Reálné příjmy českých domácností se v prvním pololetí letošního roku snížily o 1,2 procenta. Výdaje na individuální spotřebu domácnostem v prvním pololetí přitom vzrostly o 2,6 procenta. Vyplývá z Analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností v ČR, kterou v pondělí předloží vládě ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Autor: Luděk Vycpálek
VÝVOJ NOMINÁLNÍ MZDY | |
Rok | Kč/měs |
2000 | 13594 |
2001 | 14750 |
2002 | 15911 |
2003 | 16905 |
2004 | 18025 |
2005 | 18940 |
2006 | 20158 |
2007 | 21621 |
2008 | 23430 |
2009 | 23285* |
*) první pololetí roku | |
Pramen: ČSÚ |
„Největší částí peněžních příjmů domácností byly i nadále příjmy z mezd,“ vypočítává mluvčí rezortu Štěpánka Filipová. Průměrná nominální mzda byla letos v prvním pololetí 23 285 korun a reálný hrubý domácí produkt klesl o pět procent. Inflace pak byla nejmenší od roku 2005, když dosáhla 1,8 procenta. Lidé si také méně půjčovali a začali více šetřit. „Trend zajišťování stále většího objemu výdajových potřeb peněžními půjčkami oslabil, intenzita jejich čerpání domácnostmi se vzhledem k ekonomické krizi poněkud zmírnila,“ poznamenává Filipová. „Zřejmě v souvislosti s nejistotou pravidelné výplaty mezd a zachováním stávajícího zaměstnání v současné ekonomické situaci domácnosti zvýšily, i při menším přírůstku příjmů, stav svých úspor,“ oceňuje mluvčí.
Výhled do budoucna není příliš optimistický. Lze předpokládat, že v posledním čtvrtletí meziročně klesne HDP přibližně o tři procenta. Meziročně dále poroste průměrná míra nezaměstnanosti, která by za celý rok měla dosáhnout osmi procent, uvádí analýza.
„Průměrný čistý příjem člena domácnosti ze sledování na mikroúrovni konkrétních domácností se podle odhadu MPSV zvýší za celý rok o čtyři až pět procent,“ uvedla Filipová. Průměrná mzda by pak měla meziročně vzrůst o tři procenta. Zhruba o jedno procento však meziročně vzrostou spotřebitelské ceny.