Od roku 1992 pracuje Karel Křivan v reklamě a PR. Je spoluzakladatelem jednoho z prvních creative shopu v Česku, nyní pusobí jako PR konzultant. Specializuje se na personální a politické PR,v komerční oblasti pracuje dlouhodobě pro farmaceutické firmy a prémiové značky alkoholu. Pravidelně publikuje v tisku.
Autor: Zuzana Šmajlerová
Lze se PR jednoduše naučit, nebo je to věc praxe?
Nejdříve si pro potřeby tohoto rozhovoru zužme PR jen na komunikaci s médii. Na škole by se měl člověk naučit obecný přehled, o skutečné práci se tam většinou mnoho nedozví. Pro každého, kdo se PR chce živit, je ideální po škole nastoupit do nějaké PR agentury a mít štěstí na dobrého šéfa. Mladý člověk může přinést do každého týmu nekonvenční myšlení a odvahu k novým řešením. Vzdělání je proto důležité. Kdo se chce živit ovlivňováním médií, ten by měl mít široký obecný rozhled a musí se vzdělávat stále. Ale skutecně, ne formálně. Právě to mi dnes u mnohých „specialistů“ z PR agentur chybí. Jen s teoretickými marketingovými rychlokurzy, byť se to nazývá fakulta, kvalitní PR nezvládnete.
Lze akceptovat etické normy PR oboru v ceské praxi?
Dobré jméno u novináru je to nejduležitejší, co PR konzultant má. Takže musí mít nastavené normy jednání. Protože i zde platí, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Urcité standardy chování by mel mít píárista nastavené nejen proto, že jsou „košer“, ale predevším proto, že jsou efektivní.
Muže úspešný konzultant opravdu dodržovat všechny etické normy?
Etické normy chování jsou velmi duležitou soucástí charakteru, podstaty každé spolecnosti, znacky, jednotlivce. Mnohdy ale hrajete proti konkurenci, která nedodržuje žádná pravidla a ješte jí to u nekterých médií prochází. To vás pak samozrejme svrbí ruce. Platí, že PR konzultant hájí zájmy klienta v médiích. Tecka. Dobrý PR konzultant je predevším bojovník, až poté filozof. Pro klienta je důležitý výsledek, nikoliv „umělecký dojem“.
Je vlastní politický názor v politickém PR na škodu?
Není. Patřím k naivům, kteří si myslí, že vlastní názor je přednost. V politice, v byznysu, v živote vůbec. Nenechme se rozhodit zdánlivým nástupem věku průměrných. Moje zkušenost je, že když dojde na „lámání chleba“, zůstávají v aréně stejně jen skuteční hráči. A to proto, že mimo jiné mají silný vlastní názor.
Čím se liší klienti politici od klientů obchodníků?**
Já bych klienty nerozděloval podle oboru působení, ale podle toho, jak jsou empatičtí vůči světu médií, jakou mají ochotu učit se spolupráci s novináři. Politici, s kterými jsem měl co do činění, znali mediální svět mnohem hlouběji než klienti z komerční sféry. Chápali jeho vliv a věděli, že ve vztahu s novináři tahají za kratší konec. Takže moje zkušenost je, že politici jsou poučenější klienti než obchodníci. Ale v PR neexistují jednoznačné pravdy, takže třeba hned zítra budu vyveden z tohoto omylu.