Do politiky se vracejí staří polistopadoví veteráni, lidé blízcí Václavu Havlovi a jeho myšlenkám, jako je bývalý mluvčí prezidenta a velvyslanec v Británii a Izraeli Michael Žantovský (71). Už se nemohou jen dívat na degradaci politické kultury a chtějí přispět k tomu, aby se Česko od všudypřítomného populismu vrátilo k tradiční rozumové politice.
Žantovský, který je společným kandidátem TOP 09, STAN a ODS, je typický veřejný intelektuál liberálního ražení, zastánce euroatlantických vztahů a tradiční liberální demokracie, tedy člověk, který se profiluje politicky zcela opačně než prezidentsko-premiérský mocenský konglomerát, který momentálně ovládá Českou republiku.
„Jistěže bych se už mohl věnovat jiným věcem, ale pocit spoluodpovědnosti u mě zvítězil. Opravdu si myslím, že českou politiku může dnes změnit jen společný postup opozičních demokratických stran, které tak či onak vycházejí z ideálů 17. listopadu 1989. A to byla moje podmínka, že se tyto strany dohodnou na společném postupu, a k mému překvapení se nakonec opravdu dohodly,“ vysvětluje své motivace Žantovský, který už jednou v Senátu byl (za ODA, v letech 1996–2002). Tehdy se s Oldřichem Kužílkem výrazně podílel na zákoně o svobodném přístupu k informacím. „Při vší skromnosti, také jsem hodně pracoval na vstupu do NATO a referendu o vstupu do EU. A byl bych velmi nerad, kdybychom teď mířili do nějakého euro asijského mocenského souručenství,“ dodává Žantovský, který je spolu s Miroslavou Němcovou z ODS nejvýraznějším společným kandidátem STAN, ODS a TOP 09.
Přičinlivý kritik mainstreamu
Do důležitých politických pozic se ale derou i lidé opačně ladění, jména, která jsou přímo napojena na prezidenta Miloše Zemana a takzvanou alternativní mediální scénu, která už několik let více či méně demagogicky a účelově pracuje na názorovém drolení veřejného prostoru a postupně obsazuje důležitá místa v mediálních radách. Teď tedy došlo i na politiku, paradoxně na Senát, který prezident republiky (ale i premiér Babiš) a jemu blízcí lidé považují za přebytečnou mocenskou komplikaci a požírače peněz. Politickou logiku to ale má: Senát je posledním místem odporu, kde má reálnou moc opozice, jakkoli v Poslanecké sněmovně je v posledních letech víceméně bezmocná a jen do počtu.
Možná i proto kandiduje i Petr Žantovský (58), normalizační novinář, který po listopadu 1989 tak dlouho hledal své místo, až jej našel v pozici prezidentského nahrávače (nejprve nahrával Václavu Klausovi, poté Miloši Zemanovi) a nesmlouvavého kritika mediálního „mainstreamového establishmentu“. Žantovský, který v osmdesátých letech minulého století velmi přičinlivě normalizoval hudební časopis Melodie, se přimkl k dezinformačním serverům, které považuje za legitimní alternativní žurnalistiku.
Nástrojem jeho mediálního boje, jehož sílu chce podle vlastních slov využívat i v souboji o senátní mandát, jsou hlavně Parlamentní listy. Za práci „alternativního žurnalisty“ byl také oceněn prezidentem Zemanem státním vyznamenáním.
Podpora ANO ho vynesla do Rady ČTK, do Senátu ale bude v Kolíně kandidovat za hnutí SPD. „Důležité je, jestli člověk říká stále to samé. Je jedno, pod jakou slupkou,“ reagoval Žantovský pro server Mediář.cz na výsměšné kritické hlasy, které ho považují za oportunního a vypočítavého politického cestovatele.
Beranidlo Jandák
O sílu Parlamentních listů se bude moci opřít i Vítězslav Jandák (72), herec, bývalý ministr kultury a současný člen Rady Českého rozhlasu, který už kandidoval za kdekoho, od národních radikálů republikánské strany po ODS a ČSSD. Do politiky se vrací navlečen do dresu hlavní vládní strany ANO, která před každými senátními volbami hledá známá jména, aby prolomila svou smůlu, protože, jak kdysi slavně prohlásil předseda hnutí a premiér Andrej Babiš, „my Senát prostě neumíme a všichni jdou proti nám“.
V Pelhřimově svede Jandák velmi pikantní souboj se svým bývalým stranickým kolegou z ČSSD Milanem Štěchem, který byl osm let předsedou Senátu a je i tentokrát jasným favoritem. ANO Jandákovi kandidaturu nabízelo několikrát, tentokrát už kývl: „ANO jsem si vybral proto, že je znám z jižních Čech. Jsou to fajn a slušný lidi. Na hnutí ANO se mi líbí, že má tah na branku. To, co chce, je logické a srozumitelné. A je tam určitá míra vlastenectví, což je dnes strašně nepopulární slovo. Hnutí ANO není totiž jenom Babiš,“ vysvětlil své pohnutky Jandák, který se profiluje jako nositel „zdravého selského rozumu“, který nejde pro silné slovo daleko, například když sliboval doyenovi české hudební publicistiky Jiřímu Černému, že když ho potká, „jednu mu flákne“.
Svět se zbláznil
Parlamentní listy budou mít v boji o Senát ještě jedno hodně horké želízko v ohni. Své křeslo v senátním obvodě č. 81 v Uherském Hradišti bude obhajovat podnikatel Ivo Valenta (63), kandidát Strany soukromníků, který je momentálně majitelem většinového podílu (75 procent) ve společnosti Our Media, jejíž nejsilnější značkou jsou právě Parlamentní listy. Chce-li se Valenta stát senátorem, bude ale muset svůj podíl prodat, protože mu to nařizuje zákon o střetu zájmů. Zatím měl Valenta výjimku, protože vstupoval do politiky už jako vlastník média, to již u nově získaného mandátu platit nebude. Valenta už na konci minulého roku slíbil, že v případě své kandidatury podíly prodá, případně celý svůj majetek včetně podílů v Synotu podle vzoru premiéra Babiše převede do svěřenského fondu. Nic z toho se ale podle dostupných informací zatím nestalo.
Na volebních seznamech se objevují i další velká překvapení. Za hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího bude kandidovat bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný (75). „Vracím se (do politiky) hlavně kvůli svým dětem, protože mi není lhostejné, v jaké době je s manželkou vychováváme. Není mi jedno, že se současný svět asi zbláznil,“ vysvětluje v oficiální tiskové zprávě. Také Železný už v Senátu byl, a to za stejný obvod Znojmo, kde kandiduje. Zvolen byl v roce 2002, o dva roky později však odešel do Evropského parlamentu.
Voliči ve Znojmě Železného velmi dobře znají, a to nejen jako celostátní celebritu, ale také jako lokálního pěstitele a milovníka vína. Železný v senátních volbách v roce 2002 vyhrál jako jediný už v prvním kole, tehdy získal 50,83 procenta hlasů, jeho úspěch za Nezávislé tehdy stál i na přímé kontaktní kampani. Železný to s lidmi umí, a tak je ve volbě velkým favoritem, kterému zřejmě neuškodí ani to, že je spoluodpovědný za ztrátu 10,5 miliardy korun, které musela Česká republika vyplatit za neúspěšnou arbitráž s původním majitelem Novy, společností CME. Koho by to dnes trápilo…
Za Trikolóru překvapivě kandiduje i šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása, který byl poslancem za ODS a později za Unii svobody.
Spolupracoval ale už s mnoha stranami, před posledními komunálními volbami v Praze se dokonce objevil jako pomocník při tvorbě programu SPD Tomia Okamury. Tehdy označil program SPD za dobrý a hodný podpory. Na námitky ve stylu „jak vám máme věřit, když jste politický turista, který každou chvíli pracuje pro jinou stranu“ Krása tehdy odpověděl: „Tímhle se nezabývám. My (rozuměj postižení lidé) zkrátka potřebujeme, aby věci důležité pro lidi se zdravotním postižením politici vnímali a případně realizovali. Nic víc v tom není.“
Kastelán a referent
Zatímco většina stran nahání na senátní kandidátky známé osobnosti, které mají přitáhnout pozornost a zvýšit tak i tradičně nízkou volební účast, Piráti sázejí na lidi, kteří pracují v místě volby a jsou odtud také známí. Kandidátem Pirátů v Karviné je například Radim Kravčík, dlouholetý kastelán místního zámku Fryštát, v Plzni zase zastupitel Daniel Kůs, v Kolíně se o křeslo senátora za Pirátskou stranu uchází Cyril Koky, odborný referent pro oblast národnostních menšin středočeského krajského úřadu.
Během říjnových voleb se vymění 27 senátorů, třetina Senátu. Volba tedy může změnit politické poměry v horní komoře, kde momentálně převládá opoziční hlas. Nejvíce mohou ztratit vládní sociální demokraté, kteří budou obhajovat deset křesel. Pět mandátů se pokusí udržet KDU-ČSL, tři vládní ANO, po dvou ODS a STAN. Vzhledem k předpokládané nízké volební účasti politologové dávají velké šance kandidátům opozičních stran.
Jejich tradiční voliči patří k těm zodpovědnějším, kteří chodí ke všem volbám, i k těm, kde se nerozhoduje přímo o budoucí vládě. Opoziční naladění Senátu tedy i po říjnových volbách zřejmě přetrvá. Uvidíme, jak silné.
Nejpikantnější říjnové souboje o Senát (červeně obhájce mandátu)
Pelhřimov Milan Štěch (ČSSD) × Vítězslav Jandák (ANO) Praha 5 Václav Láska (SEN 21) × Michael Žantovský (OD S, TO P 09, STA N)
× Miloslav Ludvík (ČSSD) Praha 9 David Smoljak (STAN) × Eduard Stehlík (OD S, KDU -ČSL)
× Václav Krása (Trikolóra) Praha 1 Václav Hampl (za Praha sobě, KDU -ČSL, SZ, SEN 21) × Miroslava Němcová (OD S, TO P 09, STA N)
× Ivo Budil (Trikolóra) Kladno Jiří Dienstbier (ČSSD) × Miloslava Vostrá (KSČM) Znojmo Vladimír Železný (Trikolóra) × Pavel Kováčik (KSČM)
Senát je posledním místem odporu, kde má reálnou moc opozice.
O autorovi| Petr Fischer, scher@mf.cz
