Vážená redakce, v posledním čísle jste měli zajímavý článek o významu malých podniků v české ekonomice. Nebylo by na místě se s těmito údaji obrátit na naše politiky? A přitom se jich optat, co pro tu polovinu našeho hospodářství dělají. Já mám za to, že celkem nic, nebo si to možná myslí, ale pravda to není.
Není snad oblast malého podnikání, kde by člověk, tedy podnikatel, neměl pocit, že je všechno proti němu. A místo, aby si společnost „malých“ podnikatelů vážila, protože jí přinášejí celou půlku jejího bohatství, pokud se v médiích objeví, určitě to bude v nějakých nelichotivých souvislostech - buď šidí na váze, nebo nepečují pořádně o zvířata, nebo neobsloužili ve své restauraci Roma. Nikdy jsem ale nečetl slůvko uznání za „ustátí“ té neustálé nejistoty: Bude práce, dostanu zakázku, přijdou lidé a samozřejmě na konci: Zaplatí odběratel? S tímhle vstáváte a taky jdete spát, kdo to sám nezkusí, neví, o čem to je. O tomhle naši novináři nic nepíšou a popravdě řečeno, nepíše o tom ani Profit. Zato se často narazí na to, že ti úspěšní mají trochu víc, mohou si postavit dům, jet na drahou dovolenou. A závist, tak typická pro Čechy, je tady. Ale to je právě za to, že na rozdíl od zaměstnanců musí podnikatel prožívat neustálou nejistotu - jak to bude zítra. Snad alespoň vy byste mohli poradit nebo inspirovat, jak s těmito pocity zápolit.
