Společnost AMC Theatres přečkala ledasco. Počínaje velkou hospodářskou krizí z třicátých let minulého století přes druhou světovou válku až po nástup počítačů a rozvoj čím dál oblíbenějších streamovacích služeb typu Netflix či Disney+. Současná koronavirová krize by však už přeci jen mohla být nad její síly.
„V podstatě negenerujeme žádné příjmy,“ přiznala firma podle zpravodajského serveru CNN regulačnímu úřadu s tím, že má „důvodné obavy“ ohledně své další působnosti.
Máte kvůli hrozbě koronaviru strach zajít si v nejbližší době do kina či divadla?
Jen během prvního čtvrtletí letošního roku prý řetězec v důsledku bezpečnostních opatření přišel o částku mezi 2,1 až 2,4 miliardy dolarů (zhruba 50 až 57 miliard korun). Ve své zprávě vedení AMC Theatres uvedlo, že nadále pečlivě sleduje situaci kolem „potenciálního uvolnění nejrůznějších vládních nařízení“, ovšem zdůraznilo, že i kdyby všechna tato omezení padla, ani zdaleka ještě nemá vyhráno, a to z jednoho relativně prostého důvodu: „…Distributoři mohou odkládat vydávání nových filmů do doby, než se opatření uvolní ve větším rozsahu, a to jak doma, tak v zahraničí, což by mohlo naše fungování dále omezit.“
Podobně jako v případě řady jiných podniků ze zcela jiných odvětví trápí největšího provozovatele kinosálů na světe zejména akutní problém s nedostatečnými zásobami hotovosti. Ke konci dubna měl na svých bankovních účtech k dispozici 718,3 milionu dolarů (necelých 18 miliard korun). To firmě dle vlastních odhadů stačí na znovuotevření kin a jejich následný provoz zhruba „do léta či o něco déle“. Co bude pak, je ale v tuto chvíli ve hvězdách.
„Naše další hotovostní potřeby budou záviset, mimo jiné, na načasování kompletního obnovení provozu, vydání filmů a naší schopnosti generovat příjmy,“ dodala společnost.
Číňané dávají kinům vale
Nejsou to však jen americké biografy, které se aktuálně strachují o své další bytí, či nebytí. Pořádně nahnáno mají v těchto dnech i v Číně, kde by v důsledku koronavirové krize mohlo být trvale zrušeno až 40 procent všech zdejších kinosálů. Vyplývá to z průzkumu, jenž si nechala zpracovat Čínská filmová asociace.
Že se taková čísla zdají býti přehnaná? Ne tak docela. Zejména s ohledem na skutečnost, že menší kina s kapacitou do 500 míst podle dostupných údajů přišla za letošní první tři kalendářní měsíce v meziročním srovnání o 90 procent veškerých svých tržeb.
Naučit místní opět chodit do biografu bude náročné, přiznává webu BBC Shaun Rein, zakladatel společnosti China Market Research Group. Důvody jsou prý dva. Prvním je obava z možné nákazy, tím druhým alternativa v podobě levných streamovacích služeb, které se dají pořídit v přepočtu i za dva dolary (cca 50 korun) měsíčně, zatímco lístek do kina za desetinásobek.
„Čínské přehrávače jsou prostě velmi levné, a to často z důvodu toho, že jsou dotovány, jelikož je vlastní velcí internetoví hráči jako Alibaba, Baidu nebo Tencent,“ vysvětluje Rein.
„Kromě obav kvůli chycení nemoci covid-19 se zákazníci nevrátí v brzké době do kin už jen proto, že nabízené digitální služby jsou tak dobré a tak levné,“ dodává s tím, že podle jeho názoru čeká celé toto odvětví „velký masakr“, v důsledku něhož řada provozovatelů „z byznysu odejde“.
