Králíka je nejlépe zapíjet jablečňákem
Z malé zvěřiny se do anglické kuchyně pomalu vrací divoký králík. Na delší dobu téměř zmizel, nebyl pokládán za dostatečně sytého ani labužnického. Teď se objevuje znovu hlavně v pubech v turisticky atraktivních vesničkách. A bývají to skutečně králíci ulovení čerstvě a lokálně. Po anglických polích, lesících, loukách a křoviskách jich pobíhají tisíce, radost se na ně dívat a málem o ně zakopávat, když třeba sbíráte houby. Dlouho je nikdo nestřílel a nejedl, tak se množili natolik, že si můžete toho svého čerstvého skoro chytit za uši. Kdo se trochu prošel po anglickém venkově, ví, že svůj vlastní pub má téměř každá vesnička. Některé jsou hodně starodávné, všechny jsou z dob, kdy posedávání v pubu byla významná společenská událost, při níž si mohli farmář, kovář a příštipkář popovídat s pošťákem a vikářem a zahrát si s nimi oblíbený hospodský sport – házení šipek na terč.
Ty bylo v dobách, kdy pití bylo ještě levné a pilo se po rundách. Tedy ne každý svoje jedno či dvě piva jako dnes, nýbrž každý musel otočit tolik svých regulérních nápojů, kolik se sešlo parťáků. Když se lidí sešlo deset, každý jednou zaplatil za všechny. Pro hospodského to bylo velké dobrodružství. Musel totiž znát pravidelný nápoj každého štamgasta, protože všichni si objednávali slovy:
„The usual, Bob.“ Tedy to svoje obvyklé.
A teď si představte, že vás tam stojí deset a objednáváte u Boba:
„The usual all around.“ Tedy celou rundu obvyklých každého.
Nic se k tomu nejedlo, hlad se pokládal za zbabělost. Tu a tam nanejvýš nějaké ty bramborové lupínky nebo pražené oříšky.
Bývalo to fair, dokud všechny drinky byly přibližně stejně levné. Jak ale vláda po vládě zdaňovala alkohol, tvrďáky se zdražovaly rychleji než pivo, takže na rundách nejvíc vydělával ten, kdo pil single malt whisky, na úkor toho, kdo pil jenom pivo. A tak vláda nelenila a dala se i do zdaňování piva, až pinta piva dohnala gill whisky. Dnes je to všecko tak drahé, že už si rundu pro deset lidí nemůže nikdo dovolit, tak si každý kupuje svoje vlastní pití a zopakuje si ho tak nanejvýš třikrát. Víkendoví výletníci si mohou troufnout nanejvýš na dvě pinty piva, aby nepřekročili povolených 0,8 promile, kdyby je při jízdě domů chtěl nějaký policajt zastavit a donutit k fouknutí.
A tak hospodským nezbylo než začít hosty krmit a dnes by se bez teplé kuchyně neuživili. Většina venkovských pubů se přeměnila v restaurace s tím rozdílem, že vás stále nikdo neobslouží a musíte si pro všechno přijít sami k pultu.
No, a díky tomu si všude můžete dávat tradiční roasts a pies a leckde i toho nově populárního králíka. My si ho uděláme na cideru čili jablečném víně. Ostatně už by zas někdo měl honem začít dělat český jablečňák ve velkém, než český trh zaplaví cidery z Anglie, Normandie a Bretaně. Jakmile cideru jednou přijdete na chuť, stane se vám vítanou alternativou pro chvíle, kdy se nemůžete rozhodnout, zda máte chuť na pivo, či na víno. V Anglii i ve Francii mu holdují hlavně ženy. V severní Francii je jediným správným nápojem k normandským a bretaňským palačinkám zvaným crépe a gallette. A ze všech nápojů je na něm nejvýhodnější to, že se dá pít s jídly slanými i sladkými, tedy i k těm vašim meruňkovým knedlíkům, palačinkám a ke štrúdlu. Dokonce i k některým sýrům: v Anglii se pije běžně například k čedaru, v Normandii i ke camembertu. Za horkého léta dobře vychlazený je svěžejší než vinný střik a podobně mírně alkoholický. Běžné cidery mají okolo pěti procent. Politicky bych jej bez váhání zařadil na pravici.
Takže: Wild rabbit in cider je velice jednoduchý a začíná rozporcováním králíka na běžné porce. Ty lehce omoučíme, osolíme a opepříme, osmahneme dohněda na rozpáleném oleji a odložíme. Do pánve mezitím dáme lehce do změknutí smažit nahrubo nasekanou cibuli, promícháme do ní trochu mouky na jíšku, dolijeme kuřecím vývarem (ať už dříve udělaným z vařeného kuřete nebo z Vitany rozmíchaným) a jablečňákem. Dobře promícháme a uvedeme do varu. Do vařící omáčky opět vložíme králíka, snížíme oheň, pánev přikryjeme víkem a dusíme půl druhé hodiny až do změknutí. Maso vyndáme, do omáčky vmícháme trochu smetany, maso vrátíme a necháme ještě několik minut dohřívat. Nejlepší přílohou je bramborová kaše a nezapomeňte na další dvě vařené zeleniny, jako třeba tradičně mrkev, petržel, celer nebo kapustu nebo i moderněji brokolici. Pijeme – samozřejmě – jablečňák.
Rabbit with garlic and thyme čili králík na česneku a tymiánu. Rozporcovaného králíka osmažíme ze všech stran na předehřátém oleji a odložíme. Do oleje přidáme několik celých stroužků česneku, pak štědrou nálož čerstvého tymiánu, bobkový list, trochu rajského protlaku a jarní cibulky, nakrájené přibližně na pět centimetrů délky, osolíme a opepříme. Chvilku smahneme, pak zalijeme bílým vínem, uvedeme do varu, dobře promícháme, vrátíme tam králíka a dusíme do změknutí.
