Menu Zavřít

Dokážou toho hodně, ale na koronu jsou krátké, říká o centrálních bankách bývalý představitel Fedu

9. 6. 2020
Autor: Shutterstock

Ve snaze eliminovat dopady způsobené pandemií nebezpečného koronaviru a znovu nastartovat hospodářství svých zemí přijímají centrální bankéři po celém světě řadu stimulačních opatření, které často nemají v historii obdoby. Jenže ani to nemusí nutně vést k zaručenému úspěchu. Alespoň tedy podle bývalého člena Rady guvernérů amerického Federálního rezervního systému Randyho Krosznera.

S ohledem na oznámení Evropské centrální banky o navýšení jejího protikrizového programu PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme) na celkových 1,35 bilionu eur a nedávné ujištění Fedu, který má v úmyslu napumpovat americkou ekonomiku částkou ještě několikanásobně vyšší, to skoro vypadá, jako by se jednotlivé státy snažily vzájemně předhánět v tom, kdo z nich sáhne hlouběji do kapsy a představí masivnější balík na záchranu svého koronavirem postiženého hospodářství.

Podle sedmapadesátiletého bankéře a profesora ekonomie na Chicagské univerzitě nicméně existují chvíle, kdy ani všechny peníze světa nestačí. A současná krize má být údajně jednou z nich. „Centrální banky jsou extrémně mocné, ale virus vyléčit nedokážou, nedokážou odemknout ekonomiky a nedokážou nahradit zpřetrhané dodávkové řetězce,“ řekl Kroszner v rozhovoru pro televizní stanici CNBC.

Jejich zásluhy popírat nechce, zůstává však přesvědčen, že
daleko účinnějším lékem než peníze bude, jak už to tak bývá, onen pověstný čas:
„Centrální banky se mohou pokusit předejít finanční krizi, mohou poskytnout podporu,
která poslouží k překlenutí doby, než se podaří najít novou rovnováhu, ale
než se tak stane, tak to chvíli potrvá a nebude to snadné.“

Efektivní spolupráce

S tím ostatně souhlasí i šéf ekonomického oddělení ve společnosti AXA Investment Managers Gilles Moëc. Hlavní přínos centrálních bank, z nichž mnohé se v posledních týdnech a měsících odhodlaly mimo jiné i významnému snížení základních úrokových sazeb, vidí především v tom, že umožnily vládám dotčených zemí provádět vlastní ekonomická rozhodnutí.

„Myslím si, že dopad monetární politiky na skutečnou ekonomiku je v této chvíli jen velmi malý. Síla monetární politiky spočívá v její schopnosti činit fiskální (rozpočtovou) politiku proveditelnou,“ vysvětlil Moëc.

Pomine krize už během podzimu?

Jak dlouho bude současná pandemie koronaviru ovlivňovat globální hospodářství, se nicméně ekonomové tak úplně neshodnou. Zatímco někteří tvrdí, že by svou délkou mohla dokonce překonat i velkou hospodářskou krizi ze třicátých let minulého století, podle jiných bude její průběh o poznání kratší. Takový názor ostatně zastává i současný šéf Fedu Jerome Powell, který si myslí, že již počínaje třetím kvartálem letošního roku vykáže americké HDP opětovný růst, a to právě díky fungující spolupráci mezi politiky a centrálními bankéři.

MM25_AI

„V tomto případě se vládám a centrálním bankám po celém
světě podařilo zareagovat velmi rychle a velmi účinně. A drží se toho. Takže si
myslím, že všechny tyto věci poukazují na to, že ten pokles bude velmi ostrý.
Měl by to být daleko kratší pokles, než jaký si spojujete s třicátými roky
minulého století,“ řekl před časem Powell televizi CBS.   

  • Našli jste v článku chybu?