ABN Amro prohlašuje, že již několik měsíců není poradcem FNM
Vládě se s prodejem Českých radiokomunikací (ČRa) daří asi jako psovi, který se jal chytit svou vlastní oháňku. Cíl není o mnoho blíže, než byl v červenci roku 1999, kdy kabinet o prodeji 51 procent akcií poprvé rozhodl. Téměř by se chtělo říci, že všechno, co se mezitím stalo, bylo zbytečné. Němci přišli, viděli a odešli. Předloni se počítalo s tím, že budou akcie společnosti prodány prostřednictvím veřejných kapitálových trhů. Zároveň mělo být umožněno společnosti Tele Danmark její dosavadní podíl (20,8 procenta) zvýšit na blokační minoritu 34 procent. Na sklonku roku 1999 ale do Prahy za premiérem Milošem Zemanem přiletěl šéf mezinárodní divize Deutsche Telekomu Jeffrey A. Hedberg a přivezl nabídku, která měla vládě zajistit zhruba o třetinu vyšší výnos, než plánovala. Namlsaní ministři tedy změnili své původní rozhodnutí a následovalo několikaměsíční intermezzo v podobě přípravy výběrového řízení. To minulý týden skončilo fiaskem, respektive sdělením, že za vítěze soutěže nebyl vybrán nikdo. Již na konci loňského roku německý Telekom – iniciátor privatizační změny – ze soutěže vycouval. Zjistil asi, že některé věci v ČRa mohou představovat riziko (například převod klíčových zákazníků do Contactelu). Vláda minulé pondělí odsouhlasila návrh, aby se další jednání již vedlo pouze s konsorciem Tele Danmark/Deutsche Bank, jehož nabídka se jako jediná alespoň přiblížila původním představám (EURO 11,14/2001). Duo bylo vyzváno k dopracování projektu a výsledek jednání má být ministrům předložen do 15. května. Kruh se po dvou letech uzavírá – na počátku i na konci jsou Dánové. Pouze peněz mezitím v telekomunikacích „trochu ubylo. Před rokem se hovořilo o výnosu kolem 25 miliard korun, nyní by ministři ruce líbali i za polovinu. Společnosti Tele Danmark a Deutsche Bank ve své nabídce uvedly, že jsou ochotny zaplatit za 51 procent akcií 225 milionů amerických dolarů (necelých devět miliard korun). Nabídnutá nízká cena vychází i z toho, že na valné hromadě ČRa, která se koná již tento čtvrtek, má být schválena jednorázová výplata dividendy v celkové výši deseti miliard korun, kterou si rozdělí dosavadní akcionáři a firma o tuto částku zchudne. Druhý kandidát fond CEETV předložil podle informací týdeníku EURO nabídku ve výši 181 milionů USD (přibližně sedm miliard korun), ovšem bez finančního krytí. Norové na ministerstvu. Hlavním cílem dalšího jednání s konsorciem Tele Danmark /Deutsche Bank je dostat cenu alespoň na 300 milionů USD (asi dvanáct miliard korun). Je otázkou, jakou jinou páku mají vládní úředníci k dispozici, aby dánsko-německou dvojku ke zvýšení ceny přiměli, než tu, že pohrozí odkladem prodeje. V minulém týdnu však prosákla informace, že o účast na privatizaci ČRa projevuje nyní vážný zájem norská společnost Telenor, a dokonce o tom v minulých dnech jednala s nejvyššími představiteli ministerstva dopravy a spojů. Náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gürlichová na přímý dotaz sice potvrdila, že Norové na ministerstvu byli a o ČRa se zajímali, ovšem vylučuje, že by to mohlo na rozhodnutí vlády ještě něco změnit. „Je ale možné, že by se Telenor a s ním třeba i nějaký další finanční investor k nabídce Tele Danmark a Deutsche Bank připojili. Samostatná jednání s Telenorem však lze vyloučit, uvedla pro týdeník EURO. Náměstkyně si myslí, že právě rozšíření konsorcia by mohlo pomoci dostat prodejní cenu k hranici 300 milionů USD. Kdo je vlastně poradce? Privatizační poradce, kterým je rozhodnutím vlády z 8. listopadu 1999 společnost ABN Amro Rothschild, bude tak ve své práci pokračovat. Poněkud divné je, že není zcela zřejmé, kdo poradenskou práci oficiálně vykonává. Jiří Hrbáček, ředitel divize corporate finance ABN Amro Bank, pro týdeník EURO totiž uvedl, že tým ABN Amro svou účast při privatizaci ČRa již loni ukončil a v realizaci poradenského mandátu pokračuje jen druhá část konsorcia, společnost NM Rothschild. A to ve spolupráci s firmou Consilium (společný podnik ČSOB a NM Rothschild, v němž má tuzemská banka podíl 60 procent). K ukončení účasti, jak tvrdí Hrbáček, došlo právě v souvislosti se změnou privatizace, protože joint–venture ABN Amro Rothschild je zaměřen jen na transakce realizované prostřednictvím veřejných kapitálových trhů, nikoliv na přímé prodeje. ABN Amro takto reagovala hlavně proto, že v tisku se objevila kritika její práce při prodeji ČRa, a to v souvislosti s probíhajícím výběrem poradce na plynárenství a elektroenergetiku, kde se o zakázku rovněž uchází (EURO 15/2001). „ABN Amro ve své nabídce zaslané Fondu národního majetku referenci ohledně poradenství při prodeji ČRa nikdy neuváděla, zdůrazňuje Jiří Hrbáček. Ačkoliv ABN Amro prohlašuje, že s ČRa již nemá nic společného, pro FNM se zřejmě nic nemění. „Pro nás je nadále partnerem ABN Amro Rothschild. S ním byla uzavřena dohoda a ten by také měl dostat provizi z prodeje. Pokud došlo ke změně uvnitř konsorcia, pro nás z toho nic nevyplývá, míní mluvčí FNM Jana Víšková.
