SAZBY MÝTNÉHO Logistické a dopravní firmy mají problém s pozdním stanovením sazeb mýta. Není to ale jediná nesnáz. Přepravce trápí i nejasnosti kolem uvažovaného zpoplatnění silnic první třídy. Výkonové mýto se na českých dálnicích platí už čtyři měsíce.
SAZBY MÝTNÉHO Logistické a dopravní firmy mají problém s pozdním stanovením sazeb mýta. Není to ale jediná nesnáz. Přepravce trápí i nejasnosti kolem uvažovaného zpoplatnění silnic první třídy.
Výkonové mýto se na českých dálnicích platí už čtyři měsíce. V těchto týdnech se rozhoduje o budování druhé etapy - zpoplatnění silnic první třídy. Věci nabírají zásadní obrat.
Ministerstvo dopravy zastoupené náměstkem Petrem Šlégrem tvrdí, že je na světě několik studií o pokračování výstavby mýtného systému a konečné slovo bude muset udělat celá koalice. Zprávy prosakující z těchto jednání hovoří ale o tom, že se uvažuje o značném zeštíhlení druhé etapy. Důvodem jsou peníze. Zpoplatnění silnic první třídy v původním rozsahu se prý nevyplatí.
ROZHODUJÍ NÁKLADY Jeden z údajně favorizovaných návrhů na pokračování výstavby mýtného počítá s tím, že stát zpoplatní pouze 240 kilometrů z původně uvažovaných 1200 kilometrů silnic první třídy. Navíc prý využije pouze mikrovlnnou technologii. Důvodem změny plánů a odstoupení od satelitní části systému jsou údajně vysoké finanční náklady, především na nákup nových hybridních palubních jednotek. Plán vybudovat společný mikrovlnný a satelitní systém, jak to doporučovala studie ministerské komise, tak zřejmě neprojde.
Při uvažované mýtné sazbě 1,6 koruny za kilometr by se zřejmě satelitní systém ekonomicky nevyplatil. Jeho využití v budoucnu však není vyloučeno. Zpoplatnění silnic první třídy by se tedy mělo dotknout zejména komunikací přímo navazujících na dálnice. A rovněž silnic, které by mohly sloužit k objíždění placených dálnic a rychlostních komunikací.
Podle Davida Šimoníka, mediálního zástupce společnosti Kapsch, která systém mýtného buduje, začíná být pomalu nereálné postavit druhou etapu v plánovaném původním rozsahu do konce roku. „Ministerstvo dopravy s námi pořád vyjednává a samo si dělá jasno,“ říká Šimoník. Pokud se změní rozsah zakázky, bude se muset změnit také odměna pro Kapsch. I to bude otázkou pro další jednání.
PROČ JEN NAD 12 TUN?
Samotní dopravci a zástupci logistických firem zavedení mýta přijímají celkem kladně, podle nich ale bylo zásadní chybou nezpoplatnění všech nákladních aut od 3,5 tuny. V současné době se totiž mýto vztahuje pouze na vozidla o hmotnosti nad 12 tun, což dělá hodně problémů (podrobnosti níže v článku Spor o placení…). „Považuji za hrubou chybu, že se nevybírá mýtné od všech nákladních vozidel,“ upozornil na logistické konferenci EastLog šéf Svazu dopravy Jaroslav Hanák. Také on kritizuje výběr mikrovlnné technologie, která je podle jeho slov starší a složitější. Podle náměstka ministra dopravy Šlégra se uvažuje o zpoplatnění vozidel od 3,5 tuny s platností od ledna příštího roku. Nejprve ale musí skončit řada makroekonomických i mikroekonomických studií. „Také si myslím, že bylo chybou nezavedení mýta pro všechna nákladní vozidla, ale my jsme první etapu zdědili,“ míní Šlégr. S výběrem mýta (stát už vybral přes miliardu korun) v první etapě je ale spokojen a doufá v naplnění optimistických vizí, že se letos vybere celkem zhruba pět miliard korun.
SLOŽITÁ JEDNÁNÍ SE ZÁKAZNÍKY Samotné zástupce dopravců trápí především dlouhé časové prodlevy ve vyjasňování termínu spuštění mýta, což jim komplikuje jednání se zákazníky o ceně dopravy. To platilo pro první etapu a zřejmě to bude platit i pro druhou etapu. „Mýto je tak vysokým nákladem, že jsme museli jednat se zákazníky o navýšení ceny dopravy. V devadesáti procentech jsme našli společnou řeč,“ prohlašuje jednatel logistické firmy M+L Logistik Josef Melzer. Většina zákazníků prý pochopila, že dopravci si mýto nevymysleli a nemohou výši poplatků z něj pocházejících ovlivnit.
Podle ředitele společnosti ČSAD STTRANS Vladimíra Warische probíhalo jednání o navýšení cen za dopravu ve dvou etapách. Ta první, před zavedením samotného zpoplatnění dálnic, vycházela z oznámených sazeb mýta a teoretického výpočtu, jaké budou mít sazby mýta dopad na skutečnou cenu za dopravu. Ve druhé etapě, po 1. lednu 2007, kdy bylo možné zjistit skutečný dopad mýta, se cena za dopravu upřesňovala. „Kdybychom předem dali vysokou cenu, byli bychom za vydřiduchy. V případě příliš nízké ceny bychom tratili,“ zdůrazňuje Warisch. Stejné problémy se prý čekají na přelomu letošního a příštího roku, kdy by se měly zpoplatnit silnice první třídy.
NEJDE JEN O MÝTO
Výběr mýta ale nezvýšil cenu dopravy jen o samotné sazby za průjezd po dálnici. „Naše náklady se zvedly vlastní fakturací mýta. Dále kvůli nutné kontrole fakturací, složitější práci dispečerů a podobně,“ upozorňuje Warisch. Podle jeho slov ale nelze tyto vedlejší náklady jednoznačně vyčíslit a už vůbec je nelze jednoduše přenést na zákazníky. Melzer odhaduje nárůst ceny dopravy kvůli mýtu o šest až sedm procent v případě vnitrostátní dopravy a o zhruba dvě procenta v případě mezinárodní, šéf Svazu dopravy Hanák o pět procent.
Vedle dopravců a logistických firem se mýtné dotklo i těch výrobců, kteří si sami zajišťují rozvoz svých produktů. Mezi největší patří Plzeňský Prazdroj, který má vlastní distribuční síť. „V celkovém objemu počítáme zvýšení nákladů na dopravu po zavedení mýta na zhruba 50 milionů korun ročně,“ tvrdí manažer logistiky této pivovarské skupiny Michal Pumprla. Dodává, že pokud mají výrobci dosáhnout marže, musejí nutně zvýšení ceny dopravy promítnout do ceny výrobku. „Jinak to prostě nejde, navíc cenu navýšili i naši dodavatelé,“ uzavírá Pumprla.
