Menu Zavřít

Do kriminálu snadno a rychle

6. 9. 2007
Autor: Euro.cz

Za katr mohou jít účastníci kartelových dohod i podnikatelé zaměstnávající lidi na černo

Ministr vnitra Ivan Langer přiznává, že si dosud nenašel čas, aby si prostudoval návrh nového Trestního zákoníku. Ani ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, v jehož resortu text vznikl, si není jistý, co všechno je v něm proti tomu dnešnímu zákoníku nového a co vypadlo. „Nejsem odborníkem na trestní právo, nýbrž na správní,“ omlouvá se. Je to čtení pro dlouhé zimní večery, čítá 421 paragrafů, ten dosud účinný z roku 1961 jich má jen tři sta jedna. Nepatříte-li k nadšencům hltajícím právní texty, zhruba u padesátého vám začne padat hlava. Přesto není radno materiál házet do kontejneru s odpadovým papírem či s ním podpírat nábytek, poskytuje totiž cenné informace o tom, jak se poměrně snadno dostat za katr.

Odpověď na liberalizaci.

Možností je bezpočet. Dokonce se zdá, že jejich počet začíná povážlivě přibývat. Proč? „Jde o cyklický trend, který proběhl i na západě jako reakce na předchozí liberalizaci. Prostě lidstvo má tendenci pohybovat se sice dopředu, alespoň v to doufá, ale současně i trochu zleva doprava či ode zdi ke zdi. Takže teď máme takovou dobu ledovou, kdy se věří, že trestní právo bude řešit problémy, s nimiž si společnost neví rady,“ komentuje situaci známý pražský advokát Tomáš Sokol. A poukazuje například na skutečnost, že návrh obsahuje takové „kuriozity“, jako je třeba postih provozování prostituce v blízkosti školy, či v něm přežívá trestný čin sprejerství a že už opět u nás máme trestný čin opilství, kterého jsme se po roce 1990 zbavili.
Nový Trestní zákoník se připravuje plných patnáct let, od roku 1992. Loni to vypadalo, že bude schválen, ale nakonec byl po navrácení ze Senátu zamítnut Poslaneckou sněmovnou. Zejména levicový poslancům vadilo, že z původního textu byl na popud poslance Marka Bendy (ODS) vypuštěn paragraf, který postihoval tuneláře (zneužívání informací v obchodním styku). Lidovcům se zase velmi nelíbilo ustanovení týkající se eutanazie. A tak celá dlouholeté práce skončila na legislativním smetišti.
Nakonec však úplně vniveč nepřišla. Nový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS totiž předlohu vytvořenou autorským týmem v čele s profesorem Pavlem Šámalem, soudcem brněnského Nejvyššího soudu, oprášil. A požádal Šámala, aby text pokud možno zliberalizoval, především v oblasti hospodářských trestných činů. Tam, kde je to možné, by podle jeho představy měla být nezákonná jednání postihována spíše správním právem. Kontroverzní paragraf o eutanazii byl z textu úplně vypuštěn. Nakolik se liberalizace povedla, může být předmětem odborné debaty. Ostatně veřejná diskuse už proběhla a byla oficiálně uzavřena na konci července. Dle údajů ministerstva k zákoníku poslalo připomínky 330 subjektů - jak naprostých laiků, tak erudovaných odborníků. „Sám jsem byl překvapen bohatostí diskuse. Řada připomínek byla skutečně relevantních,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO autor Pavel Šámal. Teď má velkou práci se zapracováním rozumných podnětů do návrhu tak, aby výsledné veledílo mohl odsouhlasit ministr Pospíšil a poté být odesláno do Legislativní rady vlády.

Práce načerno zatím postihne jen firmy.

Některé lidské jednání, ač odporující platným zákonům, už do oboru trestního práva spadat nebude. To neznamená, že nebude státem postihováno vůbec, ale bude se tak dít pouze v rámci práva civilního. Takže záznamu v trestním rejstříku se už například nebudou muset bát ti, kdo bez povolení doma pálí líh. Některé skutky zase přestanou být trestány v nedbalostní formě - jen v případě, že půjde o úmyslné činy. Ačkoli se zdá přirozené, že na rozdíl od komunistického zákoníku ten současný klade na první místo ochranu člověka, jeho života, zdraví, tělesné integrity, osobní svobody a tak dále, podnikatelskou obec mohou zajímat především novinky, které jsou zařazeny až ve střední části zákoníku, trestné činy hospodářské a proti majetku. Kdyby kritériem měla být četnost nějakého „závadového jednání“, pak by asi nejsledovanějším mělo být ustanovení, které má trestně postihovat nelegální zaměstnávání. V původním návrhu tato skutková podstata nebyla, byla dopsána až nyní v rámci připomínkového řízení. „Přišlo s tím ministerstvo práce a sociálních věcí s poukazem na to, že tato ustanovení obsahují právní řády většiny států Evropské unie. Jsme připraveni jejich požadavek respektovat,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO ministr Pospíšil. Podle hrubých odhadů v Česku nyní na černo pracuje 150 až 250 tisíc lidí. To znamená téměř čtvrt milionu trestných činů. Zcela přirozeně se nabízí otázka, zda nová skutková podstata nemůže totálně zablokovat české soudnictví, jak se to už málem stalo loni, když bylo uzákoněno, že řízení bez řidičského průkazu bude trestné (za jediný rok tak počet těchto činů dosáhl asi sedmnácti tisíc a dnes představuje zhruba pět procent ze statistik trestné činnosti).
V oblasti trestního práva se stejně jako ve sféře veřejné správy často hovoří o principu subsidiarity. Trestní postih by měl být uplatňován pouze v případech, kdy nelze efektivní ochranu společnosti zabezpečit jiným způsobem. Mělo by to být vždy až konečné řešení. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) sdělil týdeníku EURO, že v tomto směru si vláda uvědomila určitá rizika i u nelegálního zaměstnávání. Podle něho se proto s premiérem Topolánkem, ministry Langrem a Pospíšilem domluvili, že v první fázi budou trestně postihováni jen zaměstnavatelé, nikoli „černí zaměstnanci“. Jak ale Nečas dodal, v dlouhodobém časovém horizontu by měly být trestány obě strany těchto nezákonných kontraktů.

Nekalá soutěž - vše je trestné.

Dalším předmětem rozporuplné diskuse v podnikatelském sektoru je návrh antimonopolního úřadu, aby byly fyzické osoby postihovány za horizontální kartelové dohody - tedy za dohody mezi přímými konkurenty (názory podnikatelů jsou v rubrice Manažerský barometr na straně 28). Už dříve se Legislativní rada vlády vyjádřila, že toto opatření v zákoníku třeba není. Teď se zdá, že zařazeno patrně bude. Trestány mají být dohody o cenách, o rozdělení trhu a další narušující řádnou hospodářskou soutěž. Podle ministra Pospíšila nejde o úplnou novinku (viz Soudy nezahltíme). Poukazuje na to, že porušení pravidel hospodářské soutěže může být trestáno již nyní, pouze není tak detailně specifikováno. Chce to velkou dávku fantazie, aby si člověk, který čte současný zákoník, za paragrafem 127 velmi vágně hovořícím o závažném porušení pravidel hospodářského styku představil zrovna kartelovou dohodu, ale budiž. Manažerům má za horizontální kartel hrozit až tři roky vězení a zákaz činnosti.
Na základě podnětů veřejnosti se do návrhu nového zákoníku dostaly i některé další věci, které v něm původně být neměly. V rámci stejného paragrafu, v němž se píše o kartelu, byla v návrhu vymezena jako trestná některá jednání způsobující újmu jiným soutěžitelům či spotřebitelům - klamavé označení zboží a služeb či reklama, vyvolávání nebezpečí záměny, podplácení, nebo ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí. Nakonec tam byly dopsány i další skutky související s nekalou soutěží, de facto úplně vše, o čem dnes hovoří i Obchodní zákoník - parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, zlehčování, srovnávací reklama a porušování obchodního tajemství. Starý Trestní zákoník hovoří pouze obecně o „poškození dobré pověsti, chodu nebo rozvoje podniku soutěžitele“, aniž by zacházel do podrobností. Je velkou otázkou, zda na všechno je skutečně nutný trestněprávní bič. „Nekalá soutěž byla trestně postihována už za první republiky, ale samozřejmě vždy se budou vést diskuse o tom, jak má být tato ochrana široká,“ připouští profesor Šámal.

Kolik bude kriminálníků?

V návrhu je řada dalších novinek ekonomického charakteru. Na základě podnětů veřejnosti byly upraveny paragrafy, který se týkají takzvaných úpadkových deliktů. Poškozování věřitele se má například dopouštět i ten, kdo předstírá úpadek nebo hrozící úpadek. „Navazuje to na nový insolvenční zákon. Určité způsoby řešení úpadku, například restrukturalizace, by pro dlužníka mohly být za určitých okolností výhodné, a tak se tam toto dopsalo. Aby byly pokryty i situace, kdy někdo úpadek jen finguje,“ poznamenává Šámal. Úplně nově formulovaným trestným činem je třeba poškození finančních zájmů Evropských společenství. Dále má být trestně postihováno neoprávněné vydávání cenných papírů a manipulace s kurzem investičních nástrojů, což by mělo zajímat všechny subjekty obchodující na burze. V oblasti autorských práv se nově zavádí trestný čin padělání a napodobení díla výtvarného umění. Trestný čin padělání a pozměnění peněz je nově doplněn tak, že chráněny budou i prvky peněz sloužící k ochraně proti padělání, nikoli jen samotné peníze. Zejména v souvislosti s plánovaným přijetím eura, kdy se mince razí a bankovky tisknou ve vícero zemí EU, má být trestána i neoprávněná výroba pravých peněz (nelegální výroba s využitím legálních zařízení, když si je někdo v oficiální tiskárně vytiskne „pro vlastní potřebu“). V rámci trestného činu porušení předpisu o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží pro daňové účely je nově možné postihovat i pouhé skladování a přepravování neoznačeného zboží (například neokolkovaných cigaret), nikoli jen uvedení do oběhu, jako je tomu dnes. Přibyla nová skutková podstata dotační podvod, který byl dosud začleněn pod úvěrové podvody. Přestože většina novinek má své opodstatnění, jsou na místě obavy z toho, zda nebude počet kriminalizovaných lidí v dalších letech dále stoupat a přispěje-li to skutečně k posílení právního státu a spravedlnosti.
Advokát Oldřich Choděra v souvislosti s neustálým bobtnáním nových skutkových podstat trestních činů poukazuje na to, že v návrhu zákoníku je pod § 18 odst. 1 napsáno, že „kdo při spáchání činu nezná ani nepředpokládá jako možnou skutkovou okolnost, která je znakem trestného činu, nejedná úmyslně“. Podle advokáta jde o jasné popření dosud vždy uznávané zásady, že neznalost zákona neomlouvá. To je pravda, ale kdo se v těch 421 paragrafech má vyznat, když se nevyznají ani odpovědní ministři?

Doping i u dospělých Návrh nového zákoníku obsahoval po vzoru toho současného i opatření proti dopingu v oblasti sportu. Až na jeden rok vězení mohly být odsouzeny osoby, které opakovaně nebo ve větší míře prodají, podají nebo poskytnou dítěti anabolika nebo jiné prostředky s anabolickým účinkem k jinému než léčebnému účelu. Na návrh ministerstva školství byl v rámci připomínkového řízení tento trest rozšířen i na doping podávaný dospělým. Takže uvězněn by mohl být každý, komu bude prokázáno, že „neoprávněně ve větším množství vyrobil, přechoval, dovezl, vyvezl, provezl, nabídl, prodal jinému, poskytl nebo podal látku s anabolickým či jiným hormonálním účinkem za jiným než léčebným účelem“. Taktéž až na jeden rok. Uvězněni by nebyli sportovci, kteří v dopingu hrají jen pasivní roli, ale jen ti, kdo jim poskytují podpůrné prostředky.

Jiří Pospíšil
Soudy nezahltíme

EURO: Debata o novém Trestním zákoníku zatím probíhá ve věcném a odborném duchu. Neobáváte se, že až se návrh dostane do Parlamentu, bude v rámci politické konfrontace stejně jako loni „sestřelen“? POSPÍŠIL: Mým cílem rozhodně není, aby tento zákon byl vnímán jako politický. Nemám v úmyslu jej „válcovat“ Parlamentem. Ano, přál bych si, aby byl pokud možno liberální, ale těžko může odrážet libertariánskou filozofii. Chci usilovat o to, aby byl přijat i hlasy opozice, alespoň té demokratické. Aby se nestalo, že po příštích volbách jej bude zase někdo od začátku přepisovat. Měl by platit dalších 40 let, byť bude průběžně doplňován.

EURO: Zdá se, že se snažíte úmyslně vyvarovat nejkontroverznějších témat, jako je eutanazie. Co si od toho slibujete? POSPÍŠIL: Vycházíme z toho, že pro jednu z koaliční stran (KDU-ČSL- pozn. red.) je eutanazie nepřijatelná. Chceme-li, aby návrh byl vládním, pak tam takovou záležitost dát nemůžeme. Je na příznivcích eutanazie, aby si připravili vlastní poslanecký návrh a pokusili se věc prosadit ve sněmovně. Ano, naším záměr je jít nekontroverzní cestou. Sledujeme tím jediný cíl - aby kvůli maličkostem a jednotlivostem celý zákoník opět nespadl pod stůl.

EURO: Jak se díváte na návrh antimonopolního úřadu, že by účast manažerů na kartelových dohodách byla posuzována jako trestný čin? POSPÍŠIL: Nechci zatím předjímat konečné rozhodnutí, nechám si k tomu udělat určitou analýzu. Je však třeba podotknout, že nejde o úplnou novinku. Už dnes je toto jednání částečně postihováno v rámci skutkové podstaty porušování závazných pravidlech hospodářského styku, teď by to bylo pouze detailněji formulováno.

EURO: Uvažuje se o tom, že budou trestním právem postihovány nelegální zaměstnávání i jízda bez řidičského průkazu. Neobáváte se, že by mohla nastat ještě větší zahlcenost vyšetřovatelů, státních zástupců a soudů a horší vymahatelnost práva než dnes? POSPÍSIL: Nepředpokládám to. To byla jedna z klíčových podmínek, kterou jsem kladl panu profesoru Šámalovi, když jsme začali uvažovat o vzkříšení jeho návrhu. Podíváte-li se na okruh společenských vztahů, který má být postižen novým zákoníkem, pak si nemyslím, že se nějak zásadně liší od toho, co už dnes trestní právo upravuje. Pro nás je důležité, aby vedle Trestního zákoníku byla přijata i nová koncepce trestního práva procesního, to znamená trestní řád. Proto již máme hotový i věcný záměr tohoto zákona, kde jsou takové věci jako dohoda o druhu a výši trestu, od které si mnoho slibujeme, protože by mohla soudům odebrat spoustu práce. Mělo by jít o způsob, jak řešit bagatelní trestnou činnost mimo hlavní líčení. A pod bagatelní trestní činnost spadá absolutní většina všech trestných činů. Patři tam i zmíněná jízda bez řidičského průkazu. Bude-li tedy existovat taková úprava, pak by žádné zahlcení nastat nemělo.

bitcoin_skoleni

EURO: Počítáte i s novým druhem trestu, domácím vězením. Jak by měl být vykonáván? POSPÍŠIL: Domácí vězení je v řadě zemí běžným trestem. Nejde o nic specifického a nevyzkoušeného. U některých alternativních trestů se totiž ukazuje, že vždy nefungují. Ač to tak nevypadá, domácí vězení může být nakonec přísnější formou postihu, než je dnes například podmínka, která žádné zvláštní omezení člověku nepřináší, a také než veřejně prospěšné práce. Dotyčný odsouzený má totiž velmi omezený režim pohybu. Po určitou dobu, třeba i několika let, může chodit pouze do zaměstnání a mimo pracovní dobu musí setrvávat ve svém příbytku. Nebude moci navštěvovat restaurace, sportovní podniky, kina, divadla a tak dále. Předpokládáme, že dotyčný člověk by měl i elektronický lokalizační náramek, který by kontroloval, zda režim řádně dodržuje. Touto cestou by se nám mělo podařit snížit neúnosně vysoký počet odsouzených v našich věznicích.

EURO Kdy podle vás nový zákoník začne platit? Hovoří se nejen o roku 2009, ale i o letech 2010 či 2011. POSPÍŠIL: Jsou dvě alternativy. Buď nejdříve vstoupí v účinnost nový zákoník a až následně nový trestní řád, potom by přicházel v úvahu už rok 2009,anebo bude nejdříve schválen zákoník a jeho účinnost bude odložena do doby přijetí řádu. V tom případě by se muselo čekat zhruba do roku 2010 či 2011. Dokážu si představit obě varianty, ale kupříkladu ústavně právní výbor Senátu upřednostňuje, aby obě normy vstoupily v účinnost ve stejný okamžik.

  • Našli jste v článku chybu?