Pokud nevstoupí v platnost Lisabonská smlouva, hrozí, že český komisař jednoduše nebude
Vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kohout v sociální demokracii zažil již nejednoho předsedu. Václava Klause oceňuje za profesionalitu při vedení předsednických summitů a o sobě říká, že by se nerad stal „fachidiotem“. Připravuje se také na dvacetiprocentní úspory a rušení ambasád. Ministerstvu zahraničí říká familiérně „barák“ a jako budoucí agendu českého komisaře by uvítal otázky justice a vnitřních věcí. (Rozhovor se uskutečnil ještě před zavedením víz pro české občany cestující do Kanady; tomuto tématu se věnuje článek na straně 8 – pozn. red.)
EURO: Býval jste vždy spojován s Bruselem. Přesto jste se na ministerstvu naposledy věnoval rozvojové pomoci. Proč? KOHOUT: Každému prospěje změna, aby se z něj nestal „fachidiot“. Když jsem odcházel z Bruselu, zdálo se, že mé zkušenosti s přípravou a výkonem předsednictví nebudou potřeba. Také můj politicko-filozofický náhled nebyl slučitelný s tehdejším hlavním proudem. Dohodli jsme se, že na čas budu sbírat zkušenosti jinde. To, že jsem se mohl věnovat rozvojové spolupráci, se podařilo díky Karlu Schwarzenbergovi.
EURO: Kdybyste měl na starost české předsednictví, myslíte si, že byste mu vtiskl jinou tvář? KOHOUT: To si nemyslím. Vypadalo by to velmi podobně. Bylo přijato mnoho legislativních aktů, odehrála se řada schůzek, připravily se závěry Evropských rad. Tyto věci by nevypadaly zásadně jinak.
EURO: A co Entropa nebo nešťastné vyjádření ke Gaze? KOHOUT: Z pozice náměstka pro Evropu bych to neovlivnil. Moje rezervovanost k mottu „Evropě to osladíme“ byla známá. Rád se hlásím k hlavnímu sloganu: „Evropa bez bariér“.
EURO: První změnou po vašem nástupu do ministerské pozice bylo odvolání náměstka Martina Čermáka. Co za tím rozhodnutím stálo? KOHOUT: To se musíme vrátit zpět do roku 2005, kdy firma Deloitte zpracovala audit. Čermák byl přijat, aby doporučení auditu uvedl v život. Nejen podle mého názoru doporučení nebyla implementována v souladu s auditem…
EURO: Můžete uvést příklad? KOHOUT: V zadání stálo učinit ministerský aparát přehlednější a mobilnější. Protínalo se to však s přípravami na předsednictví. „Barák“ se ve svém výkonu začal dostávat do mezní situace. Doporučení Deloittu se týkala obslužné a logistické oblasti, jež vytvářejí podporu. Čermákovo reformní úsilí přitom směřovalo do diplomatické části. Činil tak způsobem, jenž nebyl obsažen v doporučeních ani nebyl udržitelný z hlediska funkčnosti.
EURO: Toho si ministr Schwarzenberg nevšiml? KOHOUT: To se musíte zeptat jeho. My jsme ty věci diskutovali.
EURO: Takže jste mu říkali, že vše nefunguje optimálně? KOHOUT: Na několika jednání jsme probírali, že vzniká napětí v diplomatické části, které se podepisuje na chodu ministerstva. Prosil jsem ho, aby byla po dobu předsednictví reforma pozastavena a abychom se k ní vrátili po předsednictví. Reformu znovu startujeme. Musí však být postavena na právním podkladě.
EURO: Máte na mysli zákon o zahraniční službě? KOHOUT: Přesně tak. Byl bych rád, aby se k němu vláda dostala. Máme připraven také kariérní řád. Předsednictví byla extrémní zátěž, jež mimo jiné ukázala některé momenty, které je potřeba do reformy promítnout.
EURO: Kdy zákon představíte vládě? KOHOUT: Konkrétní datum nemám. Chci to udělat do konce svého funkčního období.
EURO: Budete kvůli seškrtanému státnímu rozpočtu zavírat ambasády? KOHOUT: Ano. Proces běží rychle, ale samozřejmě to musí schválit vláda. Chceme, aby k jejich uzavření došlo ještě v druhé polovině letošního roku.
EURO: Kolika míst se to dotkne? KOHOUT: Řádově to bude mezi pěti až deseti zastupitelskými úřady. Proběhne to s ohledem na geografickou vyváženost. Při dvacetiprocentním krácení rozpočtu je to potřeba. Nechci sahat na mzdy a provoz.
EURO: Co bude s diplomaty z těchto úřadů? KOHOUT: Protože tento proces není hotov, nemůžu vám říci přesnou cifru, kolika lidí se to dotkne. Částečně budou přesunuti na jiné úřady a někteří se vrátí do ústředí. Provoz malých ambasád je velmi nákladný.
EURO: Nyní máte členství v sociální demokracii přerušené. Po ministrování ho opět obnovíte. Jak se vám bude vstupovat do strany vedené Jiřím Paroubkem po výrocích stran pozvání Vladimira Putina do Prahy a kritice kvality česko-ruských vztahů? KOHOUT: Byl jsem členem ČSSD patnáct let. Mezitím měla strana spoustu předsedů. Vrátím se do ČSSD rád. Pokud mě paměť neklame, zájem o setkání s premiérem Putinem má kdekdo. Není potřeba se zvláště ptát proč. Pan Paroubek se setkává s představiteli nejen z Ruské federace, ale i Německa. Nevyvolává to však zájem médií. ČSSD má slušné, dlouhodobé a inspirativní vazby například s britskou Labouristickou stranou. Pokud jde o hodnocení vztahů s Ruskem, každý politik je vnímá jinak. Jako ministr zahraničí vidím, že v oblasti ekonomické a obchodní spolupráce se vyvíjejí velmi dobře a dynamicky. Prospěly by jim intenzivnější politické kontakty na vyšší úrovni. Za období několika posledních let k nim nedocházelo často. Pomáhají přitom obchodní výměně. Máme společné zájmy i zájmy divergentní. Ty představují otázky jako Gruzie nebo lidská práva.
EURO: Máte jasno, kdo obsadí pozici příštího českého velvyslance v Moskvě? KOHOUT: Taháte ze mě informace, které jsou ve „vyhrazeném“ režimu. Přesto vám odpovím. Mám jasno, kdo tam bude. Bude to skvělý diplomat.
EURO: Který je nyní ve Washingtonu? KOHOUT: Nevím, kde teď sedí.
EURO: Tyto informace mi neposkytnete? KOHOUT: To ani omylem.
EURO: Víte již, jak bude probíhat výběr českého kandidáta na eurokomisaře? KOHOUT: Na jméně kandidáta musí nastat širší shoda, jež vzejde z předčasných voleb v říjnu. Nebrání to však tomu, aby v mezidobí v politických stranách začalo hledání vhodných kandidátů a portfolií. Vláda tyto představy shromáždí a bude je dál komunikovat.
EURO: Lze však vybírat portfolio bez konkrétního obličeje? KOHOUT: Nejde, je to provázané. Představuji si, že vznikne pět nebo šest jmen, která nebudou kolovat na veřejnosti. To je mimochodem nejlepší cesta, jak je zazdít. Shoda musí panovat také v tom, že se bude jednat o kvalifikované odborníky, kteří rozumí portfoliu a jsou schopnými manažery s dobrým vztahem k ČR.
EURO: Veřejnost se tak dozví jméno kandidáta až druhý týden v říjnu? KOHOUT: Ano, jméno bude veřejně deklarováno druhý týden v říjnu. S procesem výběru však nemůžeme začít až v říjnu.
EURO: Může se stát, že Češi o svého komisaře přijdou? KOHOUT: Může se to stát v okamžiku, kdy Lisabonská smlouva nevstoupí v platnost. Zůstane se u smlouvy u Nice, podle níž musí být počet komisařů nižší než je počet členských států. To riziko existuje.
EURO: Není toto riziko posíleno skutečností, že nejsme Bruselu schopni říci, co chceme? KOHOUT: Jsme schopni identifikovat oblasti, o které bychom měli zájem. Je to energetika. Často se mluvilo o dopravě. Přihodil bych k tomu nové téma, a sice justice a vnitřní věci.
EURO: Proč sázíte právě na justici a vnitro? Patříme snad v této oblasti mezi respektované partnery? KOHOUT: Vycházím spíše z faktu, že nás tato oblast velice zajímá.
EURO: Ze zdi za vámi na mě zhlíží Václav Klaus, jenž je známý svou kritikou legislativy přicházející z Bruselu. Myslíte si, že by toto získané portfolio pomohlo ratifikaci Lisabonské smlouvy v Česku? KOHOUT: (Mlčení)
