O stavu ruské ekonomiky se toho za uplynulý rok napsalo mnohé. Řada médií i analytiků jí krátce po vpádu tamních vojsk na sousední Ukrajinu předpovídala rychlý pád. Mnozí hovořili o poklesu mezi 10 až 20 procenty. Technicky vzato se země dokonce už i ocitla v platební neschopnosti, neboť nebyla loni v červnu s to dostát závazkům vůči svým zahraničním věřitelům. Západní státy v čele s USA, EU, Velkou Británií či Austrálií na Moskvu v průběhu minulých měsíců uvalily na 11 300 dílčích ekonomických sankcí. A přesto všechno ruský vůdce Vladimir Putin před pár týdny oznámil, že se hospodářství země v roce 2022 propadlo jen o 2,5 procenta.
Do jak velké míry jsou vykázané statistiky zkreslené, lze jen spekulovat. Na jedné straně je potřeba připomenout, že i Mezinárodní měnový fond podle agentury Reuters ve své nejnovější prognóze letos pro Rusko a jeho HDP předpovídá expanzi, a to konkrétně o 0,3 procenta meziročně. Je tak mimochodem ještě optimističtější než samotná ruská centrální banka, podle níž se bude ekonomika pohybovat v rozmezí jednoprocentního poklesu a jednoprocentního růstu.
Na straně druhé se objevují názory odborníků, podle nichž ekonomické postihy uvalené na Moskvu z dlouhodobého hlediska fungují. Ta si to jen odmítá přiznat. „Tvrzení, že je ruské hospodářství vůči sankcím takto odolné, vychází ze zavádějících makroekonomických ukazatelů. Kritici západních sankcí tvrdí, že rubl posiluje, že HDP kleslo jen mírně a že nezaměstnanost je malá. Takováto čísla nicméně skutečnou situaci rozhodně nereflektují,“ nechal se pro magazín Foreign Affairs slyšet dřívější náměstek ruského ministra pro energetiku Vladimir Milov.
Bez zahraničních investorů je prý Rusko nahrané
Milov, který aktuálně pobývá v Litvě a je spojencem odsouzeného opozičního politika Alexeje Navalného, není zdaleka jediným, kdo si něco takového myslí. Podobný názor před několika dny vyslovil rovněž tamní oligarcha Oleg Děripaska. I on je přesvědčen, že současný nátlak ze strany západních zemí Rusko neustojí. „Už během příštího roku nám dojdou peníze, potřebujeme zahraniční investory,“ citoval Děripaského vyjádření server CNN s odkazem na ruskou státní agenturu TASS.
Byznysmen, jehož majetek časopis Forbes odhaduje na částku bezmála tří miliard dolarů, měl tato slova pronést během ekonomické konference konané minulý týden na Sibiři. Na ní také zdůraznil, že aby se Rusko inkriminovaných investic dočkalo – a zejména pak těch z „přátelských“ zemí –, musí pro takovéto podnikatele vytvořit zajímavé tržní podmínky.
Pětapadesátiletý Děripaska, který stojí ve vedení například automobilky GAZ či hliníkárny RUSAL, a dokonce je i menšinovým vlastníkem rakouské stavební firmy Strabag, Putinovu válku na Ukrajině loni v prvních dnech obnovené invaze odsoudil a volal po jejím zastavení. Sám však byl dle CNN kvůli svým vazbám na Kreml několikrát sankcionován, a to dokonce již v roce 2018.
Kremelské lži a propaganda a pouhé západní odhady
Jak moc blízko, či daleko od pravdy mohou Děripaského slova být, se dá podle Oxany Šnajberg, řídící partnerky a jednatelky znalecké kanceláře EqSA, odhadovat jen těžko. V jakém stavu se tamní ekonomika skutečně nachází, totiž nikdo netuší. „Vše, co Rusko zveřejňuje, je lež a propaganda. Reálnou situaci zná pouze pár povolaných z nejbližšího okolí prezidenta. Čísla, která zveřejňují mezinárodní organizace, jsou pouze odhady a jsou orientační,“ konstatuje s tím, že s ohledem na obecné znalosti fungování ekonomiky se každopádně dá předpokládat, že dopad ruské agrese na hospodářství země je obrovský.
Proč tedy ruské HDP v loňském roce nepokleslo o tolik, jak se zprvu předpokládalo, jsou-li důsledky války doopravdy takové? Důvodů prý může být vícero. „Opět je důležité říct, že absolutně nevíme, o kolik ruská ekonomika v roce 2022 klesla a jaký je reálný stav. Pokud ale předpokládáme, že neklesla tak, jak se očekávalo, je to mimo jiné proto, že Rusko mělo za uplynulou zimu enormní příjmy z ropy a plynu,“ objasňuje Šnajberg a dodává: „Dalším faktorem je obcházení sankcí, avšak tím hlavním důvodem je skutečnost, že se pro válku nerozhodlo ze dne na den, ale připravovalo se na ni delší dobu, experti odhadují 10 až 15 let.“
Rusku se bude dařit obcházet sankce i nadále
Že by západní sankce dostaly Putina a jeho režim do kolen během jednoho jediného roku, mohl podle řídící partnerky EqSA skutečně předpokládat jen málokdo. Hlavním smyslem jejich zavedení je snaha omezit Rusko ve zbrojení a dostat jej k jednacímu stolu.
„Otázkou však je, jestli budou efektivní i v dlouhodobém horizontu – s ohledem na nerostné bohatství Ruska a cestičky na export a import přes spřátelené země. Dnes je ruská ekonomika v režimu válečné ekonomiky, to znamená, že stát upřednostňuje potřeby armády před obyvateli. Což není v Rusku nic nového, protože lidi pro Putina nikdy důležití nebyli,“ uzavírá s tím, že dokud Čína, Indie a některé další země nezmění své stanovisko a nepřidají se k západním sankcím, budou je Rusové obcházet i nadále.
