Menu Zavřít

Docela důležitá fraška

16. 4. 2004
Autor: Euro.cz

Evropští poslanci Pavla Teličku nešetřili

Z hlediska složení Evropské komise neměla tahle slyšení valný význam. Všichni to věděli a všichni to říkali. Evropský parlament je také nebral stoprocentně vážně, soudě podle stále slabší účasti při odvíjení šňůry kandidátů. Nikdo si nedovedl představit, že by se dva týdny před historickým rozšířením EU opravdu „zatopilo“ některé z těch osobností, jež ve svých zemích tento důležitý krok ztělesňují. Tím spíš, že nastupují vlastně jen na jakousi půlroční stáž a ne-li všichni, tak většina z nich se v září dostaví znovu, tentokrát už „doopravdy“.
Ale přesto. Nováčkové budou v Prodiho komisi šest měsíců hlasovat a rozhodovat. Dostanou spoluodpovědnost za resorty, v jejichž čele stojí komisaři, ke kterým byli přiděleni. A už z výše zmíněného symbolického důvodu bylo třeba zachovat rituál, který je jednou z významných prerogativ Evropského parlamentu (EP).

Vyvětrat na veřejnosti.

Šlo však hlavně o to poprvé tři dámy a sedm pánů vyvětrat na veřejnosti, podívat se, co jsou vlastně zač, vystavit je deštíku poslaneckých otázek, proklepnout jejich znalost cizích jazyků. Prověřit jejich pohotovost. Hloubku a provázanost znalostí. Případně i smysl pro humor. Lze si docela dobře představit, že se budoucí předseda příští Evropské komise (EK) celkem rád podívá na záznam z těchto slyšení. Nebo se aspoň zeptá vysokých úředníků EK. Sedělo jich tam dost.
Výslech Pavla Teličky se ostatním trochu vymykal, a to z několika důvodů. Ochrana zdraví a spotřebitelů patří k
pubertálním politikám EU a o její pupínky se stará militantní skupina poslanců EP, harcovníků utužených mnoha boji s mocnými podniky a lhostejnými státy, které zastupují zase jiní harcovníci. Je to problematika na hranici evropské a nadnárodní pravomoci, a tudíž neustále horká. Přítomní českého vetřelce nijak nešetřili. Prali to do něj detailními otázkami.

Našprtaný komisař.

Jak hodláte řešit otázku přepravy hospodářských zvířat, tázal se zelený Holanďan Alexander de Roo, jaké přestávky na odpočinek byste pro ně navrhoval? Adept se trochu zamotal do platných a navrhovaných časů, ale vyvázl se ctí, bylo vidět, že se to učil.
Potěšil protikuřáckou kliku, když vykládal, jak nesnáší, když mu někdo v restauraci čudí pod nos. Vzápětí ji však rozladil názorem, že zákazy kouření by si měly státy zavádět doma samy, bez vměšování unie. Zasvěceně informoval, že Česko připravuje zákon, který odstraní klecové postele dosud používané v ústavech pro duševně nemocné.
Drsně pak podotkl, že nepovažuje za problém zavřít české potravinářské provozy, které nesplní evropské hygienické normy. „Byly velmi dobře a včas informovány. Měly možnost požádat o přechodná období. Pokud neplní předpisy, učiní rozhodnutí české orgány a Evropská komise podle své odpovědnosti.“

Bojoval, i když nevěděl.

Působil klidně, informovaně, vyrovnaně, ale i zaníceně. Když nevěděl, řekl, že neví, což bylo posléze vysoce kvitováno. „Telička není z těch, kteří by snadno přiznali, že něco nevědí,“ komentovala to jedna poslankyně, která však nechtěla být s tímto citátem spojována. Zdálo se, že jistá útočnost byla vyvolána jak Teličkovou pověstí bojovníka, tak jeho sebevědomím.
„Budu možná nejmladší komisař, nepovažuji se nicméně za komisaře juniora nebo za jakéhosi baby komisaře, což už jsem také někde slyšel,“ prohlásil hned v úvodním desetiminutovém projevu. Vedle asertivity tím prokázal i smysl pro humor a hlavně pro dokonalý výrok, který se přesně hodí na titul do novin. „Nejsem baby komisař.“

Žádné národní zájmy.

Skutečně není, zatím aspoň na papíře. Ví, co se patří. „Nástupem do funkce komisaře bych přestal vnímat svou úlohu v prosazování národních zájmů svého státu, protože bych přestal být jeho představitelem,“ ujistil v písemné odpovědi na dotazník. Nepřipsal k tomu, že se vyjadřuje jako člověk, jehož delší než půlroční působení v EK závisí stále ještě na souhře vůlí české politické reprezentace.
„Zdržel bych se veškerých činností neslučitelných s mými povinnostmi a učinil bych veškerá potřebná opatření, abych při výkonu svých povinností předešel střetu zájmů,“ popisoval svou budoucí nezávislost. Hájil ji až do hloubky svého soukromí, když poslancům vysvětloval, že nepotřebuje být v žádné stranické „škatulce“, aby mohl dobře dělat svou práci. I tím se lišil od budoucích kolegů, i když ne ode všech. Dovolával se ostatně příkladu francouzského komisaře Pascala Lamyho, který se vyšvihl do vysoké funkce po technokratické, nikoli stranické kariéře.

bitcoin_skoleni

Fajmon byl spokojen.

Přišla-li řeč na velké otazníky, na které EU právě hledá odpovědi, nesnažil se Telička vždycky hladit většinové poslance ve směru srsti. Peterovi Liesemu z německé CDU připomněl, že Turecko bylo jednomyslným rozhodnutím všech členských států v prosinci 1999 na nejvyšší úrovni označeno za kandidáta členství v EU. Jeho přistupování tudíž už začalo. Nyní jde o to, a pouze o to, zda splňuje kritéria pro zahájení vstupních rozhovorů. Jako člen komise se hodlá angažovat, aby její podzimní zpráva o Turecku byla co nejhodnotnější.
Poslanec ODS Hynek Fajmon, pozorovatel v EP, byl spokojen s Teličkovou odpovědí na otázku stran společné zemědělské politiky. Bylo mu řečeno, že její reforma zdaleka neskončila, musí pokračovat, což zdaleka není názor například francouzských poslanců. Osten kritiky se ozval i v Teličkově názoru na příští rozpočtový rámec EU (2007-2013). Souhlasí sice s požadavkem Evropské komise zachovat strop výdajů na 1,24 procenta HDP, nepovažuje však stanovování čísel za dobrý začátek. Lepší by podle něj bylo napřed se dohodnout, co chce EU dělat, sestavit seznam priorit a pak uvažovat, kolik to bude stát.

KSČ, KGB a NDR.

Fajmon však určitě nebyl sám, kdo považoval za výrazný Teličkův hendikep povinnost odpovídat na otázku britské
konzervativní poslankyně Caroline Jacksonové ohledně jeho někdejší stranické příslušnosti. Byla to však skutečně
kontraproduktivní epizoda? Více než standardní odpověď, která se nijak nelišila od toho, co Telička na toto téma už vícekrát řekl médiím, zaujala debata, kterou Jacksonová rozpoutala uvnitř poslaneckých řad parlamentu.
Španělský socialista Manuel Medina y Ortega jí vyčetl, že vznáší obvinění bez znalosti okolností diktatur, a přitom ve
vlastním klubu klidně sedává po boku někdejších členů Frankovy fašistické strany. Připomněl, že Španělsko dokázalo otočit list, a navrhoval, aby to Evropa udělala také.
Podobně pohovořil i německý poslanec Jürgen Schröder (CDU). Jeho názor je zajímavý, protože pochází od pravicového politika, znalce Česka a pamětníka NDR. Považuje za „pokrytecké“ hanět člověka za někdejší řadové členství ve straně, přátelí-li se nejvyšší němečtí politikové s bývalým sovětským komunistickým vůdcem Gorbačovem a tykají-li si s bývalým důstojníkem KGB Putinem.
Karel Barták, ČTK, Brusel

  • Našli jste v článku chybu?