VAŠE OTÁZKY Zákazník se na mou firmu obrátil s požadavkem o kompletní zajištění služeb spojených s naší činností, konkrétně jde o dopravu námi opracovaných výrobků. Na dopravu přitom nemáme vydané řádné živnostenské oprávnění.
VAŠE OTÁZKY
Zákazník se na mou firmu obrátil s požadavkem o kompletní zajištění služeb spojených s naší činností, konkrétně jde o dopravu námi opracovaných výrobků. Na dopravu přitom nemáme vydané řádné živnostenské oprávnění. Mohu zajistit nákladní dopravu prostřednictvím externí firmy,která zajistí přepravu výrobků a já pak tyto faktury přefakturuji svým jménem s přidanou marží konečnému zákazníkovi? Jedná se o neoprávněné podnikání, když sám na dopravu koncesi nemám? Musí být přílohou faktur za nákladní dopravu vypsaný záznam jízdy (takzvaná puťovka)?
Pokud budete zajišťovat pouze dopravu vámi opracovaných výrobků k zákazníkovi prostřednictvím externí dopravní firmy, nejde o neoprávněné podnikání. Neoprávněným podnikáním podle § 61 živnostenského zákona je provozování činnosti, která je předmětem živnosti, bez živnostenského oprávnění pro tuto živnost. (Podrobněji jsme o tématu psali v P rofitu č. 48/2004.) Silniční motorová nákladní doprava jako koncesovaná živnost je přitom definována jako souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava věcí a zvířat silničními motorovými vozidly pro cizí potřebu (…). Podstatné na definici této živnosti je to, že se jedná o zajišťování přepravy pro „cizí potřebu“. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, pak definuje silniční dopravu pro cizí potřebu v § 2 odst. 3 jako dopravu, při níž vzniká mezi provozovatelem dopravy a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí. Ani v případě, kdy byste se rozhodli zavážet vámi opracované výrobky k zákazníkovi vlastním vozidlem, by se nejednalo o provozování koncesované silniční nákladní dopravy, ale o silniční dopravu pro vlastní potřeby podle § 2 odst. 2 zákona o silniční dopravě. Tedy o dopravu, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, kterou jste oprávněni provozovat podle živnostenského zákona (vaše hlavní činnost) a při níž nedochází ke vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí. Jiná situace by samozřejmě nastala v případě, kdy by po vás zákazník požadoval rozvážení vámi opracovaných výrobků třetím osobám, tedy například jeho vlastním zákazníkům. Ve vašem případě se ovšem podle mého názoru jedná o klasický logistický outsourcing, kdy podpůrné činnosti, které netvoří vaše hlavní zaměření, zajišťujete externí firmou, která je pro ně odborně i technicky vybavená. Pokud jde o formu, jak dopravu poskytnutou externí firmou vyúčtujete svému zákazníkovi: Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v § 36 odst. 3 uvádí, že základ daně (…) zahrnuje také vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění při jeho uskutečnění. V odstavci 4 jako tyto vedlejší výdaje definuje zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. Z těchto ustanovení vyplývá, že takové vedlejší výdaje nemají být
účtovány zákazníkovi samostatně, ale mají být zahrnuty do základu daně (ceny) vámi dodávaného výrobku. V tom případě pak nebude součástí vámi vystavených daňových dokladů ani záznam jízd.
Odpočet DPH u pronajímané nemovitosti
Podle zákona o DPH se do obratu nově zahrnuje ipříjem z pronájmu, takže obrat se například skládá z příjmu z podnikání a z příjmu z pronájmu. Má plátce DPH nárok na odpočet daně třeba za opravy v pronajímané nemovitosti?
Ano, nový zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) definuje v § 5 odst. 2 jako tzv. „ekonomickou činnost“ nejen podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, ale i „využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně“. Jedná se v tomto případě zpravidla o dlouhodobý pronájem movitého nebo nemovitého majetku, ať již je podle zákona o daních z příjmů zdaňován podle § 7 nebo podle § 9. Podmínku využívat majetek soustavně v sobě obsahuje i ustanovení § 6 odst. 2 zákona o DPH. Podle něj se do obratu, rozhodného pro stanovení povinnosti stát se plátcem DPH, zahrnují i výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou jinak osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56 - ovšem jen v případě, že se nejedná o výnosy nebo příjmy pouze z příležitostných činností. Možnost uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu u přijatých plnění týkajících se výše uvedeného majetku záleží na dvou skutečnostech:
a) Obecně je podle § 56 odst. 4 nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor osvobozen od daně. V tomto případě ovšem nemá plátce DPH nárok si uplatnit odpočet DPH u přijatých plnění vztahujících se k pronajímanému majetku.
b) Podle ustanovení § 56 odst. 5 se plátce může rozhodnout, že u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností bude uplatňovat daň. Pokud je nájem zdaňován, uplatní se u něj základní 19% sazba DPH. Zdaňování nájmu je plátce povinen oznámit správci daně nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy. Nájem osobám, které nejsou plátci DPH, je vždy osvobozen od daně. V případě varianty b) má plátce nárok na odpočet daně na vstupu v případě stavby, rekonstrukcí, oprav či modernizací staveb, bytů a nebytových prostor. Pokud pronajímatel najímá stejný majetek jak plátcům DPH (u kterých nájem zdaňuje), tak i neplátcům DPH (u kterých je nájem osvobozen od daně), může si uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých plnění vztahujících se k tomuto majetku pouze v poměrné výši. To znamená, že daň na vstupu u přijatých plnění bude krátit koeficientem podle § 76 zákona o DPH.
Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce, Ústí nad Labem
