O Kadani nebyla řeč náhodou. Do „chytrých“ zakázek se pouští často a jedna z nich, konkrétně na dětské hřiště, skončila vloni u Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Lze ji použít jako modelový příklad toho, jak se veřejné zakázky budou v Česku měnit. Právě nyní se totiž této novince, která přichází z Evropy, staví mantinely. Pro Kadaň to nebyla od antimonopolního úřadu dobrá zpráva, ale pro všechny následovníky ano. Ukázalo se, že když povinnost zaměstnat absolventy ulpí na vítězi zakázky, půjde o chybný krok. Podle úřadu musejí být podmínky uvolněny tak, aby nezaměstnané mohl najmout i subdodavatel zakázky, protože jde o to naplnit smysl společenského prospěchu, tedy pustit do práce nezaměstnané absolventy.
Úřad ale vyslal zároveň průlomovou zprávu. „Zákon dává možnost uvést v zadávacích podmínkách též požadavky týkající se zvláštních podmínek na plnění veřejné zakázky, a to zejména v sociální oblasti, v oblasti zaměstnanosti nebo v oblasti životního prostředí,“ uvedl NKÚ. Jinými slovy řečeno odpovědné zakázky jsou podle NKÚ v pořádku a mají volnou cestu.
Kadaň není jediným městem, které k podobným aspektům přikročilo. Existují i příklady z Havlíčkova Brodu, Kolína a dalších desítek měst. Trend tlačí i vláda. Vloni v červenci svým usnesením schválila pravidla pro odpovědné zakázky a zároveň doporučila úřadům, aby se jimi řídily.
Zvlhlý prach a kocovina: etické investice vynášejí víc než zbraně a alkohol
V širším měřítku nejde o výčet zakázek v jednotlivých městech a vlastně ani o vůli vlády. Jde o to, že trend jde napříč celou Evropou a ti, kdo mají palec na státních miliardách, budou muset přemýšlet jinak. Zapojovat zelené aspekty, nezaměstnanost, lokální dodavatele a podobně. Budou muset přitom balancovat v mezích, které se nyní stavějí.
Slováci táhnou
Slovensko jde v tomto trendu ještě dále. Přímo do zákona o veřejných zakázkách napsalo, že státní instituce, které vypíší ročně více než deset zakázek, kromě těch s nízkou hodnotou, musejí v nejméně šesti procentech z nich použít sociální hledisko coby podmínku zakázky nebo tyto aspekty zohlednit při hodnocení zakázky. Obě věci jsou samozřejmě možné už i v Česku, nicméně přidělování bodového hodnocení za „dobro“ je ještě velmi neukotvenou disciplínou.
Nová pravidla jsou také zajímavá v tom, že umožňují balancovat na hraně, která je pro antimonopolní úřad jinak velmi citlivá. Jde o dělení zakázek. To, co jindy neprochází jako účel, který má zvýhodnit konkrétního dodavatele, je v oblasti odpovědných zakázek vnímáno jinou optikou. „Rozdělení veřejné zakázky na části je jedním ze způsobů, jak může zadavatel podpořit účast malých a středních podniků, včetně sociálních podniků, v zadávacích řízeních,“ uvádí ve svých materiálech ministerstvo práce a sociálních věcí.
O jaké peníze se hraje, napovědí čísla objemu veřejných zakázek. Jen vloni je stát zadal za více než 351 miliard korun.
Pokud by v Česku platily slovenské regule, hned 21 miliard z toho by muselo jít podle nových pravidel. Rozdělování zakázek podle zelených nebo sociálně odpovědných regulí se Česko teprve učí, trend ale bude posilovat. Pozornost se totiž upírá k Londýnu. Proč? Tamní olympiáda v roce 2012 byla největším evropským příkladem svého druhu a autor tohoto plánu Shaun McCarthy v září vystoupí v Praze, aby odpovědnost ve veřejných zakázkách tuzemské zástupce státní správy naučil
Konferenci bude pořádat ministerstvo zemědělství a ministerstvo práce a sociálních věcí. Právě ono si vzalo rozvoj zakázek v Česku za své. Samo jde také příkladem, i když zákonné podmínky, tak jako na Slovensku, nyní nepreferuje.
Tak či tak, ve státním hospodaření se otevírá nový prostor a bude důležité sledovat, jak dělení státních zakázek dopadne.
Přečtěte si také: