Do rachoty v bačkorách

Contactel reaguje na záplavy změnou stylu práce i novou službou

Pozáplavová dopravní omezení výrazně ztížila cestu do zaměstnání desítkám, či spíše stovkám tisíců Čechů. Týká se to především těch, kteří pracují a podnikají v Praze. Komplikované dojíždění přeplněnými autobusy a tramvajemi nastoluje otázku, nakolik je tento způsob vydělávání peněz efektivní. Ve světě existuje recept, jak pracovní a rodinné povinnosti skloubit bez toho, aby bylo nutné dvě, tři nebo čtyři hodiny denně prosedět v autě nebo v prostředcích MHD. Říká se mu homeworking či teleworking. Práce z domova nebo z decentralizované satelitní kanceláře vybavené veškerými informačními technologiemi. V Česku se o rozvoji homeworkingu zatím jenom teoretizovalo. Zdá se, že přilétá první vlaštovka, která to myslí zcela vážně. Telekomunikační společnost Contactel. Na homeworking chce od začátku září převést nejen více jak třetinu svých zaměstnanců, ale bude nabízet poradenství, techniku a příslušné aplikace dalším firmám jako komerční službu.

Narvané busy přesvědčí.

„Původně jsme to chtěli začít aktivně nabízet až od začátku příštího roku. Aktuální události rozjezd nového projektu urychlily,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO generální ředitel Contactelu Michal Čupa. Myslí si, že dopravní potíže, které po prázdninách Prahu čekají, povedou řadu lidí k úvahám o změně stylu práce. „Pokud v dopravních prostředcích strávíte jenom dvě hodiny denně, tak týdně to dělá deset hodin, což je vlastně jeden pracovní den navíc. Když se firma se zaměstnancem o tento čas rozdělí půl napůl, vydělají obě strany,“ poznamenává. Koncept může umožnit zaměstnávat i kvalifikované odborníky ze vzdálených koutů republiky bez nutnosti stěhování, a to včetně důchodců a zdravotně hendikepovaných. Firma takto ušetří za kancelářské prostory a další související náklady.

Pro každého to není.

Doposud měl Contactel v režimu homeworkingu asi 30 ze zhruba 250 zaměstnanců. Od září by jich měla být už stovka. „Samozřejmě ne všichni mohou být součástí toho schématu. Ideální je pro lidi, kteří dělají koncepční a analytickou práci. U nás práci z domova aplikujeme v produktovém managementu, v oddělení průzkumu trhu, u programátorů. Uvažujeme, že bychom homeworking zavedli i v oddělení péče o zákazníka, protože i operátor call centra může stejně dobře pracovat doma, pokud bude mít k dispozici všechny potřebné informace,“ vyjmenovává Čupa vhodné profese. Dodává, že aplikace zaručují bezpečnost přenášení dat. Obecně je homeworking dobře využitelný i pro další specialisty, jakou jsou účetní, právníci, výtvarníci, překladatelé, konstruktéři. V Contactelu není úplný homeworking, ale jen částečný. Homeworker musí na dva dny v týdnu dorazit do firmy. Na tyto dny si většinou organizuje i schůzky. Contactel v těchto dnech začíná homeworking nabízet i jako službu zákazníkům. „Máme připraven speciální balíček pro korporace včetně poradenství. Nabízíme i technické řešení domácího pracoviště. Je v něm zahrnut přístup na internet, telefonní služby, a pokud si to zákazník bude přát, tak i vybavení výpočetní technikou,“ uvádí Čupa. Firma využívá know-how svých akcionářů - dánské společnosti TDC (dříve Tele Danmark), která s tímto konceptem udělala velmi dobré zkušenosti na domácím trhu. Z průzkumů Dánů vyplývá, že efektivita práce zaměstnanců se zvyšuje o 30 až 40 procent a roste i loajalita vůči firmě.

Ledy tají pomalu.

Dostupné údaje dokazují, že v systému homeworkingu a teleworkingu pracuje v USA asi třináct procent lidí, v Evropě pak nejvíce v severských zemích (Finsko sedmnáct procent, Švédsko patnáct procent, Nizozemsko čtrnáct procent, Dánsko deset procent, ve Francii a Španělsku tři procenta). V Česku kromě Contactelu zatím o žádné další rozsáhlejší aktivitě nejsou zprávy. Přístup korporací zůstává spíše konzervativní. Týká se to i technologických firem, které mají k příslušným technickým řešením nejblíže. „Pracovní činnost ve formě homeworkingu umožňuje naše společnost zaměstnancům jen zcela výjimečně, v individuálních případech a po dohodě s nadřízeným,“ říká Igor Přerovský, mluvčí společnosti Český Mobil, jež provozuje mobilní síť Oskar. Důvody konzervativního přístupu jsou dva: obava z možného úniku informací (na firemním pracovišti je podle mluvčího tok citlivých dat lépe chráněn) a úvaha, že absencí fyzického kontaktu mezi pracovními týmy dochází k potření synergického efektu plynoucího z vnitrofiremní spolupráce.

Odchod z Karlína.

Ani nejbližší konkurenti Contactelu nějaké radikální změny nepřipravují. „My máme v systému homeworkingu od letošního ledna všechny naše prodejce, tedy devadesát lidí. Ti nemají ve firmě svou vlastní židli, ani stůl, jsou v terénu nebo doma, pouze občas si přijdou s notebookem nahrát aktuální data a ta svá firmě předají. Zajímají nás pouze jejich výsledky. Rozšíření okruhu na další pozice ale nepřipravujeme,“ říká generální ředitel společnosti Aliatel Jiří Hubka. Povodněmi nejvíce postižený alternativní telekomunikační operátor na tvrdý úder vůči své pražské centrále reaguje jinačím způsobem: „Chceme naše týmy více diverzifikovat, aby vše nebylo v Karlíně. Už jsme například definitivně odstěhovali do záložních prostor na Žižkově celý náš IT provoz,“ uvádí Hubka.

Těžké pořízení s molochem.

Dánští spoluvlastníci Contactelu podle rozhodnutí vlády brzy převezmou manažerskou kontrolu i nad Českým Telecomem (více na straně 8). Ivan Pilný, jeho bývalý předseda představenstva, si myslí, že dokončení privatizace největší telekomunikační firmy může taktéž přinést podstatné změny ve způsobu plnění pracovních úkolů. „Telecom má pro homeworking dobré předpoklady. Bude však asi trvat hodně dlouho, než se v tomto směru rozhýbe,“ myslí si. Pilný k dokreslení dává svůj vlastní zážitek“ „Když jsem šéfoval představenstvu, chtěl jsem po firmě nějaký počítač, s nímž bych mohl stejně komfortně pracovat v kanceláři, doma, v hotelu i na letišti. Osmnáct měsíců jsem na něj marně čekal…“

Kdo zaváhá, prodělá.

Na nutnost zásadních změn ve fungování korporací těsně před povodněmi upozornil Petr Nevický, jeden ze zakladatelů a lídrů společnosti APP, která patří mezi přední české implementátory komplexních IT systémů (EURO 31/2002). „Po událostech z 11. září 2001 se ukázalo, že není zrovna rozumné soustřeďovat mozkový trust společnosti na jedno místo. Nejen kvůli hrozbě teroristického útoku,“ uvedl vizionářsky a rozvinul myšlenku „hot-deskingu“ v APP, systému, kdy v kancelářích bude mnohem menší počet pracovních stanic, než je počet zaměstnanců a lidé budou do firmy chodit jen v nezbytně nutných případech. Podle Nevického i ve východní Evropě končí fáze, v níž konkurenceschopnost spočívala na velmi hrubých parametrech. „Už nezbývá mnoho možností, jak ještě zvýšit efektivitu rázným způsobem. Produktivitu už nelze zvyšovat o desítky procent. Pokud v tomto víceméně vyrovnaném prostředí dokážete přijít s něčím novým, jako je práce na dálku, můžete získat značnou výhodu – dokud ji nezačnou užívat všichni ostatní,“ soudí Nevický.