Menu Zavřít

Doprava!

29. 5. 2010
Autor: Euro.cz

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

MM25_AI

(podtitulek)
Výsledky umožňují sestavit koalici, která zarazí zadlužování a nastartuje zemi k prosperitě

Jiří Paroubek nebude premiérem ani prezidentem, a dost možná brzy ani předsedou ČSSD. O víkendu se mu rozplynul sen o velkém volebním vítězství sociální demokracie. Její voliči pravděpodobně zůstali doma, případně podpořili stranu Miloše Zemana či Johnovy Věci veřejné. A vůbec není pošetilé si myslet, že důvodem nemusely být záměry sociálních demokratů, nýbrž osoba lídra. Porážce levice však očividně pomohl také ekonomický vývoj v Evropě, zejména situace v katastrofálně zadluženém Řecku, kterou musel mít před očima každý český volič jako varovný prst. Volby v České republice jistě ovlivnily i výsledky voleb ve Velké Británii a v Maďarsku, kde před několika týdny jasně vyhrála pravice. Na rozdíl od sociálních demokratů vnesla do volební kampaně myšlenku nezadlužování a volič, možná k překvapení Jiřího Paroubka, na to slyšel. Spokojený může být předseda senátu Bohuslav Sobotka, který inicioval riskantní výměnu na postu lídra ODS. Za odměnu pro politický cit a zodpovědnost by za pár let mohl získat funkci prezidenta republiky. Ukázalo se, že nahradit Mirka Topolánka Petrem Nečasem byla dobrá volba. Možná že skupina mladých politiků ČSSD (Bohuslav Sobotka, Michal Hašek či Martin Pecina) už dnes lituje, že neměla podobnou odvahu – vyměnit Jiřího Paroubka. Ten totiž straně nepřinesl to, co slíbil. Volební lídr sociální demokracie dnes už ví, že kdyby neshodil Topolánkovu vládu během evropského předsednictví, kdyby svým rozhodnutím na podzim nepřekazil předčasné volby, volební výsledek jeho strany mohl být lepší než ten, kterého jsme svědky. Čas, kdy v plné parádě vířila veřejným prostorem kauza jisté vily v Toskánsku, promarnil. Jenže za chyby se platí a Jiří Paroubek za to musí pykat. Stranu, kterou vedl do voleb, čekají bouřlivé týdny; snad jejím prominentům dojde, že se vydala úplně špatnou cestou, jistě projde velkou katarzí. Čím více se bude zabývat sama sebou, tím více se vyšachuje z povolebních jednání. Jaké možnosti se pro ČSSD rýsují. Může zkoušet přemluvit část Občanské demokratické strany pro velkou koalici, ale takový výsledek podle tendencí, které v ODS pozorujeme, de facto nepřipadá v úvahu.
Jednoznačným vítězem voleb je tandem Karel Schwarzenberg – Miroslav Kalousek. Výsledek ani ne rok staré strany TOP 09 je nevídaný a především díky jejím mandátům panuje velká naděje, že v České republice vznikne poměrně stabilní vláda středo-pravé koalice „rozpočtové odpovědnosti“, o které pravicoví politici dlouhodobě hovoří – a voliči dali najevo, že tomu rozumějí. Jedinou neznámou může být povolební taktika politicky nečitelného seskupení Věci veřejné. Na jeho chování bude záviset stabilita případné budoucí vlády. Každopádně to vypadá, že se Radek John stane místopředsedou české vlády.
Nyní budeme pečlivě sledovat, jaký krok udělá prezident Václav Klaus. Kdyby se choval, jak lze předpokládat, požádá zřejmě podle zvykového práva předsedu sociální demokracie, aby mu do 14 dnů přinesl podpisy 100 plus x hlasů, aby vláda nebyla postavena na přeběhlících. Jenže Jiří Paroubek Klausovi nebude mít co donést, pakliže… Pakliže se Věci veřejné nerozhodnou podpořit koalici ČSSD a KSČM. Pokud předseda John nedostane od Paroubka nabídku, která se neodmítá, je více než pravděpodobné, že šanci postavit vládní koalici od prezidenta dostane Nečas.
Pánové Nečasi, Schwarzenbergu a Johne, nyní je to na vás. Očekáváme, že sestavíte na plné čtyři roky stabilní vládu, která se pustí do třech nezáviděníhodných prací.
1. Zastaví katastrofální tempo zadlužování a zmírní schodky veřejných rozpočtů. V této souvislosti nalezne konsenzus v otázce reformy penzijního systému, a to i s opozicí.
2. Jak vaše strany slíbily, dramaticky se zprůhlední zadávání veřejných zakázek, přidělování funkcí a zalepí se všechny legislativní díry, kterými proniká do veřejné správy korupce. Také se citelně zlepší právní bezpečí.
3. Povedete sebevědomou zahraniční politiku zejména ve vztahu k Evropské unii, Rusku a USA s ohledem na specifické české zájmy, korektně, ale bez poklonkování.
Jestli se tohle podaří, odpustí vám veřejnost i nezdary v méně důležitých aspektech vládnutí a vaše vláda dostane v historickém vysvědčení velké plus. Teď ji, prosím, sestavte.

  • Našli jste v článku chybu?