Připravoval privatizační projekt Filmového studia Barrandov, obchodoval se sportovním vybavením, ví, jak se vyrábějí pneumatiky. A také stavěl supermarkety a lyžoval s Václavem Klausem. Od listopadu bude šéfovat pražskému kongresovému centru s dvoumiliardovými dluhy a třemi stovkami zaměstnanců. V kolosu, který by měl do dvou let připravit na vstup investora, se prý šestačtyřicetiletý Michal Kárník zatím neztratil.
Jako styčný důstojník.
Poslední tři roky působil Kárník ve funkci generálního sekretáře Svazu lyžařů České republiky. Už tam dostal nabídku na pozici šéfa Kongresového centra Praha (KCP). Překvapila ho. Po bouřlivém odchodu ze svazu, kdy odmítl spolupracovat s novým vedením, začal Kárník o ředitelování v kongresovém komplexu na pražském Vyšehradě uvažovat. Po dvou měsících nabídku přijal. „Na pankrácké pláni se na pozemcích kongresového centra připravuje rozsáhlá výstavba. S touto činností mám více než dvacetileté zkušenosti,“ přemýšlí Kárník o otázce, proč jej oslovil předseda představenstva KCP a pražský náměstek Jan Bürgermeister, se kterým se zná pouze povrchně. Možná si ho pražský politik vytypoval na zasedání Mezinárodní lyžařské federace v Miami, na kterém Liberec získal pořadatelství mistrovství světa v klasickém lyžování pro rok 2009. Kárník tam ještě reprezentoval lyžařský svaz. Bürgermeister dokazoval za oceánem podporu Prahy a představil pražské hotely a zázemí. Ze svazu Kárník sice odešel, na přípravě mistrovství se ale bude podílet v organizačním výboru jako koordinátor mezi Prahou a Libercem. „Jmenování Kárníka je prospěšné pro přípravu mistrovství, bude působit jako styčný důstojník mezi oběma městy. Určitě se zamyslíme, jak KCP do přípravy zakomponovat. Je využitelné například pro propagační akce,“ reagoval Roman Kumpošt, expředseda Svazu lyžařů ČR a současný šéf organizačního výboru MS v Liberci, který charakterizoval svého bývalého sekretáře jako velmi schopného a také klidného člověka.
Dvě lásky.
Ještě před kariérou profesionálního funkcionáře pracoval Kárník v oboru, který vystudoval. Ač pochází z právnické rodiny, právu se nikdy věnovat nechtěl. Vybral si stavařinu. „Právo je iluzorní. Já mám rád, když je za mnou něco hmatatelného, když se ohlédnu a stojí za mnou barák,“ říká. Po škole začínal v útvaru investiční výstavby Staveb silnic a železnic. Jak tvrdí, nejvíce zkušeností nasbíral ve Filmovém studiu Barrandov, kde se s Václavem Marhoulem podílel na privatizačním projektu a kde později, už ve společnosti AB Barrandov, převzal správu budov, ateliérů, pozemků a dalšího nemovitého majetku. Odešel v roce 1994. „Nenašli jsem s panem Marhoulem společnou řeč,“ komentuje rozchod stručně. Potom řediteloval firmě Princ pro sport, která je výhradním dovozcem lyžařského vybavení. Obchodování dal po roce vale a vrátil se zpět k investiční výstavbě. Nastoupil do České gumárenské společnosti. Pro kapitálově propojené společnosti stavěl obchodní domy. „Prostavěl“ 400 milionů korun za rok. „Byly to zajímavé roky. Bavilo mě najít dům, nastěhovat do něj 250 lidí, kteří jeden den zaklapli laptop na jednom místě a druhý den jej otevřeli jinde. Mám rád organizování,“ tvrdí Kárník.
Má jasno.
Zkušenosti s řízením lidí sbíral Kárník už na Barrandově. Tam jich měl pod sebou 220. Skončil se 110 zaměstnanci. Jak ale tvrdí, zásadní redukci zaměstnanců ve vyšehradském kolosu nechystá. „Když sem přivedete někoho nového, tak se ztratí. Zaučovat se bude půl roku. Kdybychom najali externí firmu a nepovedlo se, byl by průšvih,“ tvrdí nový ředitel. A okamžitě přichází s řešením: „Náš tým odborníků na provoz objektu bychom mohli nabízet i okolním budovám, aby na sebe vydělal.“ Propouštění zaměstnancům zatím nehrozí, novinky však přijdou. Údržbáři sice nebudou chodit v sakách, ale budou nosit jednotné oblečení. „Chci, aby se zaměstnanci KCP odlišovali od ostatních,“ tvrdí Kárník. Stejnokroje ale nejsou jeho prioritou. V první řadě chce „přefinancovat“ úvěry centra. „Jestliže si společnost vydělá 220 milionů, a ty odnese do banky na splátky dluhů, tak se toho moc neudělá. Po změně dluhové služby půjdou první investice do technologií, aby se dostaly na evropskou úroveň. Potom budou na řadě úpravy interiérů, které jsou samozřejmě poplatné době, kdy vznikaly,“ plánuje Kárník.
Více Alexandrovců.
„Ten barák musí žít. Chci, aby se sem naučili chodit lidi. Náš sál má jednu z deseti nejlepších akustik na světě, ale nehraje se v něm. Když přijeli Alexandrovci, sál praskal ve švech. Musíme pořádat víc takových akcí,“ tvrdí. Hodně si slibuje od plánované výstavby na jižní straně pankrácké pláně, kde vzniknou obchody, restaurace a společenská a sportovní centra. První stavbou, kterou ale bude Kárník organizovat, je přístavba výstavního komplexu ke KCP. Ta by měla být hotova do velkého mezinárodního kongresu cestovního ruchu v březnu 2006. „Hala pohledově rozbije komunistický vzhled baráku, měla by stát za deset měsíců. Počítám, že nám přitáhne další dva velké kongresy za rok, což je zisk 50 milionů korun,“ projevuje se stavař se specializací na investice.
