Jednání o sestupné marži vyostřilo vztahy mezi lékárníky
Jednání mezi představiteli Grémia majitelů lékáren (GML), Asociace provozovatelů lékáren (APL) a ministerstev zdravotnictví a financí dospělo k dohodě o podobě sestupné obchodní přirážky k výrobní ceně léčiv. Projednávaný model pochází „z dílny“ GLK. Počítá s postupným poklesem obchodní přirážky z 33 procent na léky do 300 korun produkční ceny až na šest procent u léků, kde ceny výrobců překračují pět tisíc. Pásem, po nichž by měla marže klesat, je šest. Vážený aritmetický průměr sdružené přirážky pro lékárny a distributory je 27,6 procenta, o 1,4 bodu méně, než činí současná snížená přirážka, která vyhnala lékárníky do ulic.
Problém nemocnic.
Michal Sojka, šéf kanceláře ministra zdravotnictví a sboru poradců zdůvodňuje souhlas úřadu s touto variantou tím, že nejlépe odpovídá čtyřem klíčovým požadavkům: aby se nezvýšily výdaje zdravotních pojišťoven na léčiva, aby dramaticky nepodražily léky pro pacienty, aby se ulehčilo malým lékárnám a aby to zásadně ekonomicky neohrozilo velké, nemocniční lékárny, a tím pádem i nemocnice. Ministerstvo financí, čtvrtý účastník jednání se však bojí právě o nemocniční lékárny, kterými prochází největší množství drahých léků, a nyní navrhuje, aby nejvyšší sazba činilia 32 procent a nejnižší se zvedla na 15 nebo i více procent. Na tomto postoji ztroskotala jednání minulý čtvrtek. Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Dryml je ale přesvědčen, že do dvou týdnů se podaří dospět ke kompromisu, takže cenový výměr o degresivní marži by mohl být vydán v horizontu jednoho měsíce a celý systém by mohl začít platit od července nebo srpna.
Silný separát.
Dohoda je pozoruhodná proto, že byla uzavřena bez účasti České lékárnické komory. Její vedení v čele s prezidentem Lubomírem Chudobou trvá na tom, že si za jednací stůl s Davidem Rathem nesedne. Jednání GML a APL s ministerstvem probíhala separátně, vedení komory o nich vědělo, ale dělalo, že to neví. Tím se ale samo odstavilo na vedlejší kolej. Nyní představenstvo jedná o situaci, oficiální stanovisko by mělo být přijato v tomto týdnu. Grémium a asociace sice nereprezentují většinu lékárníků, ale mají v rámci komory nemalý vliv. Jde o zaměstnavatelská sdružení, za nimiž je ekonomická síla byznysu s léky.
Grémium majitelů lékáren má asi čtyři sta členů, vlastníků zhruba pěti set lékáren. Dalších dvě stě lékáren, lépe řečeno několik lékárenských řetězců, je sdruženo v Asociaci provozovatelů lékáren. Jejím členem je společnost Europharm ovládaná lucemburským kapitálem, za nímž ovšem stojí nadnárodní distributorská společnost Phoenix, která působí i na českém trhu. Dále společnost Lloyds lékárny, dceřiná firma nadnárodní distributorské společnosti Celesio, jejíž další dcera – Gehe Pharma Praha – je také jedním z tuzemských velkodistributorů. Společnost Česká lékárna, další z členů asociace, je vlastněná napůl svým šéfem Jaroslavem Havrdou a společností Penta, která nyní chystá prodej svého podílu. Pentě patří i menší lékárnický řetězec BRL Center CZ. Pátým členem Asociace provozovatelů lékáren je řetězec Eurolékárna s litevským kapitálem.
Více zájmů.
Jaroslav Havrda, který je i šéfem APL, potvrzuje, že dohoda v posledních fázích jednání závisela na postoji ministerstva financí, které mělo obavy z příliš razantního dopadu nízké přirážky u nejvyšší cenové kategorie léků na hospodaření nemocnic a prosazovalo vyšší sazbu. Říká ovšem, že pokud stát cítí, že by měl svým nemocnicím pomáhat, ať to nedělá prostřednictvím léků, protože to jsou nejdražší peníze. Současná praxe je podle Jaroslava Havrdy taková, že nemocniční lékárny dotují nemocnice. Jenomže aby dejme tomu dostaly dvě stě korun z tisícikorunového léku, je třeba zaplatit z veřejných zdrojů osm set korun, které skončí především u výrobců. Šéf APL je toho názoru že, nemocniční lékárny se tak podílejí na zbytečném zvyšování spotřeby léků. „Obchodní přirážka by jim měla pokrývat oprávněné náklady a přiměřený zisk,“ tvrdí. Na otázku, zda vedení lékárnické komory nemůže chápat jednání GLK a APL s ministerstvem zdravotnictví a financí za zradu, Jaroslav Havrda odpověděl: „Zaujímají divný postoj. Proč by měli mluvit o zradě, když veřejně prezentovali degresivní obchodní marži jako jeden z svých cílů. A jednání je prostředek, jak toho dosáhnout. V jejich postoji se mísí více zájmů. Nejde jen o věcnou stránku.“
Všechny možnosti.
Předseda GML Jaroslav Polách, majitel lékárny U zámku v Dobříši obhajuje postup grémia a asociace tím, že nelze pominout žádnou možnost, jak prosadit oprávněné zájmy lékárníků: „Nechceme narušit jednotu komory a myslím, že ji naše konání ani nenarušuje. Vnímáme ale silný tlak lékárníků na to, že je-li možnost něčeho dosáhnout, je-li šance domluvit se věcně a bez emocí, je třeba jí využít. Degresivní obchodní přirážka, tak jak byla nyní dohodnuta, není ideální řešení, považuji ji však za přijatelný kompromis, který pomůže především menším lékárnám v malých městech a na venkově. Samozřejmě nejde jenom o degresivní marži, ale i o další problémy, jako například liberalizaci prodeje léků obsaženou v nyní projednávaném návrhu zákona o léčivech nebo o regulaci sítě lékáren. V tom jsme s komorou zajedno a jsme připraveni spolupracovat na řešení.“
Pod tlakem.
Česká lékárnická komora povinně sdružuje asi 6800 lékárníků pracujících ve zhruba 2400 českých lékáren. Viceprezidentka komory, majitelka lékáren Medea v Hostomicích a Hrobu u Teplic Leona Štěpková zdůrazňuje, že nejde jen o diferencovanou marži, ale o komplex otázek týkající se lékárenství a lékové politiky. V první řadě je to zákon o léčivech, který nyní prochází ve sněmovně druhým čtením a předseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Jaroslav Krákora ho podle Leony Štěpkové opatřil „zrůdnými“ pozměňovacími návrhy. Pokud jde o degresivní marži, Leona Štěpková po zkušenostech, které má s Davidem Rathem, nevěřila, že by k dohodě mohlo dojít. Model, který je na stole, osobně považuje za podhodnocený, průměrná marže vychází níže než je teď. Oficiální stanovisko ale komora teprve přijme. Lubomír Chudoba byl minulý týden na dovolené, ale před svým odjezdem, když se rýsovalo, že by k dohodě mezi majiteli a provozovateli lékáren a ministerstvy mohlo dojít, týdeníku EURO sdělil, že doufá, že ministerstvo financí splní svou zákonnou povinnost a bude o modelu degresivní marže s komorou jednat.
Leona Štěpková si myslí, že Grémium majitelů lékáren, jehož je sama členkou, mohlo jednat „na základě tlaku některých lékárníků, kteří už nemohou unést současnou situaci, protože mají z lékárny „neziskovku“ nebo jim hrozí ekonomický krach“. I když někteří členové grémia jsou zároveň v České lékárnické komoře, GML i APL jsou podle ní „samostatné, na prosazování ekonomických zájmů svých členů zaměřené organizace a vedení komory si nemůže osvojovat právo jim do toho mluvit“. „I když někteří kolegové mohou mít rozporuplné pocity, vztahy v komoře by to nemělo ovlivnit,“ říká.
Karta Pharmosu.
Ačkoli nikdo ze zainteresovaných nechce v souvislosti se vztahy mezi lékárníky mluvit o napětí nebo dokonce o krizi, z neveřejně vyslovovaných názorů lze usoudit, že situace je dost výbušná. Nebo je snad normální, že vedení komory řekne s arciďáblem Rathem se jednat nebude, ale dvě vlivné lékárnické organizace s ním uzavřou dohodu „na vlastní triko“? O napětí svědčí i dopis, kterým se vedení distributorské firmy Pharmos obrátilo na své akcionáře. Šéfové Pharmosu v něm vysvětlují rozhodnutí jednostranně obnovit dodávky pro tři nejzadluženější fakultní nemocnice (EURO 8 a 9/2006), po němž jsou vztahy mezi Pharmosem a dalšími velkodistributory léčiv na bodu mrazu. Současně tvrdí, že to byli právě oni, kdo získal na ministerstvu zdravotnictví pochopení pro jednání o „takové přirážce, která umožní přežití několika set malých, ponejvíce venkovských lékáren“. Protirathovský krizový štáb a konkrétně lékárnická komora ale prý této možnosti nevyužily, a proto situaci zachraňuje GML.
Pharmos patří do skupiny Česká lékárnická, jejímiž akcionáři jsou lékárníci, vesměs členové komory. Někteří z nich na webových stránkách komory vstřícnost Pharmosu vůči ministerstvu zdravotnictví ostře kritizovali. Šéf České lékárnické Oldřich Fiala je ovšem zase kritikem vedení komory, především Lubomíra Chudoby. Ve vyjádření pro týdeník EURO mu vytkl, že při obhajobě zájmů lékárníků nemá žádoucí výsledky.
