Pokusy na Barrandově Přestože by tramvaj jako ekologický prostředek hromadné dopravy měla mít zelenou, od roku 2011 se žádná nová trať v Praze nepostavila. Jednou z mála těch, které už měly přijít na řadu, byly koleje z barrandovského sídliště přes Holyni k malé městské části Slivenec. A ani na ty nakonec nedojde. I tady se opakuje obehraný metropolitní cajdák. Když se konečně po několika letech soudních sporů s obyvateli nejnovější části sídliště na kopci podařilo Dopravnímu podniku hlavního města Prahy (DPP) získat právoplatné územní rozhodnutí, několik pozemků nutných pro stavbu tratě mu chybí. Byť z velké části vlastníci projevili ochotu pozemky prodat, jejich finanční požadavky jsou nad zákonné možnosti DPP a šance dohodnout se je minimální.
Investiční akce za zhruba 700 milionů korun se tak odkládá minimálně o rok, spíše ale o víc. Dopravní podnik u Slivence totiž vyzkouší krajní prostředek - vyvlastňování.
To je u tramvajových tratí možné aplikovat díky tomu, že jsou veřejně prospěšnými stavbami.
„Dlouhé vyjednávání s vlastníkem nikam nevedlo. Museli jsme proto přistoupit ktomuto řešení. Stejný postup připravujeme u dvou pozemků v Libuši, které potřebujeme k výstavbě metra D,“uvedl ředitel DPP Martin Gillar. Dvoukilometrový úsek nových kolejí (včetně smyčky) do Slivence není nic zásadního, bez čeho by metropole nemohla existovat - významná je zejména pro obyvatele developerských projektů, které se teprve budou stavět - je to ale jedna z mála připravených akcí. Právě tady se ověří, jak bude samotný proces vyvlastňování administrativně a časově náročný, což je podstatné.
DPP na barrandovské tramvajové trati prověřuje i možnost instalace akumulační stanice s bateriemi. Ty budou sbírat energii, kterou vyrobí tramvaj jedoucí z kopce dolů (ta dnes jde zčásti vniveč) a pak využijí soupravy jedoucí do kopce. „Kopcovitá Praha snižuje dojezdové možnosti bateriových vozidel. To, co tedy brzdí rozvoj elektromobility, by nám trochu paradoxně mohlo pomoci energii ušetřit,“ soudí Gillar.
