Kamionů na českých silnicích je moc, musí se s tím něco dělat. Myšlenky v tomto smyslu se na veřejnosti v poslední době objevují stále častěji a v různých formách. Od těch radikálních názorů - vyženeme kamiony ze silnic - až po ty poněkud realističtější, které připouštějí, že celý problém není tak jednoduchý.
A on opravdu není.
Hlavní problém, který někteří odpůrci tiráků nevidí nebo vidět nechtějí, je v tom, že kamiony nebrázdí dálnice a silnice jen proto, že jejich řidiči nemají zrovna co dělat.
Když v roce 2004 Česká republika vstupovala do Evropské unie, pěly se ódy na to, že se otevíráme světu, že padají obchodní bariéry a že bude rozkvétat obchod nejen se zeměmi Unie. Jenže zboží do a z Česka se musí nějak dostat. Je potom logické, že když stoupne jeho objem, musí nutně stoupnout i objem nákladní přepravy. A ta je založena právě na kamionech.
Nadávat proto jen dopravcům, že ucpávají silnice, je pouze jedna stránka mince. Proč se nenadává výrobcům, že své produkty přepravují po silnici, proč se nenadává hypermarketům, že své zásobování staví na silniční dopravě? Prostě pouze proto, že kamiony jsou snadno zasažitelný a definovatelný cíl.
Jinou otázkou však je, že veřejnosti nevadí ani tak velký počet tiráků na silnicích jako spíše agresivní chování jejich řidičů. To by mohla částečně eliminovat nová pravidla silničního provozu platná od července, která budou více postihovat právě řidiče profesionály. Pokud se ale nezvýší počet policistů na českých silnicích, je bláhové domnívat se, že od 1. července začnou všichni řidiči - a to nejen kamionů - jezdit slušně a podle pravidel.
Ale zpět k tomu, proč je logistika v České republice založena právě na silniční dopravě. Těch důvodů je celá řada. Především železnice v současnosti silnici nemůže konkurovat ani cenou, ani rozsahem nabízených služeb a bohužel ani kvalitou a rychlostí poskytování těchto služeb. Železniční síť je v Česku poměrně hustá, ale chybí vlečky přímo k výrobním závodům.
Nová logistická centra také vznikají v drtivé většině u dálnic bez jakékoliv možnosti napojení na železnici. Zadavatelům přepravy se pak nevyplatí naložit kamion, popojet pár kilometrů či desítek kilometrů k vlaku a tam zboží přeložit na vlak. Hledá-li se tedy viník vysokého počtu kamionů na silnicích, měl by se hledat i mezi těmi, kdo povolili výstavbu těchto center bez napojení na jiný druh dopravy, než je silniční.
Další na ráně je samozřejmě stát, který dosud nebyl schopen vytvořit takové podmínky, aby se železnice mohla stát skutečnou konkurencí pro silnici. Pouhé zavedení mýta na dálnicích a dalších komunikacích od ledna příštího roku nepomůže. A nelze zapomenout ani na prakticky monopolního železničního dopravce České dráhy, které se zatím pouze učí chovat se tržně a nabízet služby v požadovaném rozsahu i kvalitě.
Kamionová doprava je dnes jen velmi obtížně nahraditelná.
