Úřednický kabinet premiéra Jana Fischera, který bude vládnout do podzimních předčasných voleb, jmenuje prezident Václav Klaus 8. května. Jeho prioritou bude zdárné dokončení českého předsednictví EU a příprava státního rozpočtu na příští rok.
Jan Fischer
Autor: ČTK
Nový předseda vlády Jan Fischer bude mít ve svém týmu dva vicepremiéry, které nominovaly, stejně jako ostatní členy kabinetu, největší parlamentní strany – ODS a ČSSD. Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek navrhl, aby se vicepremiérem za ČSSD stal kandidát na ministra zahraničí Jan Kohout, ODS doporučila kandidáta na ministra obrany Martina Bartáka. Nový tým usedne do Strakovy akademie 9. května, což odpovídá dohodě lídrů stran končící vládní koalice a opoziční ČSSD z počátku dubna, kdy vládě Mirka Topolánka vyslovila Poslanecká sněmovna nedůvěru. Lidovci od dohody později odstoupili a nikoho do kabinetu nenominovali. Zelení to minulý týden začali také zvažovat, když hrozilo, že jejich kandidáti se do vlády nedostanou.
Fischer se v uplynulých dnech sešel se všemi sedmnácti kandidáty na patnáct míst ve svém kabinetu. Na ministry kultury a školství totiž strany navrhly po dvou lidech. Nový premiér jednal také s dosluhujícími ministry. V rezortech ale může dojít i k dalším personálním změnám. I když odstupující premiér Mirek Topolánek tvrdil, že náměstci ministrů zůstanou na svých postech, aby garantovali plynulost výkonu státní moci do předčasných voleb, není to vůbec jisté. Možná budou muset odejít například lidovečtí náměstci, protože lidovci se na složení překlenovací vlády odmítli podílet. Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek zase uvedl, že odvolání se bude týkat náměstků dosazených na ministerstva na základě stranické příslušnosti.
Novou vládu nečeká vůbec lehký start. Hned v polovině května bude čelit velké demonstraci odborářů proti dopadům hospodářské krize a jejímu zneužívání na úkor zaměstnanců. Na akci se má do Prahy sjet podle odborářských bosů několik desítek tisíc lidí a má tak patřit mezi největší protesty v historii Česka.
Reformy padají pod stůl
Nová vláda si neklade vysoké cíle. Reformy, které prosazoval koaliční kabinet, spadly ze stolu, stejně jako množství dalších zákonů, které leží ve Sněmovně a do voleb už je poslanci nestačí projednat. Sama dosluhující vláda rozhodla, že návrhy zákonů, kterými chtěla upravit fungování zdravotnictví, z dolní komory stáhne.
Premiér Fischer potvrzuje, že významným prvkem v agendě jeho překlenovací vlády bude předsednictví Evropské unie. Dosluhující předseda vlády Mirek Topolánek v minulých dnech svého nástupce seznámil s předsedou Evropské komise José Barrosem. Ten v Praze potvrdil, že nadále podporuje české předsednictví a doufá, že aktuální politická situace významně neohrozí Česko v čele Evropy. Jenže už nyní se ukazuje, že o české předsednictví není ze strany členských zemí velký zájem. Na poslední dvě schůzky ministrů pro místní rozvoj a dopravy přijelo jen několik členů vlád, většina za sebe poslala jen státní úředníky. Přitom české předsednictví ještě čekají summit k zaměstnanosti začátkem května, summity EU-Rusko, EU-Čína, EU-Jižní Korea a nejdůležitější červnový summit šéfů států a vlád sedmadvacítky. Není pochyb o tom, že otěže českého předsednictví chce převzít prezident Václav Klaus. Bude řídit například summit EU-Japonsko 4. května v Praze, kde by se mělo hovořit mimo jiné o klimatických změnách a systému emisních povolenek. Obavy z toho, že schůzku povede Klaus, už vyjádřil odcházející ministr životního prostředí Martin Bursík.
Summit EU-Japonsko zřejmě nebude jedinou akcí českého předsednictví, kterou povede hlava státu. Chystá se řídit i summit EU-Rusko či EU-Korea. Klaus s Fischerem prý zatím koordinovali jen květnové akce, k červnovým, mezi které patří i velký summit Unie v Bruselu, se vrátí později. Mnozí čeští i evropští politici se obávají, že Klaus bude předsedat červnovému summitu Evropské unie, protože představitelé sedmadvacítky na něm budou řešit dvě zásadní otázky: záruky pro Irsko výměnou za další referendum o lisabonské smlouvě a případné jmenování José Barrosa do čela Evropské komise.
Státní rozpočet bude oříškem Velkou pozornost bude muset úřednický kabinet věnovat i boji s hospodářskou krizí a přípravě státního rozpočtu na příští rok, i když předložit Parlamentu už by jej měla nová politická vláda po říjnových sněmovních volbách. Podle rozpočtových pravidel je totiž povinností vlády návrh projednat a předat poslancům do 30. září. Sestavení státních příjmů a výdajů nebude vůbec jednoduché. Podle ministra financí v demisi Miroslava Kalouska by letos i v příštím roce neměl deficit rozpočtu překročit 150 miliard korun. Za záruku dobře sestaveného rozpočtu na příští rok pokládá Kalousek svého náměstka Eduarda Janotu, který na ministerstvu zůstává. Kandidát na Kalouskova nástupce Tomáš Uvíra, kterého navrhli občanští demokraté, vyjádřil obavy, že schodek státního rozpočtu může v letošním roce dosáhnout při přibližně dvouprocentním poklesu ekonomiky až 200 miliard korun. Podnikatelé trvají na rychlém přijetí eura**
Podle zástupců podnikatelů by však jednou z priorit vlády měl být plán přípravy přijetí eura. „Tato překlenovací vláda má jako úřednická vláda prostor i povinnosti podle mě připravit harmonogram a navrhnout a začít realizovat kroky, které umožní přijetí eura. To je určitě věc, ke které by si měla vytvořit sama o sobě určitý mandát a měla by začít konat. Já jsem přesvědčen, že je to zvládnutelné, a že když konat nebudeme, tak se pochopitelně nestane nic,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Konkrétní datum přijetí společné měny by podle Míla měla oznámit až politická vláda. Míl současně dodal, že nejbližší možný termín přijetí společné evropské měny v Česku je rok 2013.
Odcházející ministr financí Miroslav Kalousek potvrdil, že Česká republika by podle posledních vyjádření politiků i ekonomů mohla přijmout euro nejdříve v letech 2013 nebo 2014.
