NAFTA A BENZIN - Ceny nafty prudce rostou, v Česku už stojí litr přes 34 koruny. Natankovat levněji mohou díky nižší spotřební dani řidiči v Belgii, Dánsku, Nizozemsku, Rakousku nebo Španělsku. Tuzemští dopravci prý budou muset zvýšit ceny, jinak zkrachují. Zatím jim v tom brání silná zahraniční konkurence.
Českou nákladní dopravu čeká největší vzestup cen od roku 1993. Nafta od loňského roku zdražila o šest korun na litr. Barel lehké americké ropy se minulý týden prodával na světových trzích již za více než 135 dolarů. A odborníci se obávají, že cena pohonných hmot ještě stoupne. „Lze očekávat, že nafta bude i dál zdražovat,“ říká analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.
Ceny v silniční dopravě se proto podle předsednictva největšího tuzemského sdružení Česmad Bohemia, které zastupuje kolem dvou tisíc autodopravců, musejí zvýšit o deset až patnáct procent. „Jediným řešením této krize je plné promítnutí zvýšených nákladů do cen za přepravu,“ je přesvědčen generální tajemník sdružení Martin Špryňar. „Ten nárůst je enormní. Dopravci nemají jinou možnost: buď zdraží, nebo zkrachují,“ dodává mluvčí Česmadu Martin Felix.
PROČ JE NAFTA DRAŽŠÍ NEŽ BENZIN?
V současnosti je po naftě vyšší poptávka než po benzinu. V Česku na naftu připadají přibližně dvě třetiny z celkové spotřeby pohonných hmot. Na trh se ročně dostane kolem 2,6 miliardy litrů benzinu a 4,7 miliardy litrů motorové nafty. Dražší diesel také ovlivňují nedostatečné kapacity pro jeho výrobu. České rafinerie jsou z ropy schopny vyrobit benzin a naftu zhruba v poměru 55 ku 45, tedy více benzinu a méně nafty.
Náklady jsou vyšší až o šest korun
Felixova slova potvrzují i zástupci dopravních firem. „Pokud to bude tímto způsobem pokračovat dál, tak budeme muset zdražit. Už dnes jsou ceny za dopravu neúnosné. Zůstávají na stejné úrovni, ale náklady výrazně vzrostly. Dál už držet ceny přepravy nejde,“ tvrdí Blanka Zámečníková, jednatelka společnosti Collect Spedition.
„Ceny nafty nás nutí k tomu, abychom zvedali ceny,“ souhlasí i majitel firmy JMIT Jaromír Musil. „Máme jedny z nejdražších pohonných hmot v Evropě, už i Rakousko prodává levnější naftu. Vstupy nám zvýšily náklady o čtyři až šest korun na kilometr. Takové marže, abychom to zvládli bez promítnutí do konečné ceny za dopravu, opravdu nemáme,“ vysvětluje.
Situace na trhu je však složitá. „Snažíme se jednat se zákazníky, ale dnes je obrovský přetlak dopravních firem, ceny se zvedají jen velmi těžko. Konkurenční nabídky jsou mnohdy pod hranicí rentability,“ dodává Musil. Podle něj však není možné nízké ceny dlouho udržet.
Také podle Blanky Zámečníkové z Collect Spedition už řada autodopravců musí jít pod ceny nákladů. „Konkurence je velká. Dopravci z Rumunska nebo Polska nabízejí nižší ceny, protože jsou dotováni státem,“ vysvětluje, proč mnohé firmy s nepopulárním rozhodnutím stále ještě váhají. Podle odborníků řada menších dopravců současné zdražování neunese, což odstartuje další vlnu fúzí.
Nafta tvoří přibližně třetinu celkových nákladů. „Je to třicet až třicet pět procent,“ říká Musil. Proto by se podle prvních odhadů mohly ceny silniční dopravy zvýšit v průměru o dvě až tři koruny za kilometr. To se v budoucnu může projevit i v cenách některých výrobků.
Rekordní ceny pohonných hmot postihují bez výjimky všechny dopravce. Růst cen se může projevit i na cenách autobusové dopravy, zdražit zřejmě budou muset i železnice a letecké společnosti. Zvýšení cen železniční nákladní dopravy už minulý týden potvrdila i dceřiná společnost Českých drah CS Cargo.
STRUKTURA CENY POHONNÝCH HMOT
• surová ropa nyní v přepočtu stojí přibližně 12,5 koruny za litr
• z litru nafty se platí spotřební daň 9,95 koruny, u benzinu je to 11,84 koruny za litr
• k tomu se připočítává daň z přidané hodnoty (aktuálně kolem pěti korun za litr paliva)
• zbytek – kolem dvou korun – tvoří marže velkoprodejců a maloobchodníků
Polovinu ceny tvoří daně
Na vysoké ceně nafty se v České republice podílí také vysoká spotřební daň. Ta je o přibližně dvě koruny na litr nafty vyšší než po Česku požaduje Evropská unie. U nafty při ceně 34 korun za litr připadá na nákupní ceny a rafinaci 16,65 koruny a na spotřební daň 9,95 koruny. Marže distributorů a obchodníků činí přibližně dvě až tři koruny a DPH 5,40 koruny. Podobné je to i u benzinu. Celkově tedy daně tvoří více než polovinu konečné ceny nafty či benzinu, kterou platí motoristé u čerpacích stanic.
Evropská unie stanovuje nejnižší možné limity daně. Kvůli silné koruně je však Česká republika překonává. Minimální sazba stanovená Unií je u nafty 302 eur na tisíc litrů. Česko vybírá 396 eur.
Proto se objevily názory, že by stát mohl spotřební daň snížit, a tím spadne i cena nafty. Podle Martina Špryňara to ale problém dopravců neřeší. Šlo by podle něj jen o dočasné řešení s nejistým dopadem na konečnou cenu nafty.
Pokud stát nepřistoupí ke snížení spotřební daně, nafta výrazně nezlevní. Odborníci však tento krok neočekávají, protože spotřební daně znamenají pro státní pokladnu nezanedbatelný příjem. Stát vloni na spotřební dani z minerálních olejů vybral přes 80 miliard korun. Snížení daně znamená významný výpadek příjmů státního rozpočtu v objemu několika miliard korun.
Ministerstvo financí proto o změně neuvažuje. „S růstem ceny zdaňované komodity se podíl spotřební daně – která je stanovena specificky, tedy částkou na fyzikální jednotku – na konečné ceně snižuje,“ tvrdí mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
