc nutno podotknout, že se jedná pouze o přímé náklady spjaté s výstavbou, potažmo modernizací jednotlivých sportovišť a chodem olympiády jako takovým, nikoliv o náklady celkové, jež zahrnují investice i do další infrastruktury typu přilehlých silnic, železnic, letišť a tak podobně.
„Všechny Hry, bez výjimky, své původní plány, co se nákladů týče, překročily,“ podotkli autoři oné studie. „To se o žádném podobném megaprojektu říci nedá – dokonce ani o výstavbě jaderných elektráren či úložišť jaderného odpadu,“ zdůraznili dále.
Server CNN v této souvislosti napsal, že dle organizačního výboru zimních olympijských her v Pekingu, jež se konaly před dvěma lety, skončil uplynulý sportovní svátek přebytkem 52 milionů dolarů při výdajích, které činily 2,24 miliardy. Což by za normálních okolností byl výsledek, jejž mohou čínským pořadatelům všichni ostatní jen tiše závidět. Následné zjištění Business Insideru nicméně odhalilo, že skutečné náklady byly zhruba desetkrát takové.
Co naopak relativně nízké bývá dlouhodobě, jsou příjmy. Ty se dle citované studie pohybují již od roku 2005 na průměrných šesti až osmi miliardách dolarů, tedy na zlomku toho, na kolik pořádání Her v konečném součtu (po zahrnutí všech přímých i nepřímých nákladů) vyjde. A právě proto se o ně města poslední dobou mezi sebou rozhodně neperou.
Ekonomicky to nedává smysl
Jedním z možných řešení, jak náklady na pořádání olympiády stlačit na co možná nejnižší úroveň, je využít na místo zbrusu nových sportovišť ta již existující. V Paříži se o to do značné míry snaží.
Tenis se hraje na legendárních dvorcích Rolanda Garrose, kde se každý rok koná prestižní turnaj French Open. Atleti si to mezi sebou rozdají na Stade de France, zatímco na stadionu Parc de Princes, který je domovským stánkem Paris Saint-Germain FC, a v dalších ligových arénách po celé zemi se zase hraje fotbal. A pokud jde o basketbal, sportovní gymnastiku či trampolíny, tyto sporty našly útočiště ve víceúčelové hale nesoucí název Accor Arena, přičemž řada dalších sportů bude probíhat venku na „otevřeném“ prostranství před některou z mnoha tamních pamětihodností.
V podobném duchu by chtěli na Paříž navázat i organizátoři dalších letních Her, jež se mají za čtyři roky konat v americkém Los Angeles. Ti jim dali dokonce přízvisko „No-Build Olympics“, což by se volně do češtiny dalo přeložit jako olympiáda bez nových stadionů. Někteří odborníci si nicméně myslí, že pro zaručení dlouhodobé udržitelnosti olympiády jako takové – ať už z finančního, či environmentálního hlediska – je zapotřebí jít ještě o kus dál.
Andrew Zimbalist, ekonom sportu na massachusettské Smith College a autor knihy Circus Maximus, v níž pojednává právě o problematice pořádání podobných akcí, či Amanda Phalinová z Warrington College of Business při Floridské univerzitě jsou přesvědčeni, že jedinou cestou vpřed je svěřit pořadatelství jednomu či několika málo městům, jež se budou v organizování Her pravidelně střídat.
„Miluju olympiádu. Miluju všechny ty sportovní události, jen si nemyslím, že to, jak olympiáda funguje dnes, představuje životaschopný obchodní model,“ sdělila Phalinová. „Stavět každé čtyři roky takto velkou síť sportovní infrastruktury zkrátka nedává ekonomický smysl,“ uzavřela.
