Projekt jednoho inkasního místa (JIM) pro výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného stál už Generální finanční ředitelství, ministerstvo financí a Generální ředitelství cel téměř 3,5 miliardy korun, jeho dokončení je ale v nedohlednu a správa daní a pojistného se nezjednodušila. Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že peníze daly na výdaje, které s JIM nesouvisely. Vedení projektu podle NKÚ neplnilo své úkoly, neinformovalo vládu a projekt nekontrolovalo.
Projekt schválila vláda v roce 2008, v ostrém provozu mělo být jednotné inkasní místo spuštěno od začátku roku 2014. Vláda ale pak termín spuštění ještě o rok posunula a poté termín dokončení zrušila, o novém nerozhodla a projekt neukončila.
Jednotné inkasní místo mělo zjednodušit a zefektivnit, tedy zlevnit výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného. Jejich plátce je měl nově odvádět na jediné místo prostřednictvím jediného formuláře a fakticky tak komunikovat s jedinou institucí.
Podle ministerstva financí ale veškerá pochybení spadají do funkčního období předcházejících vlád. Po nástupu ministra financí Andreje Babiše (ANO) bylo nezbytné vzhledem k celkové nedotaženosti a problematičnosti projektu zavedení JIM zrušit, sdělil mluvčí MF.
Neschválené výdaje
Podle kontrolorů vyčerpaly GFŘ, MF a GŘC mezi lety 2009 až 2015 na projekt téměř 3,5 miliardy korun. Úřad prověřil využití 2,6 miliardy korun a zjistil, že peníze putovaly na výdaje, které s projektem nesouvisely. „Vedení projektu navíc tyto výdaje ani neschválilo,“ uvedl NKÚ.
Přes 80 procent prostředků vyčerpalo finanční ředitelství, které z nich hradilo například běžné výdaje
Podle něj přes 80 procent prostředků vyčerpalo finanční ředitelství, které z nich hradilo například běžné výdaje na pořízení, obnovu a údržbu IT zařízení, platy a mimořádné odměny svých zaměstnanců, nákupy a rekonstrukce budov, v nichž finanční orgány sídlí, nebo třeba nákup nových služebních osobních aut. Ředitelství cel zase za peníze určené na JIM nakoupilo například uniformy a opravilo velkokapacitní rentgen.
Přitom informační systém JIM, který měl propojit informační systémy jednotlivých správců daní a pojistného a zajistit tak jejich jednotný výběr, vůbec nezačal vznikat. „Vedení projektu dokonce ani nepověřilo MF či GFŘ, aby na něj vypsalo zakázku, a neexistuje ani kompletní návrh architektury tohoto informačního systému,“ upozornil NKÚ.
Projekt příliš ambiciózní
Řízení projektu měly na starosti rada a řídicí výbor projektu. Rada byla složena z ministrů financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Výbor tvořili zástupci jednotlivých resortů. Podle NKÚ ale v době kontroly nebylo vůbec jasné, kdo ve výboru zasedal, protože na seznamu jeho členů, který MF kontrolorům předložilo, byla jména lidí, kteří už v resortech nepracují.
Za sedm let se rada sešla jen třikrát, výbor pak jen patnáctkrát. „To se přirozeně negativně podepsalo na průběhu projektu,“ poznamenali kontroloři.
Přečtěte si také: Vláda schválila stavbu sídla NKÚ, Babišovi navzdory
Podle kontrolního úřadu byl projekt od začátku velmi ambiciózní, integraci výběru příjmů státu takového rozsahu nemá žádná ze zemí EU.
Českou vládu upozorňovala na rizika spojená s budováním JIM v takovém rozsahu Světová banka už v roce 2008 a o rok později doporučila zřídit speciální úřad jen pro projekt JIM, aby bylo jasné, kdo nese odpovědnost za výsledky projektu. Vláda ani MF se ale tímto doporučením neřídily.
Babišův úřad: Chyby jdou na vrub předchůdců
Podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce současná vláda zrušila realizaci projektu usnesením 2. července 2014. „Veškeré výdaje, které byly od této doby na projekt JIM a související technickoorganizační opatření ze strany Finanční správy vynaloženy, vyplývaly z dříve uzavřených smluv,“ uvedl. Ministerstvo financí už v letech 2014 a 2015 neinvestovalo do nákladů souvisejících s projektem ani jedinou korunu, dodal.
Ministerstvo souhlasí s NKÚ, že projekt byl příliš ambiciózní a především od roku 2008 až do zrušení nedostatečně řízen. Souhlasí i s výtkou týkající se absence nového IT systému, který měl být součástí projektu. Na druhou stranu ale uvedlo, že 3,5 miliardy korun bylo, až na dílčí pochybení zjištěná NKÚ, čerpáno na technickoorganizační opatření, která s projektem souvisela.
Například převedení zhruba 500 pracovníků zdravotních pojišťoven a ČSSZ do Finanční správy a další výdaje související se zajištěním, proškolením a vybavením personálních kapacit, poznamenal mluvčí.
„Přesto, že se nejednalo o vyloženě neúčelné vynakládání prostředků, považuji takovou praxi za nepřijatelnou a netransparentní, neboť souvislost těchto nákladů s projektem, na který byly rozpočtovány, byla nedostatečná a zpochybnitelná,“ uvedl ministr Babiš.
Ministerstvo financí nadále považuje zjednodušení a zefektivnění výběru daní, cel a sociálního a zdravotního pojištění za jeden ze svých hlavních cílů. V červnu představilo projekt Moderní a jednoduché daně. Projekt obsahuje nový IT systém Finanční správy, nový zákon o daních z příjmů, samovyměření a daňový kiosek.
