Večeře začala dramaticky. Byl jsem tentokrát pozvaným, ale nevěděl jsem kam. Dostalo se mi pouze informace, že jsem očekáván v Hůrské ulici v Kyjích. Nerad cestuji do míst, kam s jistotou netrefím, a do podniků, které neznám. Přesto jsem po několikerém “kufrování“ onu nenápadnou uličku na rozhraní Kyjí a Hloubětína nalezl a stanul před svým cílem - Hotelem Diana.
Nevelká vila, kde jen vlajky nad vchodem dávají tušit její poslání, v popředí vystavěná zimní zahrada, žádná okázalost. Ani recepce, třpytivá a vyzdobená zrcadly, jejichž počet se mi zdál přílišný, neslibovala nic mimořádného. Až vstup do vlastní restaurace a letmé rozhlédnutí bylo prozřením a já začínal chápat důvody, pro něž je hotel tak dobře utajen. Na tři části rozdělený vnitřní prostor, jehož každá místnost byla laděna do jiného barevného tónu, kterému odpovídalo i vkusné prostření a účelné založení, dýchala útěšnou atmosférou. Potíže z cesty byly zapomenuty, rozpaky z neznámého odváty pohodu dštícím interiérem. Natěšen a žádostiv příštích chvil jsem se jal hledat svou hostitelku.
Našel jsem ji v zimní zahradě u nevelkého kulatého stolu, utopeného v záplavě živých rostlin. Světlé dřevěné ostění, jen nezbytné osvětlení a v podzimních barvách vyvedené prostírání prodchlo místnost teplem a v kombinaci s živoucí zelení květin navodilo hřejivý pocit uvolnění. Číšník mne doprovodil ke stolu a usadil – nevím proč – pod parohy na stěně. To byl ale jediný akt, který během celého večera zamrzel. Studium jídelního lístku nastartovalo dvě hodiny veskrze příjemného gastronomického večera.
V jídelníčku, bohatém na krmě lákavé a lákavější, bylo těžké si vybrat. Trvalo nám to dlouho a obsluhující, mimochodem po celou dobu večera profesionálně pozorní a s přesně dávkovanou úslužností, nakonec přispěli radou, na jejímž základě jsme konečně sestavili svá menu.
Pod vlivem doporučení mé mlsné kolegyně, znalé zdejší kuchyně, jsem složil pořadí svých chodů takto. Po kulajdě s křepelčím vajíčkem přišly na řadu grilované ústřice se slaninou, jako hlavní chod bažant na hroznech s vlašskými ořechy a kroketami a na závěr hruška v karamelu. Od mé protistrany u stolu si číšník poznamenal následující objednávku: uzeného lososa z Bergenu, jelení medailonky na ostružinách a malinách se smaženými brambůrkami a konečně buchtu podle maminky - patrně šéfkuchařovy.
Během nedlouhé přípravy jídel jsme oba plnými doušky vstřebávali poklid večera v prostředí, skýtajícím pohodlí a radost. Nevtíravý, všímavý personál, hudební „pecky“ šedesátých let, nehlasitě se linoucí z reproduktorů, a ostré, smysly alarmující aperitivy spláchly zcela všechnu moji počáteční ostražitost. S polévkou stoupla moje nálada o další dva schody. Horká a vonící, té správné konzistence a s nepřehnaným množstvím kopru byla jako z kuchyně našich babiček. Vyjedl jsem ji do poslední kapky. Stejně se vedlo lososu na talíři před mojí partnerkou. Byl čerstvý, jak to jen ve vnitrozemské zemi lze, velejemně vyuzený a provázený střídmou, velmi však působivou oblohou. Netrpěliv jsem čekal na ústřice, zvědav, kterak se s nimi kuchař popasoval. Nutno říci, že znamenitě. Velikosti „XXL“ ležely ve svých ulitách doprovázeny kousky vypražené slaniny, která jemnému masíčku dodala tělo. S vlastní vodou, plnou tónů moře a chaluh, doplněnou sójou, možná o čárku více, než by se slušelo, vytvořily bohatou a velice rafinovanou chuťovou variaci. Ta, forsážovaná jemným „vlašákem“, podráždila mou trpělivost a já dychtivě očekával hlavní krmi večera. Uždibuje křupavé, čerstvé pečivo jsem citelně postrádal jediný nedostatek v založení, nepřítomnost pečivového talířku. V obsáhlém kuvéru bylo kromě jiného k dispozici několik zajímavých druhů olivového oleje, který bych býval tak rád okusil, bez talířku však vždy ukápnu na ubrus. Vysvobodil mne číšník, gráciézně založivší na pohled vábný chod. Celá čtvrť ptáka, umně na mnoha místech protknuta slaninou, čněla z temné a husté, omamně všemi vůněmi lesa hýřící hladiny „divoké“ omáčky. Ze salátů dvou barev opět do tlumených valérů ročního období komponovanou garniturou, kde plátek pomeranče „zahrál“ krvavé večerní slunce, byl talíř dokonalým pokrmem i pro zrak. Oči prosily „ihned se do toho pusť!“, poslechl jsem tedy. Exploze, která vypukla v mých chuťových pohárcích, byla složena z tolika prvků a tak vzácně byla vyvážená, že je těžko ji popsat. Maso, jemné a výpekem slaniny zvláčnělé a křehoučké, doprovázené sebevědomou, ale do správných mezí doladěnou omáčkou, bylo znamenitým soustem. Lesní chuť ozvláštňovaly hrozny a výraznějším prvkem v ní byla jadrná stopa ořechů. Odnaproti se ozývala chvála stejně hojná, jenom snad kuchař v jedné chvíli nevyužil pravidla „přiměřeně“ pro množství koření a maso, požito samotné, mělo z něj trochu výraznější „plášť“. Škoda jen nepředehřátých talířů, jídlo zchladlo dříve, než mohlo být pozřeno. Z vinného lístku, obsahujícího dostatek informací o nabízených vínech, dlouho jinde neviděný, jsem zvolil Frankovku z Bavor a nespletl jsem se. Umocnila svou hladivou silou každé sousto o notný kus výše.
Potom přišly na řadu dezerty, které podtrhly, alespoň v mém případě, celý výběr. Jemnými chutěmi „nastrojená“ hruška, ne rozměklá a plovoucí v karamelovém jezírku, byla lahodným závěrem. Po ní zbylo místo už jen na malinkou kávičku a brandy.
Tento po všech stránkách potěšující večer přišel na 1873 korun a byl pro mne poučením, že i mimo osvědčené čtvrti a podniky zvučných jmen lze prožít kulinářský zážitek vysokého standardu.
Hotel Diana u Kuchařů
Hůrská 12, 198 00 Praha 9-Kyje
Tel.: +420/26661 0060, 28186 7206, 28186 9208, fax: +420/28186 8351
e-mail: kuchar@mbox.vol.cz
http://www.hoteldiana.cz
Otevírací doba: pondělí–neděle 11.00–23.00
Počet míst: zimní zahrada 22, restaurace 18, malý salonek 9, velký salonek 15, letní zahrada 16
Druh kuchyně: česká, se zaměřením na zvěřinu a středomořská
Přijímané platební karty: všechny používané včetně elektronických
Jídelní lístek: angličtina, němčina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
Země původu nabízených vín: Argentina, Austrálie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Chile, Itálie, Španělsko
Hodnocení restaurace:
Atmosféra: pohodlí, estetika 10 bodů z 10
Prostírání: 9 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku: 10 bodů z 10
Chování personálu: 10 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů: 18 bodů z 20
Celkem: 57 bodů ze 60
Výběr z jídelního lístku:
Zvěřinová paštika s brusinkami 79,-
Bujabéza 499,-
Kachní nudličky v sójové omáčce 89,-
Jehněčí po provensálsku se špenátem a lokšemi 249,-
Kanec po lesnicku se švestkami a mandlemi, krokety 249,-
Provensálské nudle s uzeným pstruhem a gorgonzolou 249,-
Křepelky pečené na másle s chlebem 299,-
Halí, belí, kachna v zelí 299,-
Modrohlav s krevetami na houbách, zeleninová rýže 299,-
Paella 349,-
Palačinka se zmrzlinou 89,-
Výběr z vinného lístku:
Champagne Heidseck Monopole Blue Top Brut 1399,-
Veltlínské červené ranné-kabinet 0,7 ´99/Mikros Dolní Dunajovice 299,-
Sauvignon-Sémillon Flerieu Heritage ´98/Lurton 599,-
Chateau La Louviere-Grand Vin de Graves ´97/Pessac Léognan 1799,-
Tavel AOC Les Eglantiers ´01/Laurent Charles Brotte 599,-
Frankovka-pozdní sběr 0,7 ´99/Tanzberg Bavory 399,-
Cabernet Sauvignon Premium Reserve ´96/ Domaine Boyar 399,-
Pavillon Cardinal Saint Émilion AOC ´97/Robert Giraud 699,-
Chassagne Montrachet Rouge ´96/ Lupé-Cholet 1199,-
Cabernet Sauvignon Reserva ´99, Gran Araucano/Lurton 1499,-
Summus Sant´ Antimo ´98,´97/ Castello Banfi 1999,-
