Nejpozději v roce 2016 má v Česku vzniknout základní dopravní síť. Ministři navíc chtějí znovu jednat o trasách některých komunikací.
Výstavba komunikací Nejpozději v roce 2016 má v Česku vzniknout základní dopravní síť. Ministři navíc chtějí znovu jednat o trasách některých komunikací.
Budování dálnic a rychlostních komunikací by konečně mělo nabrat rychlejší tempo než v minulých letech. Stát na ně už totiž má zajištěny peníze. Od minulého týdne vláda navíc ví, které stavby jsou pro ni prioritní a kolik budou stát. K nejdražším projektům realizovaným v následujících letech má patřit dostavba jihomoravské rychlostní silnice R52, tahu na Karlovy Vary R6 či posledního úseku severočeské dálnice D8.
Vláda vyslyšela zelené Strategický plán ministerstva dopravy v původní podobě vyvolal kritiku představitelů koaliční Strany zelených. Podle nich ministerstvo dopravy výběr staveb důvěryhodně neodůvodnilo hlubší finanční a ekologickou analýzou. Zástupci dotčeného rezortu ale tvrdí, že projekty vybírali na základě objektivně zjištěných potřeb v jednotlivých regionech a nedostatků současné infrastruktury. Úřad však přiznává, že vícekriteriální analýzu nemá. Těsně před projednáním materiálu na vládní úrovni se ministři dopravy a životního prostředí Aleš Řebíček a Martin Bursík dohodli, že některé stavby znovu posoudí. Jde třeba o severozápadní část Pražského okruhu, část dálnice D3 ve středních Čechách nebo rychlostní silnici R55 u Hodonína. „Například v Posázaví jde jednoznačně o střet s ochranou životního prostředí,“ říká Bursík. Středočeský kraj má přitom variantu vedení dálnice D3 už v územním plánu. Důraz na obchvaty Zelení do harmonogramu staveb dálnic a dalších komunikací také prosadili seznam devadesáti obcí, kde je třeba urychleně vybudovat obchvat. Bursík to odůvodnil programovým prohlášením vlády, podle kterého by se měla obchvatům dávat přednost před dálnicemi. Seznam obcí ještě posoudí ministerstvo dopravy. Na obchvat netrpělivě čeká celá řada měst. Nově Ředitelství silnic a dálnic požádá o územní rozhodnutí k obchvatu města Klatovy. Jde o jednu z prioritních silničních staveb Plzeňského kraje za více než miliardu korun. Náhrada gepardi Schválený harmonogram budování dopravních staveb nahrazuje starší Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), podle kterého se stavělo dosud. Podle nového plánu by se měla především dobudovat páteřní síť dálnic a železničních koridorů. Harmonogram zahrnuje projekty, u kterých se počítá se zahájením stavby nejpozději do roku 2016. Peníze přitečou ze čtyř hlavních zdrojů: státního rozpočtu, rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, úvěrů od Evropské investiční banky a z evropských fondů. Zahrnuty naopak nejsou akce, u kterých se počítá s finanční spoluúčastí soukromých firem, tedy takzvané projekty PPP. Příští rok má Fond dopravy hospodařit s příjmy 45 miliard korun. Ministerstvo dopravy počítá i s dalšími více než třiceti miliardami z fondů Evropské unie. V dalších letech by měl být rozpočet stejný, z Evropy má každý rok přitéci ještě o necelých deset miliard více. Další kilometry silnice R6 Už na konci příštího roku by mohla alespoň v polovičním profilu sloužit motoristům rychlostní silnice R6 mezi Prahou a Pavlovem. „Kompletní otevření má přijít na řadu koncem roku 2009,“ dodává generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík. Priority vládního plánu**
Mezi hlavní priority vlády patří například dostavba trasy D8 přes České středohoří, dálnice D1 mezi Vyškovem a Lipníkem nad Bečvou nebo dálnice z Prahy do jižních Čech. V oblasti rychlostních komunikací to jsou potom R6, R35, R43 a R52. V železniční dopravě mají přednost koridory do Českých Budějovic a Plzně a modernizace železničních uzlů v Praze a Brně. Plán počítá také s výstavbou jezu na Labi u Děčína a se splavněním Vltavy.
K nižším prioritám pak patří rekonstrukce silnic první třídy, výstavba cyklostezek nebo informační služby pro řidiče. Celkem jde o téměř šest stovek projektů. Při jejich výběru se ministerstvo dopravy řídilo mimo jiné mezinárodními dohodami nebo celoevropskými zájmy. Část dálnic i železnic se totiž zapojí do celoevropské sítě dopravních tepen TEN-T.
