Je to zpráva, která potěší majitele elektráren, ale ostatním radost neudělá. Cena elektřiny pro příští rok v minulém týdnu vzrostla na 34 eur (886 korun) za jednu megawatthodinu. Od počátku roku elektřina v základním ročním pásmu na pražské energetické burze PXE podražila o 15 procent, při zohlednění posilujícího kurzu koruny růst činí 11,5 procenta.
Postupný růst cen elektřiny lze pozorovat již od září loňského roku, kdy cena spadla na dlouholeté minimum 24,6 eura za megawatthodinu. V té době se kurz „odrazil ode dna“ a začal setrvale růst. Není to jen česká specialita. Téměř shodný nárůst cen elektrické energie lze pozorovat také na německé burze EEX i dalších středoevropských trzích. Spolu s proudem roste i kurz akcií velkých výrobců elektřiny v Evropě.
Aktuální zdražení se v této fázi domácností zřejmě nedotkne. V době pádu tržních cen elektřiny (roky 2013 až 2016) totiž dodavatelé většinou neměnili původní ceníky a zvyšovali si ziskovou marži. Nyní se jim marže opět sníží. Zdražení však může brzy dopadnout na podniky a veřejný sektor, jejichž cena bývá často odvozena od aktuálního vývoje na burze.
Vývoj ceny elektřiny pro příští rok
Zdroj: pxe
Například investor Michal Šnobr, který vlastní několik firem v oboru cestovního ruchu, stavebnictví či maloobchodu, již sníženou ochotu dodavatelů elektřiny zaznamenal. Zatímco ještě v loňském roce se předháněli, kdo nabídne nižší cenu, letos již ochota jít s cenou dolů zmizela. Například elektřinu s dodávkou v roce 2020 již energetické firmy nechtějí dodávat levněji než po 40 eurech za megawatthodinu.
Nejčastějším vysvětlením růstu cen elektrické energie za posledních 11 měsíců je vazba na ceny černého uhlí. Na trhu s uhlím došlo loni k výraznému růstu ceny poté, co Čína omezila vlastní těžbu a navýšila import. Určitý dopad do cen elektřiny má také postupné odstavování starších jaderných a uhelných bloků v Německu i dalších zemích a také akcelerace růstu evropských ekonomik.
Dále čtěte:
