Menu Zavřít

Dobrá whisky s blbým jménem a neveselo u Kozojed

25. 3. 2019
Autor: Euro.cz

V Česku i ve světě se dějí velké věci, ale proč nezačít místní interpretací globálního pití, jako je whisky. Když mohou mít velmi zdařilou verzi vlastní výroby Japonci, tak proč ne Češi, když slad umějí výtečný? Ukazuje se, že někdo i u nás fakt dokáže vyrobit single malty, za jejichž staré ročníky dávají lokální patrioti veliké peníze. Zjevně jim přitom nevadí, co její název znamená v hovorové angličtině. Na něj by možná mohli být pyšní markeťáci nějakého dodavatele sexuálních pomůcek z delty Perlové řeky, ale tradice zavazuje. Jednou Gold Cock, pořád Gold Cock. Kvalita je srovnatelná s renomovanými skotskými palírnami, cena také, ale prémii za exotický původ i název venku nedostanete. Potenciál zhodnocení je závislý na tom, zda bude u nás dobře a sběratelé a investoři do sudů se zrající jednosladovou whisky si nenajdou něco jiného.

Opravdu globálně vysoce ceněným českým produktem je zdejší odrůda jemného chmele Žateckého poloraného červeňáku. V Euru už jsme psali o tom, že s „červeňákem“, přesněji řečeno s některými jeho klony, se něco děje - zkušení pěstitelé si stěžují na příliš malé výnosy, šlechtitelé tvrdí, že chyba rozhodně není na jejich straně. Každopádně u Kozojed je na chmelnicích krušno, neveselo, i na soud možná dojde.

Můžete být lokálními patrioty, ale fakt je, že Řek Sotirios Zavalianis, který přijel studovat do Československa ještě za starého režimu, předvedl ve zdejším zdravotnictví, co se také dá dokázat. Nejen pokud jde o péči, ale i prostředí v jeho zařízeních je v zemi nezvyklým „nadstandardem“. Ještě ke všemu to má Sotirios opravdu jasně srovnané v hlavě, co se týče problémů, jimiž české zdravotnictví trpí, takže rozhovor s tímto pánem si rozhodně přečtěte.

Vysoké ceny na nás čekají v energetice bez ohledu na to, jakou cestou se vydáme. Jádro nebo kombinace obnovitelných zdrojů a plynu nebo hlavně plyn, každá varianta má své implikace, ať už jde o rozdílné investiční náklady, emise klimatických plynů, nebo dovozní závislost. Jedno mají společné - ani jedna nevede k levné elektřině.

Pokud je historie nějakým vodítkem, pak by se měl Václav Klaus mladší po vyhazovu z projektu vzniklého u Klausů v kuchyni, tedy Občanské demokratické strany, pohybovat v politickém terénu velmi obezřetně. Zvlášť takový příběh Jiřího Stříbrného je poučný. Takový talent to byl, ajak skončil. 0

MM25_AI

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?