Autodopravci nedokázali přesvědčit premiéra Špidlu, aby zvyšoval daně z nafty alespoň trochu pomaleji. Novoroční zvýšení ceny o 1,80 Kč na litr tak zůstává v platnosti. Dopravci požadovali zvýšení o 50 haléřů. Jednání o cenách paliva bohužel končívají krachem zcela pravidelně. A nezačal s tím premiér Špidla.
Velké zvýšení daně z pohonných hmot nastalo v západní Evropě už po ropném šoku v roce 1973. Vlády mnoha zemí si tehdy myslely, že razantním zdražením paliva zamezí nadměrnému používání aut, a tím i závislosti svých ekonomik na ropě, a navíc sníží i nákupní cenu této suroviny. Vládní ekonomové se tehdy jako obvykle spletli, neboť aut jezdí čím dál víc. Zato se zjistilo, že nové daně z benzinu a nafty jsou výborným zdrojem peněz do stále nenasytnějších veřejných rozpočtů. Spotřební daně přitom nezvyšuje jenom levicový ministr financí Sobotka, ale dělala to dokonce také britská konzervativní premiérka Margaret Thatcherová. Její strana nechtěla zvyšovat daně z pozemků a z příjmů, protože proti tomu odjakživa bojovala. Stále se zvětšující potřeby státu nakonec museli uspokojit řidiči a dopravci. Politici jako by se spikli proti všem těm, kdo jezdí autem. Před sebou totiž mají nechráněný cíl. Módní trendy jako ekologie nebo třeba péče o zdraví jim nahrávají na smeč. Je také výhodné zdaňovat ty, kdo se o sebe umějí postarat. Jedno staré japonské přísloví praví, že rolníci jsou jako zrnka slunečnice. Čím více se drtí, tím více z nich lze získat. A přitom se dá vždycky ještě přitlačit. Možná by toto přísloví znělo jinak, kdyby tehdy znali autodopravce. Ti možná někde ucpou nějakou tu dálnici, ale nakonec jim stejně nezbyde, než se vrhnout s ještě větší vervou na vlastní živobytí; a státní cifršpioni si radostí zamnou ruce. Při zvyšování daní se spoléhá na to, že poptávka po palivu nezávisí na ceně. Ceny benzinu a nafty rostou stále výše, ale zájem o ně neklesá. Jezdit se musí a přitom není šance nahradit současná paliva nějakými jinými, na které by daně ještě nedopadly. Přesně s tím státní pokladníci počítají a už se na zdražení těší. Autodopravci se jej naopak děsí. Poptávka po službách je totiž pružnější než poptávka po naftě - zvýšení ceny za dopravu bude zákazníky motivovat, aby hledali výhodnější řešení; tedy zda by se ta či ona věc, dovážená zdaleka, nedala pořídit někde v blízkém okolí. Třeba i dráž, ale po zdražení dopravy vlastně levněji.
