Evropská vesmírná agentura (ESA) plánuje vyhlásit soutěž na vývoj speciální kosmické kapsle, která má v budoucnu přepravovat náklad na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zpět. Zcela nová loď se má na svoji první výpravu vydat už za pět let, tedy v roce 2028.
Důležitou novinkou pro celý kosmický průmysl je ale především skutečnost, že výrobce kapsle ji bude provozovat na komerční bázi. To představuje velký posun oproti současnému způsobu, kterým ESA obvykle přistupuje k podobným projektům. Vítěz soutěže od agentury získá finanční příspěvek na vývoj a technickou podporu a po zprovoznění kapsle bude zajišťovat lety, které si u něj ESA objedná.
Pokud bude navíc celý projekt úspěšný, hodlá ESA plavidlo vylepšit tak, aby mohlo na oběžnou dráhu vynášet také astronauty. I tato služba by přitom měla fungovat na principu komerční objednávky. „Nechceme, aby kapsle byla jen slepou uličkou. To znamená, že se může v budoucnu vyvinout v loď pro posádku nebo může sloužit třeba k cestě na Měsíc. Vše ale závisí na rozhodnutí členských států,“ řekl BBC generální ředitel ESA Josef Aschbacher.
Evropa zaostává u soukromých investic
Model zadávání zakázek komerčním subjektům se dobře osvědčil americké vesmírné agentuře NASA. Ta dříve vlastnila a provozovala všechna vesmírná plavidla, po vyřazení svých raketoplánů se ale rozhodla svůj přístup zcela změnit. Úřad začal hledat poskytovatele, u nichž si místa v lodích objednává podobně jako klasické letenky.
Na tomto principu už dlouhou dobu funguje třeba společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, jež se pro NASA stala hlavním dodavatelem vesmírných letů. ESA se nyní pokusí tento model, který už mnohokrát vedl k rychlejšímu a levnějšímu vzniku nových vesmírných technologií, replikovat.
„K zahájení podobných soutěží jsou potřeba veřejné finance. Ty ale posléze přitahují investory, kteří vkládají své peníze do soukromých vesmírných společností, což je přesně to, čeho chceme docílit. Veřejné výdaje na vesmírný průmysl jsou totiž v Evropě zhruba stejné jako jinde ve světě, zaostáváme ovšem na straně soukromých investic,“ uvedla Anna Christmannová, která má v německé vládě na starost oblast letectví a kosmonautiky.
Zdá se přitom, že by neměl být problém, aby ESA našla vhodné soukromé partnery přímo na starém kontinentu. Své vlastní projekty na vesmírné kapsle totiž vyvíjí hned několik evropských společností, jako je třeba The Exploration Company nebo Rocket Factory Augsburg.
ESA se chce zaměřit i na satelity
K přelomovému rozhodnutí o vyhlášení soutěže došlo na pondělním summitu ESA ve španělské Seville. Členské státy se zde také dohodly, že tento přístup chtějí v dlouhodobém horizontu využít i k nákupu raket, s nimiž jsou v současnosti závažné problémy. Vývoj těžkého nosiče Ariane 6 je totiž oproti původním plánům o několik let pozadu a lehká nosná raketa Vega-C je mimo provoz kvůli nedávným poruchám.
Oba projekty si navíc vyžádají další peníze od evropských daňových poplatníků, aby mohly rakety v budoucnu opět fungovat. Jen na Ariane 6 ročně zamíří až 340 milionů eur (asi 8,3 miliardy korun), což se mnohým nelíbí. „I kvůli současným problémům se všech 22 členských států ESA dohodlo, že musíme změnit způsob, jakým budeme pořizovat další nosné rakety,“ shrnul situaci Aschbacher.
Kromě rozhodnutí o zavedení soutěží u vesmírných zakázek se ale summit v Seville věnoval také dalším bodům. Členské státy se například dohodly, že se více zaměří na satelity, jež mají pomoci se snižováním emisí. Data z vesmíru se totiž dají použít třeba k efektivnějšímu trasování letadel, která by díky tomu měla produkovat méně skleníkových plynů.
