DON QUIJOTE DE LA VLÁDA

Lidé z Capital Z se účastnili privatizačních jednání

Česká vláda minulý týden vášnivě diskutovala o záměru Erste Bank zaparkovat část akcií České spořitelny v holdingu CS–EB. Diskutovala přesto, že Rakušané mají na takový krok právo vyplývající ze smlouvy podepsané s českým státem a naše ministry o svých záměrech pouze dobrovolně informovali. Holding CS–EB totiž vlastní Erste Bank majoritně. Mezi politiky se povídá, že hlavním iniciátorem protitahu měl být ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Ať již to byl kdokoliv, jeho právní povědomí musí být velice nízké. Nebýt vstřícnosti rakouského investora, mohl kabinet vyvolat možná i mezinárodní skandál. Místo vlastnictví správa. Rakouská Erste získala právo na 52 procent akcií v České spořitelně v rámci privatizačního rozhodnutí české vlády z letošního února. Zhruba před měsícem oznámila, že hodlá akcie umístit v holdingu CS–EB. Smlouva s českým státem to Erste umožňuje bez jakýchkoli nesnází. V holdingu má totiž šedesátiprocentní účast, která jí zajišťuje plnou kontrolu. Rakouská banka se přesto rozhodla raději požádat českou vládu o posvěcení svého záměru. Toho se jí však nedostalo. Mluvčí ministerstva financí Libor Vacek říká, že kabinet neviděl důvod schvalovat již schválené. Ovšem hovořilo se o tom, že vládě se přesun akcií spořitelny do holdingu nelíbí, protože se již jednou „spálila , a to v případě IPB a jejího vysunování vlastnických podílů do nově založeného holdingu. Erste v každém případě vládě minulý týden předala informaci o nové upravené variantě. Ta zřejmě počítala, že všechny akcie zůstanou na účtech Erste Bank, ale balík představující 27 procent měl spravovat CS–EB holding. Jeho minoritní akcionář, soukromý fond Capital Z, se přitom měl zhruba deseti procenty podílet na financování celé akvizice. Vláda ale – zcela v rozporu se svým předchozím postojem – odmítla pouze vzít informaci na vědomí a rozhodla o tom, že dokument projedná. Co by nastalo, kdyby s oznámeným aranžmá nesouhlasila, není vůbec jasné. Nakonec k projednání nedošlo. Erste oznámila, že od účasti Capital Z na financování akvizice a využití CS–EB holdingu raději ustupuje. Vyjednavači byli pro. Že obsah smlouvy mezi státem a Erste umožňuje převod akcií (tím pádem zřejmě i pouhého výkonu s nimi spjatých práv) na subjekt, jakým je CS–EB, již potvrdily obě strany. Mluvčí rakouského finančního domu Michael Mauritz však dokonce tvrdí, že česká strana již delší dobu věděla o holdingu CS–EB a nikdo proti němu neprotestoval. Na otázku týdeníku EURO, zda ministerstvo financí, vláda či vyjednavači za českou stranu byli během privatizačních rozhovorů informováni o záměrech umístit akcie do holdingu, odpověděl: „Ano. Ještě před měsícem v této konstrukci neviděli žádný problém. Překvapit vládu nemusela ani přítomnost Capitalu Z. Mauritz tvrdí, že ten projevil svůj zájem o účast na investici do spořitelny až po ukončení rozhovorů mezi Erste a českou vládou. Nicméně jde o významného akcionáře rakouské banky. A zdroje, které se účastnily procesu privatizace, tvrdí, že lidé z okruhu této instituce byli po celou dobu přítomni privatizačním jednáním. Protože Capital Z je navíc renomovanou institucí s ratingem vyšším než Česká republika a spoluvlastní ho například pojišťovna Zürich, Bank of America či Chase Manhattan, není důvod proti jeho přítomnosti v transakci protestovat. Možná by mohli něco namítat ostatní akcionáři Erste, ale to není problém české vlády. Stejně to někdo zbaští. Případ samozřejmě vyvolal řadu úvah na téma, co se za snahou Erste spolupracovat s Capital Z skrývá. Nabízí se především otázka, zda je v silách Erste zajistit transakci z vlastních finančních zdrojů. „Obchod jsme vyjednali sami a stejně tak jej sami můžeme i financovat, tvrdí Mauritz. K důvodům dohody s Capitalem Z dodává: „Je to vynikající znamení, když se soukromý akciový fond zajímá o investici do banky. Řada odborníků přesto poukazuje na fakt, že i největší rakouská banka může mít s tak velkou akvizicí problémy. Koneckonců v průběhu privatizačních jednání musela navýšit cenovou nabídku. A akcionářům se nemusí drahá investice líbit (EURO 1/2000). Právě proto zřejmě chtěla Erste, aby Capital Z vložil do obchodu vlastní peníze, a tím potvrdil, že vyjednaná cena je dobrá. Vyloučit nelze ani angažmá, při němž má Erste spravovat východ Evropy pro někoho, kdo figuruje v Capitalu Z (s tím hodlá podle Mauritze napříště spolupracovat jen v oblasti internetového podnikání). Ostatně v Chase Manhattan pracoval současný šéf spořitelny John James Stack. Pravděpodobnost, že banka rozměru Erste přežije bez partnerství s někým větším, není vysoká. Potom vlivu budoucího partnera Rakušanů stejně česká vláda nezabrání. Zatím se jen připravila o úroky z depozita, na němž čekají peníze na nákup akcií. Peníze na cestě. První splátku za akcie České spořitelny, jejichž cena je celkem 19,38 miliardy korun, zaplatí rakouská Erste Bank 3. srpna. Bude činit 280 milionů eur (zhruba deset miliard korun). Zbývající část měla poslat Fondu národního majetku do konce příštího roku, ale lze předpokládat, že vzhledem k nedostatku peněz, kterým tato instituce trpí, požádá FNM o předčasné doplacení zbylých peněz ještě letos. Tím samozřejmě podle podmínek smlouvy bude muset zaplatit sankční úrok. Peníze za spořitelnu použije fond na úhradu části patnáctimiliardové emise dluhopisů z roku 1995, které maturují k 1. srpnu. Jak týdeníku EURO potvrdil generální ředitel Konsolidační banky Kamil Ziegler, tento státní ústav poskytne fondu na splacení emise půjčku s úrokem stanoveným „za komerčních podmínek . Následně, až na FNM dojdou peníze od Erste, část ze zmíněných financí – deset miliard korun – Konsolidační bance obratem vrátí. Posunutí termínu platby, dané mimo jiné průtahy ve vládě, tak přinese nejen ztrátu z možných inkasovaných úroků při uložení peněz na nějakém účtu, ale i ztrátu z úroků zaplacených Konsolidační bance. Zatím beze změn. Samotný termín zaplacení a převzetí akcií nic nemění na situaci ve spořitelně. Tam už proběhly personální změny iniciované novým vlastníkem. Předsedou představenstva se stal John James Stack. To, že se jeho bývalý zaměstnavatel – Chase Manhattan – nakonec nebude prostřednictvím Capitalu Z podílet na financování nákupu spořitelny, na jeho angažmá nic nemění. „Jeho budoucí práce nebude tímto rozhodnutím nijak dotčena, uvádí Mauritz. Erste ani nepřipravuje žádné skryté novinky v uspořádání spořitelny. V té vznikly transformační týmy, které mají připravit přechod na efektivní banku. Stejně tak se změnil systém řízení. Nyní pětičlenné představenstvo se má časem rozšířit na sedm lidí a spolu s dalšími šesti osobami má tvořit rozšířené nejvyšší vedení. Přerod na holding, mezi českými bankami dnes tolik populární, Erste ve spořitelně podle Mauritze neplánuje. Stejně tak se nepočítá ani s uvedením akcií na nějaké zahraniční trhy.