Výškový obytný Dům Sluneční náměstí v Praze-Nových Butovicích postavený Metrostavem podle projektu architekta Martina Hlaváčka a jeho ateliéru Hlaváček & Partner není, taktně řečeno, zrovna stavbou, s jakou by se člověk setkával v architektonických časopisech. Jde o celkem obyčejnou sídlištní bytovku, kterou od ostatní zástavby podobného charakteru odlišuje pouze výška. Ale o tu jde. Dům je se svými 84 metry a 20 patry nejvyšší bytovou stavbou v Praze. Při započítání výšky kopce, na němž stojí, je prý též domem se střechou v nejvyšší nadmořské výšce.
Výhled je skutečně impozantní. K architektuře domu lze mít výhrady, tohle však „nemá chybu“. Při jasných dnech bývají vidět dokonce i Krkonoše. Oba byty v nejvyšším patře si také za osmnáct milionů korun koupil jediný kupec, jehož koníčkem je pozorování noční oblohy.
Stavba je členěna do tří částí: třípatrové podloží čtvercového půdorysu, na něj navazuje třináct pater vlastní věže a tu korunuje čtyřpatrová nástavba s kruhovou a obdélníkovou částí. V domě je 178 bytů a 5200 m2 obchodních a kancelářských ploch. V přízemí má mimo jiné vzniknout restaurace a nonstop bar s bowlingovou dráhou. Byty jsou nabízeny ve variantách 1+KK až 3+KK, přičemž většina má vlastní balkon nebo terasu. U bytů ve spodním patře horní nástavby její plocha činí dokonce víc než 100 m2.
Dům trpí všemi nešvary podobných staveb, zejména špatně řešenými dispozicemi a použitím levných materiálů. Majitelé některých bytů si nejspíš užijí hodně radosti, až budou vymýšlet, jak si byt zařídit a přitom si nemuset objednávat nábytek na míru. Ve velkometrážních bytech hořejších pater zase kupující nejspíš čeká přestavba koupelny. Dvacet dva metrů čtverečních může být hezká věc, ne však, když v této ploše chybí sprchový kout a ve vaně se člověk ani pořádně nenatáhne.
V řešení fasády a rozčlenění hmoty stavby je patrná snaha, aby dům nevypadal jen jako „obyčejný panelák“. Jisté zklidnění by asi nebylo na škodu, ale čeští developeři nejspíš vědí, proč staví právě takto. Modernistické krychle se sice vracejí do módy, pokud jde o rodinné domy, jenže v případě bytovek stále ještě funguje cosi jako umírněné podnikatelské baroko. Jak jinak demonstrovat architektonický rozdíl mezi novostavbou a panelákem, když ne tím, že novostavba bude mít aspoň jednu zaoblenou stěnu? O tom je přece celá architektura, že.
