Žít zdravě není v dnešní době samozřejmé. Není to ale zároveň nedosažitelná meta, které bychom se nemohli přiblížit. Žít zdravě totiž neznamená dogmaticky dodržovat stovky či tisíce pravidel, které budou svazovat náš život. Častá výmluva, že na zdravý životní styl prostě nemáme čas ani možnosti, dnes už neobstojí.
Žít zdravě není v dnešní době samozřejmé. Není to ale zároveň nedosažitelná meta, které bychom se nemohli přiblížit. Žít zdravě totiž neznamená dogmaticky dodržovat stovky či tisíce pravidel, které budou svazovat náš život.
Častá výmluva, že na zdravý životní styl prostě nemáme čas ani možnosti, dnes už neobstojí. Dodržovat základní pravidla zdravého žití může každý - důležité je mít odvahu změnit některé dlouho zažité návyky a nebát se zkusit něco nového. Základem je zvyknout si na správnou stravu, pohyb, odbourávání stresu a škodlivých návyků - například kouření.
Jídelníček
Tradiční český jídelníček je na ústupu. Zdá se, že si lidé díky působení odborníků na výživu a médií začali uvědomovat, že zdraví prochází žaludkem. Je všeobecně známo, že nesprávné stravovací návyky přispívají k mnoha chorobám. Obezita, srdeční onemocnění, zažívací potíže i některé typy nádorových onemocnění mají souvislost s nezdravou stravou. Ale k takovým onemocněním nedochází přes noc. Mohou se vyvíjet mnoho let bez pozorovatelných příznaků. Zdravějším stravováním se dá výskyt těchto a mnoha dalších chorob ovlivnit. Přitom přechod ke správným stravovacím návykům nemusí být těžký. Bez vůle a odvahy změnit některé staré zvyky však daleko nedojdeme. Zpočátku je třeba dodržovat několik jednoduchých zásad: Snížit celkový přísun tuků, zejména nasycených, a nahradit je nenasycenými. Jinými slovy jíst více čerstvých ryb a drůbeže a méně paštik, uzenin, hamburgerů a podobně. Dále je třeba zvýšit konzumaci potravin obsahujících vlákninu (celozrnný chléb, těstoviny, ovesné vločky a luštěniny). Nesmíme zapomínat ani na čerstvé ovoce a zeleninu - její denní příjem by pro dospělého člověka měl být okolo 400 gramů. Dalším důležitým pravidlem je vyvarovat se rafinovaného cukru a sladkostem z něj (buchtám, dortům, pudinkům). Cukr se dá velmi dobře nahradit medem. Rovněž se solí bychom měli zacházet obezřetně. Na druhou stranu je normální, když čas od času odložíme všechna doporučení a dopřejeme si i nezdravý pokrm. Naše zdraví tento drobný prohřešek unese.
Pohyb
Správným jídelníčkem docílíme toho, že nebudeme tloustnout a budeme se cítit zdravěji. Přesto nám změna stravování nezajistí, abychom se nezadýchali při rychlé chůzi do schodů či jiné namáhavé činnosti. Na to potřebujeme „být fit“ - mít kondici. Člověk v dobré kondici vypadá a cítí se lépe. Má odolnější srdce a lepší krevní oběh. Být fit napomáhá ke snížení krevního tlaku a cholesterolu, kontrole tělesné hmotnosti a snižování stresu, což dohromady minimalizuje nebezpečí vzniku vážných, zejména srdečních, onemocnění. Celkově dobrou tělesnou kondici tvoří tři složky: Vytrvalost, která udržuje srdce a plíce v pořádku, svalová síla a pružnost - tedy ohebnost a pohyblivost. Pro zdravé srdce je nejlepší vytrvalostní cvičení. Tedy pohyb spojený s určitou námahou, který trvá po delší dobu. Může to být buď rychlá chůze nebo běh, plavání či jízda na kole, případně aerobik. Pořádně si zacvičit znamená zbavit se nahromaděného napětí a tedy i stresu. Zlaté pravidlo pro každé cvičení zní: začít pomalu, postupně přidávat a vytrvat. Aby mohlo mít cvičení na organizmus blahodárné účinky, doporučují odborníci cvičit dvakrát až třikrát týdně po 20 až 30 minutách. Důležité je střídat různé typy cviků a aktivity, aby cvičení neztrácelo na zajímavosti a udržela se motivace. Existuje také spousta sportů, které jsou netradiční a doslova nás vtáhnou - golf, jízda na koni, kanoistika, lukostřelba… Do každodenního režimu se dá vsunout i „cvičení“, které nám nezabere téměř žádný čas a dá se provozovat kdekoli: Nic nám nebrání vystoupit z autobusu o pár stanic dřív a zbytek dojít pěšky. Nebo místo výtahu vyběhnout schody.
