Pavel Šťovíček
Počítače se dotýkají všech oblastí byznysu. Příkladem je spektrum zákazníků softwarové společnosti Logos, které zahrnuje firmy od Contactelu přes cestovní kancelář Fischer a Škodu Auto až třeba po GE Capital Bank. Se šéfem pražské společnosti Pavlem Šťovíčkem se týdeník EURO sešel nad kávou, aby s ním hovořil o liberalizaci telekomunikací a informatice v České republice.
EURO: Oproti roku 2001 byl loňský rok ve vaší firmě slabší. Domníváte se, že doba bouřlivého růstu Logosu již skončila? ŠŤOVÍČEK: Obrat naší firmy rostl v letech 1998-2001 každý rok nejméně o sto procent. Bylo to období zabírání trhu. V roce 2002 stoupl obrat o 65 procent, z čehož je skutečně vidět, že se Logos blíží velikosti toho, co je současný český trh schopen pojmout. Další růst je možný buď expanzí na zahraniční trhy, nebo rozšířením portfolia služeb. S expanzí zatím váháme, ale portfolio jsme začali rozmnožovat již loni. Velký úspěch sklidil outsourcing testování kvality softwarových projektů. Netestuje se přitom jen samotný software, ale i to, jak software zapadá do reálného prostředí.
EURO: Jakým směrem se letos a příští rok bude vyvíjet IT trh v Česku? ŠŤOVÍČEK: Makroekonomicky to vypadá slibně: poměr velikosti IT trhu vůči HDP je v České republice dokonce nad úrovní unie. Jenom HDP na hlavu nějak zaostává, asi čtyřikrát! Podívám-li se na to realisticky, lze předpokládat, že jak poroste HDP se vstupem do unie, tak se bude růst i velikost IT trhu. Čím dál více budou získávat velcí hráči, a to i v oblasti vývoje softwarových aplikací. Obdobím konsolidace v Česku již prošli počítačoví distributoři, systémoví integrátoři a vývoj aplikací nebude výjimkou. Přijde na řadu jako jeden z posledních, protože se jedná o byznys založený čistě na lidských znalostech. Dá se očekávat, že do dvou let budou karty rozdány. Na druhou stranu, tyto tlaky nelze spojovat jen s unií. Jsou to tlaky ryze tržní, a otázkou není, jestli se trh konsolidovat bude, či nebude. Jde jen o to kdy.
EURO: Co si myslíte o stále ještě neuskutečněné privatizaci Českého Telecomu? ŠŤOVÍČEK: Při přípravě liberalizace se Telecom snažil poučit z podobných procesů probíhajících v západní Evropě a v USA před desetiletími, jenže dnešní doba je jiná. Vysoká penetrace mobilních telefonů, dostupnost datových služeb, existence bezdrátových sítí (Wi-Fi). Konkurenty Českého Telecomu nejsou ve skutečnosti alternativní operátoři, ale mobilní operátoři. Poslední krok Eurotelu se zavedením paušální platby za datové služby za tisíc korun je toho jasným důkazem. Jde přímo proti nabídce ADSL. Přitom je levnější a navíc dostupná všude. Nevýhodou je samozřejmě kapacita připojení, která schopností ADSL zdaleka nedosahuje. Kapacita mobilního připojení se však podstatně zvýší s nástupem UMTS, pak to bude boj na ostří nože.
EURO: Jak vidíte budoucnost této sítě? ŠŤOVÍČEK: Problém není ani tak v technologii jako v zaplacených cenách za licence UMTS a v jejich návratnosti. Dnes je všem jasné, že částky, které stát vybral, byly přemrštěné. Nástupu nové sítě by jistě pomohlo, kdyby stát zpátky operátorům pomohl, třeba formou zakázky na záchranný systém. To by zpětně podpořilo další výstavbu sítě a UMTS by se mohlo rychle prosadit. Prozatím podle mne platí, že klíčové bude propojení UMTS a GSM sítí. Pokud se budete připojovat ve městě pomocí UMTS a na chatě pomocí GPRS, budete jistě chtít fungovat pod jedním účtem, a ne se vždy připojovat jinak.
EURO: Máte vyhraněný názor na působení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v kauze arbitráže Novy? ŠŤOVÍČEK: Situace okolo televize Nova je natolik složitá, že se neodvážím činit nějaké jednoduché a zkratkovité soudy. Obecně v této kauze nemám kladného hrdinu. V této souvislosti mi spíše připadá zajímavé rostoucí množství arbitráží proti České republice v poslední době. Někdy to působí, jako by arbitráž sama byla podnikatelským záměrem, respektive alternativním záměrem v případě špatného obchodního kalkulu.
EURO: Jste spokojen s prvními kroky prezidenta Václava Klause? ŠŤOVÍČEK: Byl to jediný kandidát, který od začátku jasně řekl „Chci být prezidentem“ a vytrvale za tímto cílem šel. Jeho první kroky navíc ukazují, že měl působení v úřadu rozmyšlené – žádné rozkoukávání, žádná potřeba stodenního hájení, hned od začátku jede na plný výkon.
EURO: Ministr Vladimír Mlynář je mužem, který ovlivňuje váš obor. Co by měl změnit? ŠŤOVÍČEK: Vznik ministerstva informatiky je důležitým signálem. Říká v podstatě „vláda považuje informatiku za významnou“. Je tak potvrzeno to, co odborníci tvrdí již dlouho – IT je hybnou silou ekonomického i společenského rozvoje. Odpovědnost tohoto ministra chápu zejména v dlouhodobém kontextu – svým působením nasazuje laťku nejen pro sebe, ale i pro další nástupce. Je jen na něm a jeho lidech, zda položí základ pro tradici úspěšného ministerstva. Navíc pro nás není ani tak důležitá osoba samotného ministra, jako výkon a kvalita práce jeho celého resortu.
